Říkají mu „tatíček národů". V očích celého světa ztělesňuje naději ve spravedlivější společnost. A přesto je tento muž jedním z největších zločinců v dějinách. V zimě roku 1924 zemřel vůdce bolševiků, Lenin. Jeho rakev nesou nejvyšší představitelé Sovětského svazu, mezi nimi i 46letý Josif Stalin. Je generálním tajemníkem komunistické strany a stojí poněkud v ústraní, jen málokterý z jeho soudruhů by si dokázal přestavit, že právě on zaujme místo velkého Lenina. A už vůbec by je nenapadlo, že se během deseti let postará o likvidaci téměř všech svých spolupracovníků. V následujících skoro třiceti letech se nesmazatelně vepíše do historie, bude uznávaným a milovaným vůdcem i nemilosrdným diktátorem, který na smrt pošle na 20 milionů lidí. Poslední dny svého života však prožije sám v bolestech, nikdo mu nepřispěchá na pomoc. Dokonce ani jeho vlastní lékaři, kteří se báli, že by je za špatné rozhodnutí mohl dát zastřelit.

Kameraman se potuluje s kamerou přehozenou přes rameno a s oslnivou vynalézavostí dokumentuje městský život.

Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.

Doktor Živago je nejznámější milostný příběh 20. století. Je to příběh o vášni a strachu zasazený do doby revoluce a násilí. Je protkán náhlými zvraty, intrikami a odvahou. Stephen Smith se zaměřuje na revoluční počátky tohoto bestselleru, zjišťuje, jak jeho autor Boris Pasternak zůstal věrný milovanému Rusku, jak upřímně popisoval nenáviděný sovětský režim a jak CIA využila tento příběh na samém vrcholu studené války. Za Stalinovy vlády přišlo o život mnoho lidí a Boris Pasternak věděl, že by mu tato kniha mohla přivodit smrt. Je to příběh o psaní dost možná nejodvážnější publikované knihy. Toto je příběh z doby, než film vyhrál Oscary a jeho autorovi byla udělena Nobelova cena. Je to neznámý příběh o skutečném doktoru Živagovi, Borisi Pasternakovi.