Skupina přátel z vyšší společnosti by ráda společně pojedla, toto banální přání se však ukáže jako nesplnitelné. Hosté se sejdou, popíjejí, konverzují, ale ke společnému jídlu nikdy nedojde – a události, které jej maří, jsou čím dál tím bizarnější. Spletitý, hravý příběh graduje v absurdním, snovém finále. Na základě této groteskní zápletky Buñuel se zlomyslným humorem analyzuje povrchnost společnosti i její ideály, přičemž nešetří církevní hodnostáře, vrcholné politiky, revolucionáře, vojáky ani aristokraty. V duchu surrealistické hry jsou akcentovány motivy snu, sexu a smrti. Hlavní postava (velvyslanec jihoamerického státu, vydělávajícího peníze na výrobě a pašování drog) umožnila režisérovi vyjádřit určitou dobovou levicovou angažovanost, většina kritizovaných společenských nešvarů je však aktuální i dnes.
Mafie a nejznámější drogová cesta, kdo se jí postaví – zaplatí... Marseille 1975. Pierre Michel přijíždí s celou rodinou do Marseille, protože byl jmenován vyšetřujícím soudcem pro potírání mafie, především jejich drogové činnosti. Michel se zaměřuje na tzv. Francouzskou spojku (French Connection – La French) organizaci, která zajišťovala největší a nejdůležitější drogovou trasu tehdejší doby, a Marseille byla jejím hlavní uzlem. Neohrožený Michel se postavil nedotknutelnému kmotrovi Gaëtanu Zampovi a brzy pochopil, že pokud chce dosáhnout výsledků, musí změnit své dosavadní metody... Film byl natočen podle skutečných událostí. Soudce Pierre Michel, dlužno poznamenat, stejně charismatický jako jeho filmový představitel, stačil za svou krátkou kariéru objevit a zničit šest drogových laboratoří a zatknout sedmdesát překupníků drog. Po soudci Francoisi Renaudovi, zavražděném v roce 1975 v Lyonu byl Pierre Michel druhým zavražděným soudcem, od doby okupace.
Dva hippies, Billy a Wyatt, zvaný kapitán Amerika, právě vydělali nějaké peníze na drogách a tak stočili řidítka svých motorek na východ a vyrazili z horkého Los Angeles do vzdáleného New Orleansu na karneval. A toto je vyprávění o jejich bezstarostné cestě, kde můžeš kdykoli zastavit a dát si práska marihuany, namazat se v provinčním zapadákově nebo se nevázaně pomilovat s místními krasavicemi. Nic nelze předem plánovat a předvídat. jednou je odmítne nedůvěřivá recepce omšelého motelu, vzápětí snídají s neznámou farmářskou rodinou a náhodný stopař na chvíli odkloní jejich cestu do osamělé komuny jejich spřízněnců. Nová přátelství se tu navazují snadno a nečekaně, a stejně neodvolatelně končí.
Profesionální huliči Cheech Marin a Tommy Chong se dávají dohromady v komedii Stoupat jak dým, která sleduje tuhle značně sjetou dvojici na okružní cestě po Kalifornii. Ačkoli je jejich cílem sehnat jen trochu trávy, nakonec jsou omylem deportováni do Mexika. Zoufale se odtamtud snaží dostat domů, a proto přistoupí na nabídku, že převezou přes hranice káru plnou marihuany. Podaří se jim to ale stihnout dřív, než všechno vyhulí? Po cestě navíc naberou dvě stopařky a jakousi šťastnou náhodou se jim vždy podaří setřást poldy, kteří jsou jim - zcela nepovšimnuti - celou tu dobu v patách.
Čtyřiadvacetiletý Otec Amaro, který byl nedávno vysvěcen na kněze, je vyslán do malé farnosti v mexickém městě Los Reyes, aby zde vypomáhal stárnoucímu Otci Benitovi. Benito, který se stal neodmyslitelnou součástí kostela i zdejší komunity, vítá Amara v novém životě, plném dosud nepoznaných zkoušek. Po svém příjezdu do Los Reyes se ctižádostivý Otec Amaro setkává s Amelií, krásnou šestnáctiletou dívkou, jejíž zbožnost se brzy začne nezadržitelně proplétat se vzrůstající náklonností k novému knězi.
"Hrajte rychleji...rychleji...ještě rychleji." - Kultovní protimarihuanová filmová agitace Reefer Madness vypráví příběh skupiny mladých lidí, kteří si kvůli jednomu zahulení pokazí celý život. Film odhaluje doposud utajovaný účinek kouření marihuany, jímž je úplná ztráta myšlení. Uvolněné mravy života narkomanů kolem jejich krku obtočí smyčku, na které končí jejich životy. Uvidíte několik vražd, sebevražd a znásilnění způsobených zdánlivě neškodnou rostlinou. Reefer Madness se nepodařilo najít si diváky až do sedmdesátých let, kdy se stal vděčným zdrojem veselí právě mezi kuřáky marihuany.