Blíží se Vánoce a Sakuta věří, že jeho milá bude mít při svém pracovním vytížení nyní trochu více volného času. Jeho představy o společných romantických chvilkách jsou však přerušeny náhlým zjevením dívky, která byla před dvěma lety jeho první velkou láskou. Tak se do chlapcova života vrací Shouko Makinohara a to hned dvakrát! Jak je to možné a proč je jedna Shouko mladou dívkou v Sakutově věku a druhá roztomilá školačka? Vše se navíc zamotává tak, že starší Shouko musí začít u chlapce bydlet, což však narušuje Sakutův současný vztah, a druhá mladší verze je zase pacientkou ve stejné nemocnici, kam chodí na pravidelné prohlídky Sakutova sestra, a to s velmi vážnou diagnózou. Jak to vše souvisí a proč chlapce zrovna nyní opět začaly tak strašně bolet ty záhadné jizvy na prsou?
K významné osobnosti indické i světové kinematografie, Satjádžitovi Rájovi, jehož šedesátiny připomněl časopis Film a doba v 5. čísle letošního ročníku, se vracíme výňatkem ze scénáře k jeho dnes už klasickému filmu Žalozpěv stezky (1955) prvnímu dílu trilogie o Apuovi. Námět filmu poskytl bengálský spisovatel Bibhútibhúšan Bandjopádjáj (1899 až 1950) svým stejnojmenným románem (doslovný překlad původního názvu Páther pánčálí zní Písnička na cestu, avšak titul Žalozpěv stezky je už pevně vžitý). V nevzrušeném sledu událostí na indickém venkově v rozpětí asi šesti let kolem první světové války; drobné sousedské rozhovory i rozmíšky, každodenní práce i krajina, střídání ročních dob, probíhají v klidném tempu stejně jako existenční problémy, vzácné chvíle slavností, narození či smrt. Atady se staneme svědky počátku příběhu malého Apu, jeho prvních dětských krůčků do života.
Útěk do divočiny je inspirován skutečným příběhem Christophera McCandlesse, mladého muže, který opustil svůj pohodlný život, aby okusil svobodu. Všechny své dosavadní úspory věnoval charitě a s minimální výbavou a přípravou vyrazil napříč Spojenými státy na Aljašku, kde chtěl vyzkoušet život v divočině.
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady.
V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž. Armádě však chybělo dostatečné zásobování. Generál Montgomery vymyslel plán jménem Market Garden: Market - letecké síly, Garden - pozemní síly. Hlavním úkolem bylo vybojovat a udržet tři mosty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci komplikují terénní možnosti přistání dopravních letadel, vojáci musí seskakovat padáky a přemístit se do Arnhemu vzdáleného 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potřebují ovládnout obě strany mostu, na druhou stranu řeky se mohou dostat pouze pomocí člunů, pod palbou německých obránců. Celková situace se pro spojence nevyvíjí dobře...
20. dubna 1999 se na Columbine High School odehrál čtvrtý největší masakr v dějinách amerických škol. Tento příběh, natočený na základě skutečných událostí, vypráví o životě jedné z prvních zabitých obětí (Rachel Joy Scott), která se nejen po své smrti, ale hlavně v životě dotkla srdcí mnoha lidí. Díky své víře v Boha uměla vidět v lidech dobro a nenechala se nikdy odradit od toho, aby mohla někomu pomoci. V den tragédie dva náctiletí studenti Eric Harris (18) a Dylan Klebold (17) ve škole zastřelili dvanáct studentů a jednoho učitele, zranili dalších dvacet čtyři lidí a poté spáchali sebevraždu.
