Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Měl inteligenci, vtip a charisma, díky nimž by byl mohl vyniknout v jakékoli oblasti lidského konání. Mohl se stát úspěšným politikem, byznysmenem, učitelem, knězem... Osud jej však už v útlém mládí postavil na zločineckou dráhu. A on vynikl i na ní. Jmenoval se Martin Cahill a byl nejobávanějším a nejobdivovanějším irským gangsterem dvacátého století. Kradl od dětství - to ostatně v prostředí, v němž žil, bylo stejně samozřejmé, jako dýchání. V dospělosti si pak se svými kumpány troufal na kousky, na jakých si lámali zuby i ostří hoši z IRA a které přiváděly policii, neschopnou mu cokoli dokázat, k zoufalství...
Dům se láme na kousky. Bučící kráva se ve víru zvedá do vzduchu. Traktory padají jako déšť. Těžký benzínový tanker se stává letadlovou bombou. Rozsáhlá ničivá přírodní síla devastuje vše a blíží se rychlostí 300 mil za hodinu. Lovci bouří doufají, že pomocí elektronických senzorů získají dost informací na vytvořené lepšího varovného systému. Aby to dokázali, musí vražednému tornádu vstoupit do cesty. Honička začíná.
Lizzie Wurtzelovou vychovala její matka bez otce už od malička, ale Lizzie se přesto cítí velmi prázdná. Podléhá snadno náladám a depresím. Když se dostane na žurnalistické stipendium na Harvard a její článek v místních novinách je kladně hodnocen, Lizzie začne žít značně nezodpovědně. Svými drogovými a sexuálními eskapádami ubližuje svým kamarádům i matce a dokonce se pokusí i o sebevraždu. Matka jí proto zařídí psychologickou léčbu a mladá žena si musí zvyknout na fakt, že kolem ní je skutečný svět a to co žije, je její vlastní život. Příběh vychází z biografické knihy skutečné úspěšné americké spisovatelky Elizabeth Wurtzelové.
Ronald F. Maxwell se po úspěšném snímku Gettysburg pustil do práce na filmu Bohové a Generálové, který vypráví události, které Gettysburgu předcházely. Tento film je téměř čtyřhodinovým vyprávěním o americké občanské válce, kde si zopakovaly své herecké umění některé hvězdy z předchozího Gettysburgu. Scénář k němu napsal Jeff Shaara, syn Michaela Shaary, autora novely The Killer Angels.(oficiální text distributora)
Sára a její rodina se hrdě hlásí ke Svědkům Jehovovým. V místní komunitě chodí od domu k domu a káží o Soudném dni a o věčném spasení Jehovou vyvolených. Když se však Sára zamiluje do Teise, je postavena před nejtěžší volbu svého života. Teis nepatří ke Svědkům, jejich láska však díky tajným schůzkám nadále vzkvétá. Sára se zmítá mezi svým svědomím, vírou i vášní a je nucena rozhodnout se mezi svou láskou a rodinou, což jsou dva naprosto rozdílné světy.
Tragický pokus jachtaře Donalda Crowhursta zvítězit v závodě Golden Globe v roce 1968 končí jeho šokujícím popisem osamělé cesty oceánem kolem světa.