"Osobnost poněkud odlišná od Wellese, Buňuela, Bergmana, Claira. Oproti jejich dlouhé tvorbě má za sebou teprve sedm let režijní práce, na rozdíl od nich nemá vyhlídky stát se klasikem sedmého umění. Jeho filmy poznamenává spontánní, živelné hledání nových možností, zkoušení nosnosti výrazových prostředků, neukončenost tvaru, kvas myšlenky, určitá nekázeň, což všechno se špatně slučuje s požadavky, jež bývají zpravidla kladeny na zralá, mistrovská díla." (Ljubomír Oliva)

Slavné kriminální drama režiséra Williama Friedkina bylo v roce 1971 oceněno pěti Oscary včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší mužský herecký výkon. Snímek navíc dokázal upoutat nejširší spektrum diváků a zařadil se mezi nejnavštěvovanější snímky roku. Příběh snímku je přitom poměrně prostý, vychází ovšem ze skutečných zážitků policejních protidrogových vyšetřovatelů. Newyorští detektivové Jimmy Doyle a Buddy Russo se pohybují v terénu drsných brooklynských ulic a snaží se rozkrýt gang drogových překupníků. Během vyšetřování pochybných drogových kšeftů se dostanou na stopu velké dodávky heroinu, kterou chystá jeden z největších francouzských překupníků drog v podobě elegantního zločince Alaina Charniera. Začíná zběsilé policejní pronásledování a neúprosná snaha o dopadení mezinárodního drogového gangu.

Příběh policejní jednotky, které náleží okrsek Marseille, a kde v jakožto kriminálně nejhorší oblasti Francie nikdy není jistota, že se kdokoliv vrátí večer domů živý.

Mafie a nejznámější drogová cesta, kdo se jí postaví – zaplatí... Marseille 1975. Pierre Michel přijíždí s celou rodinou do Marseille, protože byl jmenován vyšetřujícím soudcem pro potírání mafie, především jejich drogové činnosti. Michel se zaměřuje na tzv. Francouzskou spojku (French Connection – La French) organizaci, která zajišťovala největší a nejdůležitější drogovou trasu tehdejší doby, a Marseille byla jejím hlavní uzlem. Neohrožený Michel se postavil nedotknutelnému kmotrovi Gaëtanu Zampovi a brzy pochopil, že pokud chce dosáhnout výsledků, musí změnit své dosavadní metody... Film byl natočen podle skutečných událostí. Soudce Pierre Michel, dlužno poznamenat, stejně charismatický jako jeho filmový představitel, stačil za svou krátkou kariéru objevit a zničit šest drogových laboratoří a zatknout sedmdesát překupníků drog. Po soudci Francoisi Renaudovi, zavražděném v roce 1975 v Lyonu byl Pierre Michel druhým zavražděným soudcem, od doby okupace.

Předvánoční Londýn. Všude, kam se podíváte, způsobuje láska chaos. Od nově jmenovaného ministerského předsedy, který se zamiluje 30 vteřin poté, co vejde do úřadu na Downing Street, až po smolařského prodavače sendvičů, který nemá s dívkami ve Velké Británii prostě štěstí a raději proto odjíždí do Wisconsinu; od spisovatele, který dostal košem a vypaří se do jižní Francie utěšit své bolavé srdce, až po stárnoucí rockovou hvězdu, která se snaží o come-back za každou cenu; od nevěsty, které dělá starosti nejlepší přítel jejího muže, až po ženu, které dělá starosti její manžel; od chlapce, který se zakoukal do nejkrásněší dívky ve škole, až po jeho nevlastního otce, který se zakokukal do Claudie Schiffer. Tyto londýnské životy a lásky se setkají, smísí a nakonec vše vyvrcholí na Štědrý večer s romantickými, dráždivými a komickými důsledky pro všechny zúčastněné.

Film zachycuje prostředí Marseille v roce 1930, kdy osud svede dohromady dva drobné podvodníky v souboji o ženu. Spolu sfixlují koňské dostihy, což je přivede k práci pro bossy místních gangů. Když se však rozhodnou rozjet svůj vlastní kšeft, začínají postupně měnit svůj bezstarostný přístup k zločinu.

Policie v Marseille dostane tip na narkotika ukrytá v zásilce ryb a prohlíží celý náklad. Do toho přijíždí z New Yorku policista Doyle, aby zde chytil drogového obchodníka Charniera,který mu v Americe uprchl. Spolupracovat má s komisařem Henrym Bárthélémyim, jenže od počátku si zrovna nepadnou do oka. Brzy je zabit i Doylův člověk a ukáže se, že Doyle tu má být vlastně jakousi návnadou na Charniera. Ten také Doyla při jedné akci zahlédne a večer je Doyle přepaden a unesen skupinou mužů. Únosci - Charnierovi muži - ho drží ve starém hotelu tři týdny a neustále mu píchají drogy, zatímco policie ho intenzivně hledá. Nakonec ho Charnier nechá úplně zdrogovaného vyhodit před policejní stanicí. Lékaři se sice podaří zachránit mu život, ale Doyle se musí léčit z drogové závislosti. Barthélémy se o něj stará. Když se Doyle po čase ze všeho dostane, uvědomí si, že byl pouhou návnadou...

Daniel žije v Marseille a zná ji lépe, než kdo jiný, každou zkratku, každou jednosměrku. Jeho největší vášní je rychlost, která je samozřejmě větší, než si umí marseillská policie vůbec představit. Začínal jako poslíček, který rozvážel pizzu a nyní má taxikářskou licenci. Svůj vůz speciálně upravil a ze všeho nejraději má zákazníky, kteří mají naspěch. Až jednou sveze tento fenomenální taxikář policistu, který má problémy nejen s gangem, který vykrádá banky, ale i se svým řidičákem.

Geniálního mechanika s kriminální minulostí obviní z vraždy. Aby dokázal svoji nevinu, musí vystopovat zmizelé auto a získat důkaz: jednu jedinou kulku.

Sledujeme život Eugena Vidocqa od narození ve vězení, dětství v bídě, dospívání, kdy střídá zločiny s pobyty ve vězení, po život ze zákonem v patách. Romantické melodrama zaplňují mladé ženy a lásky, útěky, pilník zapečený v narozeninovém dortu, krádeže klenotů šantánové tanečnice i markýzy, pózování pro obraz svatého Jiří s drakem, falešná identita a úkryt v armádě a další zločiny, které by měly vyvrcholit vykradením pařížské banky.

Skvěle vycvičenou francouzskou vojačku po traumatizující bojové misi převelí domů. Tam ale využije svoje smrtící schopnosti a vypátrá muže, který ublížil její sestře.

Dva muži na dvou stranách zákona – jeden cíl... Jsou jistá pravidla, která by se neměla porušovat. Jedním z nich určitě je, že policie by se neměla spolčovat se zločinci. Šéf amerického protinarkotického úřadu v Paříži si však zřejmě myslí něco jiného, nebo je přesvědčen, že účel světí prostředky. Lidé jistého velkého bosse, obchodujícího s drogami, totiž právě zabili jeho kolegu. A on ví, že běžnými úředními postupy na tohoto „řádného občana“ nemůže, přitom je ovšem odhodlán společnost této škodné jednou provždy zbavit. Sáhne tedy k řešení v policejní praxi ne tak zcela běžnému.