Koncertní film Ghost: Rite Here Rite Now se natáčel během dvou vyprodaných koncertů kapely Ghost v losangeleském Kia Forum. Divákům přiblíží jejich proslulý koncertní obřad, díky němuž tato švédská rocková skupina získala ocenění Grammy, obsadila první příčky hitparád a stala se headlinerem po celém světě. Jedná se o vůbec první celovečerní film, který kombinuje fascinující živé vystoupení s příběhem a historií této skupiny. Výsledkem je unikátní směs skladeb ze všech jejich pěti alb. Ať už patříte mezi oddané fanoušky, kteří si chtějí oživit vzpomínky na koncerty Ghost, nebo mezi zvědavé nezasvěcené, film Rite Here Rite Now vás dostane zábavnou show plnou temnoty, ale i ironie a humoru a zároveň vás okouzlí intimním filmovým portrétem kapely.

Po návratu z vězení Jake Blues s bratrem Elwoodem navštíví dům, v němž byli kdysi vychováni jeptiškami. Tady stojí před jasným rozhodnutím: na to, aby sehnali 5000 dolarů pro kostel, mají pouhých jedenáct dnů. Jake s bratrem Elwoodem se proto rozhodnou obnovit jejich bývalou bluesovou skupinu. Tím se kolotoč ztřeštěných akcí a honiček s poldy v patách teprve roztáčí. Jejich plány na získání peněz totiž neustále někdo narušuje, dvojice bratrů na sebe také poštve téměř každého…

V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Světoznámý dirigent Daniel Daréus musí náhle ze zdravotních důvodů přerušit svou kariéru. Vrací se do vesnice na severu Švédska, do místa, kde strávil své dětství. Netrvá dlouho a je požádán, aby si přišel poslechnout zkoušku kostelního sboru, který se schází každý čtvrtek na faře. Stačí přijít a dát pár dobrých rad. Takovou prosbu nelze odmítnout. Proti své vůli se Daniel stává sbormistrem. Sbor se vyvíjí a roste. Daniel si dělá přátele i nepřátele. A najde lásku.

Vězni žijící v krutých podmínkách sibiřské věznice a za každým jménem se skrývá strastiplný lidský osud, neštěstí, zlo i jiskra naděje. Kousek po kousku, v malých útržcích vypráví jejich příběhy Leoš Janáček ve svém posledním a jedinečném díle. I přes tíživý konec stojí na počátku partitury Z mrtvého domu Janáčkem vepsáno: V každém tvoru jiskra boží! A to je myšlenka spojující jeho poslední operu s dílem stejně unikátním – mší na staroslověnský text. Vznik Glagolské mše se částečně prolíná s prací na poslední opeře a je strhujícím vyznáním. Scénická podoba Glagolské mše jako pokračování opery Z mrtvého domu pak dává oběma dílům novou výpověď o síle víry v člověka...