K významné osobnosti indické i světové kinematografie, Satjádžitovi Rájovi, jehož šedesátiny připomněl časopis Film a doba v 5. čísle letošního ročníku, se vracíme výňatkem ze scénáře k jeho dnes už klasickému filmu Žalozpěv stezky (1955) prvnímu dílu trilogie o Apuovi. Námět filmu poskytl bengálský spisovatel Bibhútibhúšan Bandjopádjáj (1899 až 1950) svým stejnojmenným románem (doslovný překlad původního názvu Páther pánčálí zní Písnička na cestu, avšak titul Žalozpěv stezky je už pevně vžitý). V nevzrušeném sledu událostí na indickém venkově v rozpětí asi šesti let kolem první světové války; drobné sousedské rozhovory i rozmíšky, každodenní práce i krajina, střídání ročních dob, probíhají v klidném tempu stejně jako existenční problémy, vzácné chvíle slavností, narození či smrt. Atady se staneme svědky počátku příběhu malého Apu, jeho prvních dětských krůčků do života.

Chris Gardner je otec rodiny zoufale hledající takovou práci, aby dokázal uživit sebe a nejbližší. Přestože vyvíjí úsilí, aby udržel rodinu nad vodou, matka jeho syna Christophera už nedokáže vzdorovat psychickému stresu z finanční krize a po těžkém rozhodování je opustí.Chris, který je nyní svobodným otcem, se i nadále všemi možnými způsoby snaží najít lépe placenou práci. Nakonec dostane možnost přihlásit se na praxi do prestižní firmy, která se zabývá obchodem s akciemi. Přestože se v úvodní fázi musí obejít bez jakékoliv finanční odměny, nabídku přijme a doufá, že na konci stáže na něj čeká regulérní pracovní nabídka a s ní i slibná budoucnost. Vzhledem k nulovým příjmům je se svým synem vyhozen z bytu a donucen přespávat v útulcích pro bezdomovce, na veřejných záchodcích a na místech, kde je ten trochu možné. I přes nástrahy osudu však Chris nijak nepolevuje ve snaze být milujícím a starostlivým otcem, v čemž mu nejvíce pomáhá láska a důvěra, kterou v něj Christopher vkládá.

Na francouzském venkově žije osel, jenž je pro mnoho lidí terčem agrese. Ulevují si tak od svých problémů. Jedinou blízkou osobou se mu na chvíli stane Marie, která je stejně jako on zneužívaná a ničená amorálním prostředím. Bezpochyby jde o esenci Bressonova stylu a jedno z jeho nejvýraznějších děl.

V opatství benediktinů došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William z Baskervillu je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci vložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic Adso závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Guiho.

Tulák a příležitostný podvodník Bill Dancer přijíždí do Chicaga se svojí devítiletou společnicí Sue. Za pomoci starého triku, když předstírá, že je sražen autem, se mu podaří vymámit z vyděšené řidičky Frey Ellisonové večeři. Po noci strávené v noclehárně se oba tuláci znovu setkávají s Grey, která tentokrát Billa srazí doopravdy. Mladá žena, která pracuje jako úspěšná advokátka, pozve Billa i jeho kudrnatou partnerku k sobě. Má pocit, že by se především o Sue měla postarat, i když se kvůli tomu pohádá se svým upjatým přítelem Walkerem. Opatří oběma nové šaty a přinutí Billa, aby si sehnal práci. Walker, který vycítí vzrůstající náklonnost mezi Grey a Billem, se postará, aby se Bill, který se zcela nerozloučil se svojí podvodnickou minulostí, dostal do vězení. Sue skončí v dětském domově. Walker však podcenil Greyinu odhodlanost a probouzejí se city. Mladá advokátka dosáhne toho, že Sue je svěřena do její péče a ani Bill ve vězení dlouho nepobude..