Tato komedie je dalším snímkem, překvapujícím svou tematickou a vizuální agresivitou a opět spjatým s hudebním žánrem. Téma tolerance k sexuálním menšinám je nepochybně jedním z nejzávažnějších prvků, prostupujících filmové příběhy posledních let. Ve snímku režiséra Stephana Elliotta má toto téma provokativně výstřední podobu. Hrdiny svérázného road movie jsou dva transvestité a jeden transsexuál, kteří se ze Sydney vypraví v rozhrkaném autobuse s ženským jménem Priscilla přes poušť do australského vnitrozemí, aby v městečku Alice Springs účinkovali se svou show. V ní muži tančí v excentrických ženských kostýmech na populární hity ze 70. let. Cestou se trojice setkává s nejrůznějšími lidmi; jen někteří jsou však ochotni jejich odlišnost akceptovat.
Dokumentárně dramatická koláž natočená na motivy skutečného příběhu Harveyho Pekara ukazuje obyčejného muže, který celý život vykonával nudnou práci - byl úředníkem v nemocnici. Díky svému autobiografickému komiksu se však stal legendou.
Nena a Drew jsou šťastní novomanželé, jejichž vztah naruší setkání s Olivií. Jejich vzájemná přitažlivost je nepopiratelná, ale když se ocitnou v milostném trojúhelníku, mají problém vypořádat se s komplikacemi neobvyklého polyamorního vztahu. Všichni tři si zvykají na nový život a postupně posouvají hranice svých očekávání, když zjišťují, kdo jsou, co chtějí a jak mají milovat v tak bouřlivé době.
Film vychází z autobiografické trilogie přední novozélandské spisovatelky Janet Frameové. S nesmírně citlivým přístupem zachycuje dětské roky, dobu dospívání a konečně i raná léta dospělosti autorky, která svou originální tvorbou vykupuje traumatické životní zážitky. Ty nejhorší ji potkaly během osmiletého pobytu v psychiatrických léčebnách, kde prodělala dvě stě elektrošoků kvůli chybné diagnóze schizofrenie. Nevzhledné děvče s nepodajnou kšticí rudých vlasů však trpělo už od dětství, stráveného na jednom z novozélandských ostrovů uprostřed hmotného nedostatku a neporozumění. Janet se v dospívání začíná stranit lidí a uzavírá se sama do sebe. Zároveň ji však už od raného dětství provází uznání její různorodé literární tvorby. Při cestě do Evropy nachází dospělá spisovatelka ztracenou rovnováhu a vrací se domů jako vyrovnaná osobnost.
Když tajemná síla zničí světovou populaci, je jen jediná věc jistá: Když ji uvidíte, vezmete si život. Tváří v tvář neznámému, Malorie nalézá lásku, naději a nový začátek. O tohle všechno ale během lusknutí prstu přijde. Musí se svými dvěma dětmi utéct a plout po zrádné řece, aby našla možná poslední místo na zemi, které jim může nabídnout úkryt. Ale aby přežili, musí tuto riskantní dvoudenní cestu podstoupit se zavázanýma očima.
Matthew Modine je lékař, který v tomto lékařském thrilleru sleduje smrtící epidemii přes půl světa.
Na nejsmutnějším ze všech míst – pánských záchodcích pařížského nádraží – nechává Patrice Chéreau prožít svého hrdinu objevení vlastní homosexuality. Plachý osmnáctiletý Henri, poslušně doprovázející spolu s rodiči sestru k vlaku, sem zabloudil čirou náhodou a více než akt násilí, jehož tu byl svědkem, ho zasáhl nečekaný polibek násilníka. Tehdy začala jeho temná odysea, protože nedokázal odolat a vrátil se – do polosvěta homosexuálních prostitutů, lačně obcházejících starších pánů i ztracených duší, marně hledajících vyhaslou lásku. Především ale k Jeanovi, věčně unikající bludičce, stejně odpuzující bezohlednou brutalitou a lhostejností jako fascinující náhlou něhou. Cesta, po níž se Henri dostává k vytouženému naplnění své vášně, je ale zároveň cestou nenávisti k sobě samému a nevyhnutelně končí tragicky.
Drama a thriller o mladé ženě, která v dětství trpěla velkým zneužíváním a která najde štěstí, když při autonehodě omylem najde útočiště ve falešné osobnosti. Dovolí dvojici truchlících rodičů, aby uvěřili, že je manželkou jejich zesnulého syna. Štěstí však není tak snadné, protože minulost vždycky vyjde najevo a Catherine bude muset jednat, aby ochránila rodinu, která jí věnovala tolik lásky.