Autobus přiváží do státní věznice novou várku trestanců. Otřesné podmínky a poměry, které ve věznici panují, zajímají jednoho z nováčků. Po nějaké době jsou všichni v šoku – právě on se představí jako nový ředitel věznice. Vzdělaný a zásadový Henry Brubaker zahájí boj se systémem, v němž vedoucí pracovníci zneužívali svého postavení k osobnímu obohacování a vytvořili krutý vnitřní řád: znepřátelili vězně mezi sebou rozkastováním na bezprávné a mocí nad spoluvězni obdařené loajální „pomocníky“. Brubaker, zprvu podporovaný guvernérem, usiluje o reformu s cílem, aby trest skutečně sloužil k nápravě vězňů. Postupně získává na svoji stranu vězně i některé pracovníky bývalého vedení. Vyvolá však odpor těch, kteří dosud těžili z privilegií, ale i státní komise pro vězeňství, prolezlé politikařením. Dramatické události, které tím vyvolá, vedou k vyhrocení situace…
Dvaačtyřicetiletý novinář Richard Boyle informuje v roce 1980 o občanské válce v malé středoamerické zemi El Salvador. Vláda prezidenta Duarta bojuje za podpory USA proti levicové revoluční Frontě národního osvobození Farabunda Martího. Její stoupenci jsou likvidováni eskadrami smrti, řízenými armádou. Richard Boyle prožívá boje z bezprostřední blízkosti a stává se dokonce svědkem zavraždění arcibiskupa Romera. Po těchto zkušenostech se rozhodne uprchnout se svou přítelkyní Marií do Kalifornie.
James Leeds nastupuje jako učitel do venkovské internátní školy pro neslyšící. Poměrně brzy se mu, díky jeho zkušenostem, podaří své žáky zaujmout a přimět je k aktivní spolupráci. V jídelně si všimne hezké mladé dívky Sáry, bývalé nadané žačky školy, která před lety náhle odmítla pokračovat ve studiu. Sára je velmi hrdá a odmítá se nejen naučit mluvit, ale i odezírat ze rtů. James se do Sáry zamiluje a pomalu si začíná získávat dívčinu křehkou důvěru i lásku. Pře snesouhlas ředitele nastěhuje Sáru k sobě do bytu. Po idylickém období začne náhle Sára Jamesovi vyčítat, že ji chce vtáhnout do svého světa slyšících, aniž by pochopil svět její. Po prudké hádce odejde ke své matce, která ji před Jamesem zapírá
Emmanuèle je úspěšná a uznávaná autorka románů, a to jak v soukromém, tak v profesním životě. Jednoho dne ji však naléhavě volají, že její 85letý otec André byl právě hospitalizován po mrtvici. Když se tento muž, který předtím byl na všechno zvědavý a vášnivě miloval život, probudí zesláblý a závislý, požádá svou dceru, aby mu pomohla zemřít. Navzdory rozdílům z minulosti se otec obrací spíše na ni, než na svou druhou dceru Pascale, která to přijímá dost těžce.
Středoškolský profesor Trevor Garfield byl před patnácti měsíci napaden vlastním studentem a takřka ubodán k smrti. Útok však přežil a na učitelské povolání nezanevřel. Nyní však nastupuje do nové školy v Los Angeles jako suplující učitel a pozvolna mu dochází, že s narůstající agresivitou mládeže a vlivem gangů tu učitelský sbor nehodlá nic dělat. A tak zatímco se ředitel staví negativně k možnosti rozhodit pár žalob, stává se ze školních tříd bojiště, na kterém Garfield denně bojuje s nejvzpurnějšími studenty
Podle skutečného příběhu z předválečného Japonska se mezi mužem a jednou z jeho služebných rozhoří vášnivý románek. Jejich touha přeroste v sexuální posedlost tak silnou, že se pro zintenzivnění svého vzplanutí vzdávají všeho, dokonce i samotného života.
Příběh skupiny Židů odehrávající se ve vypjatých dnech po II. světové válce. Najdou svou zemi zaslíbenou? Ubrání se všem nepřátelům?
Když se zneuznaný reportér deníku New York Times Michael Finkel (Jonah Hill) setká s usvědčeným vrahem Christianem Longem (James Franco) - který si přivlastnil Finkelovu totožnost - jeho vyšetřování se postupně změní v nezapomenutelnou hru na kočku a na myš. Film založený na reálných událostech pojednává o Finkelově neúnavné snaze získat Longův skutečný příběh, v němž se pojí vražda, láska, podvod i vykoupení.
Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu.(oficiální text distributora)