Cynického, protřelého seržanta J. J. Seftona, vězně v nechvalně známém německém zajateckém táboře, tráví své dny vymýšlením všelijakých kšeftíků a obchodováním s Němci výměnou za zvláštní výsady. Když jsou ale dva vězni zabiti při pokusu o útěk, ukazuje se, že mezi vězni je zrádce. Je to Sefton?
Danny Zucco, žák posledního ročníku, se po prázdninách opět setkává se svými kamarády. Ohromí je líčením svého milostného dobrodružství u moře. Mezi dívkami se objevuje nová žákyně Sandy. I ona se pochlubí svým prázdninovým setkáním s fantastickým chlapcem, s nímž prožila krásný milostný příběh. Když se "letní milenci" náhle setkají na Rydellu tváří v tvář, téměř ztratí dech. Jenomže láska v novém prostředí školy a spousty kamarádů má úplně jiná pravidla než na osamělé mořské pláži.
Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu.
Komedie Klec bláznů se v sedmdesátých letech stala nejúspěšnější francouzskou divadelní komedií. Dva roky po té ji režisér Édouard Molinaro převedl na filmové plátno s nezapomenutelnou excelentní dvojicí v hlavních rolích: Michelem Serraultem a Ugem Tognazzim. Na divadle byl partnerem Serraulta známý herec a autor Jean Poiret. Tato travesti komedie rázem ovládla i filmové plátno. Klec bláznů byla ve třech kategoriích nominována na Oscara, vyhrála Zlatý glóbus a Michel Serrault získal Césara a Donatellovu cenu.
Proti všem podvodníkům, kariéristům a darebákům brojí ve svém čtvrtém a posledním filmu Voskovec s Werichem. Film je, až na nepatrné změny, adaptací jejich divadelní hry Rub a líc a natočil ji v roce 1937 Martin Frič. Voskovec a Werich tu hrají dva konkurenční kameloty, kteří ve svém soupeření pokračují i jako malíři propagačních nápisů, na které ovšem málem doplatili a tak se raději spojili. Jejich prostřednictvím můžete sledovat boj ctižádostivého podvodníka Dexlera proti dělníkům vedeným Dexlerovým bývalým spolupracovníkem Formanem, půvabnou rozhlasovou hlasatelkou Markétkou a poctivým ředitelem továrny Hartem. Hrdinové v podání Voskovce a Wericha jsou jakýmsi hybným mechanismem střetnutí dobra a zla.V roce 1936 se politické nebe zatahovalo stále temnějšími mraky. Hrozba nacismu byla neodvratná.
Kde jinde by se mohl skrývat únosce krásné čínské princezny Pei Pei než na Divokém Západě? Padouši se jí zmocnili přímo v pekingském Zakázaném městě a císař bez váhání posílá do Ameriky obrovské výkupné. Člen císařské tělesné stráže Chon Wang je jen bezvýznamným členem poselstva, ale právě jeho schopnosti se ukáží být pro úspěšné splnění mise nezbytné. Mezi desperáty s rychlými kolty, prostitutkami s velkým srdcem a bizarními komickými figurami si totiž bojové umění dokáže zjednat mnohem větší respekt než vznešené diplomatické vyjednávání.
Filmová klasika, která se stala senzací na Broadwayi, se nyní vrací na stříbrné plátno jako filmový muzikál. Dvojnásobní držitelé ceny Tony Nathan Lane a Matthew Broderick se vrací do svých rolí Maxe Bialystocka a Lea Blooma - intrikářského divadelního producenta a jeho zakřiknutého účetního, kteří společně vymyslí bezchybný plán, jak zpronevěřit ve svůj prospěch velké množství peněz: chtějí získat vysoký rozpočet, vyprodukovat pomocí jeho zlomku levný broadwayský propadák a poté shrábnout celý rozdíl - protože žádný z investorů nebude předpokládat, že se mu nějaké peníze vrátí. Aby mohli tento záměr zrealizovat, potřebují co nejpříšernější hru, kterou se jim podaří najít v muzikálu Springtime for Hitler. Jejich plány se však začnou hroutit v okamžiku, kdy se hra překvapivě stane hitem celého města.
Docent Jakub Johánek se těšil na dědictví po strýci a předem ho s přáteli oslavoval, aniž by věděl, jaké poklady vlastně může očekávat. Trochu přehnal množství skleniček a druhý den se probudil s dokonalým oknem. Mučí ho kocovina, a do toho ještě přichází domovnice s prohlášením, že včera připravil její dceru o věneček - docenta tedy čeká urychlená svatba. Jakub sice po dívce už dlouho pokukuje, nyní má však docela jiné starosti. Vyhledal ho totiž jakýsi povaleč, který tvrdí, že na vlastní oči viděl, jak Johánek v noci zapálil stoh. Pokud nedostane tučné výkupné, půjde ho udat...
Do zdánlivě poklidné domácnosti psychiatra Jaroslava a jeho ženy Žofie, veliké milovnice divadla, vstoupí sluha Josef. Má posloužit zvýšení prestiže rodiny, je však pravým zdrojem zmatků a nesmyslných akcí. V domácnosti nastane opravdový blázinec. Přítel Artur radí, jak se sluhy zbavit. Bude třeba mu namluvit, že paní Žofie je psychiatrický případ. Jenže při sledování téhle motanice vyvstává postupně otázka – kdo je tady vlastně blázen?
Dobrodružný příběh o dvou legendárních bratrech německého původu Jakobovi a Wilhelmovi Grimmových se začal natáčet v Praze v červnu 2003. Režie se ujal známý režisér Terry Gilliam (Monty Pythonův létající cirkus, Strach a hnus v Las Vegas) a scénář zpracoval Ehren Kruger (Kruh). Smyšleným dějem provází sběratelé bájí a pověstí, nyní nazvaní Jake a Will, kteří cestují od vesnice k vesnici, sbírají tajemné kletby a předpokládají, že tak dokáží ochránit lidi z města před kouzelnými příšerami a zaklínadly. Budou však potřebovat notnou dávku odvahy, když se osobně střetnou se skutečnými čarodějnými stvůrami a zaříkávadly
Velkošpeditér Kobkán , omezený a nadutý měšťák, má problémy s dospělou, neprovdanou dcerou Matyldou. Ta měla sice mnoho známostí, ale ani jedna neskončila, jak náleží. Kobkán bude mít jmeniny a přál by si mít v novinách originální přání od rodiny, přátel a personálu. Úkolem pověří praktikanta Pecháčka, dá mu padesát korun a pošle ho domů, aby něco vymyslel. Pecháčkovi se rýmy nedaří. Matylda čeká s údajným inženýrem dítě, je proto nanejvýš nutné ji co možná nejdříve provdat. Vhodným adeptem se stane učitel Kobkánova syna. Ten se z nastražených osidel vyvleče jen pouhou náhodou. Matylda totiž pozná v Pecháčkovi pravého otce svého dítěte a svatba se může konat…
Setkání dvou protagonistů – Bola, hrdiny operety "Polská krev", a Jima, protagonisty z operety "Rose Mary" v malé kavárničce. Tam si postavy vyprávějí osudy, vyměňují názory na „své“ postavy a jejich působení v operetě. Tato zápletka poskytuje příležitost k uvedení těch nejpopulárnějších árií, duetů a sborů z obou operet...