Volver znamená „vrátit se“ – a Pedro Almodóvar se svým novým filmem vrací do kraje svého dětství La Mancha. Je to kraj, kde často fouká silný vítr, který šíří požáry. Při jednom z nich zahynuli rodiče Raimundy a Sole, sester odlišného temperamentu, ale podobných osudů. Ten dramatičtější prožívá energická a krásná Raimunda, odhodlaná za každou cenu bránit svou dospívající dceru a zvyklá živit nejen ji, ale i nezaměstnaného manžela. Nosí v sobě jedno strašné tajemství, o kterém ví pouze její matka. Ta však zemřela a zjevuje se jen jako duch. Ale Raimunda, na rozdíl od své sestry, nevěří na přízraky. Volver je také píseň, kterou Raimunda zpívá, když se v hostinci, kde vařila pro filmový štáb, slaví dotočná a nikdo kromě ní neví, co se skrývá ve velikánské lednici. Volver je příběh o přežití: všechny ženské postavy filmu se snaží přežít

Mladý newyorský bankovní úředník Sam začne žít s výtvarnicí Molly. Jejich počínající šťastný život je však přerván Samovou násilnou smrtí, když jej na ulici zastřelí neznámý poberta. Ale Sam nemůže milovanou dívku opustit, a tak ji provází životem alespoň jako duch. Ze záhrobí naváže spojení se světem živých prostřednictvím bizarního média, kterým je černoška Oda Mae.

Spas se, kdo můžeš! Útočí mimozemšťané! Skvělá planeta, zabereme ji! Jak řekli, tak udělali. Země je zase jednou ohrožena invazí bojechtivých, po zuby (nebo co to vlastně mají( ozbrojených Marťanů. Násilí, zkáza, hysterie. A kdo že jim může vzdorovat? Na koho se obracejí oči celého světa? Tím mužem je prezident Spojených států.

Vyhlášený playboy a šéf prosperující pojišťovací firmy Bernie pořádá tento víkend party, kterou všichni dlouho nepamatujou. Konečně se usměje štěstí i na dva Bernieho zaměstnance Larryho a Richarda a jsou pozváni. Víkend u Bernieho se rozjíždí na plné obrátky. Jen je tu malý problém. Bernieho někdo zavraždil. Larry a Richard ale nehodlají nejlepší víkend svého života zahodit a tak se postarají o iluzi, že Bernie žije a je navíc v nejlepší formě…

Malý duch žije na hradě Eulenstein. Probouzí se vždy přesně jednu hodinu po půlnoci. Jenže by rád aspoň jednou viděl svět za bílého dne. Jedné noci se do hradu vypraví děti Karl, Hannes a Sophie a narazí zde na ducha. A ten se příštího dne probudí až ve dvanáct – ne však v noci, ale v poledne! Jeho radost zmizí ve chvíli, kdy jej první paprsky slunce promění v černý přízrak, kterého se místní obyvatelé děsí. Je pronásledován policií a tak požádá děti o pomoc. Ty zjistí, že každý duch se řídí jinými hodinami. Během každoroční inspekce byly hodiny na radnici posunuty o dvanáct hodin, a proto se malý duch probouzel během dne. Karl zařídí správné nastavení hodin a náš malý duch se pak konečně může vrátit domů.

Legendární filmaři opět oživují klasický příběh o rodině, jejichž dům na předměstí propadnou zuřiví duchové, a zasazují jej do současného světa. Jediné, co chtěli, byl nový dům a nový začátek. Příběh o matce, která chce své děti ochránit před jejich násilnickým otcem, a tak se rodina přestěhuje do nového domu. Děti však najednou začínají vidět věci, velmi zvláštní věci. Matka to nejdříve považuje pouze za špatný žert, dokud nepřijde skoro o život. Útoky se stupňují a přízraky dokonce unesou nejmladší dceru. Nyní je matka poslední nadějí pro záchranu svých dětí. Pokud se jí to nepodaří, všichni zemřou. (filmbaze.cz)

Hluboko v pustém lese na úpatí hory Fuji se za potemnělého zimního odpoledne rozléhá neklidný šepot. Tady, uprostřed bludiště z kořenů, si osamělá žena sáhne na život. Její tělo splyne s větvemi a duše s houštinou. O několik let později se dívka Maiko vydává v doprovodu svých přátel ze školy do Lesa sebevrahů. Maiko zde touží na Halloween vykonat démonický rituál, který má podle místních pověr osvobodit duši její matky ze spárů lesa. Zatímco si mladí návštěvníci s kamerou klestí cestu mezi stíny, začnou se dít podivné věci - zuřivý šepot a zlověstné pohledy duchů pro ně mají být varováním, že tu nejsou vítáni. Uprostřed záplavy stromů povstane oceán ztracených duší, které hustými větvemi obemknou Maiko i její přátele v těsném sevření. Cesta k životu je náhle zahrazena těmi, kteří nemají co ztratit