Útěk do divočiny je inspirován skutečným příběhem Christophera McCandlesse, mladého muže, který opustil svůj pohodlný život, aby okusil svobodu. Všechny své dosavadní úspory věnoval charitě a s minimální výbavou a přípravou vyrazil napříč Spojenými státy na Aljašku, kde chtěl vyzkoušet život v divočině.

Mladá dívka Maud pracuje od dětství jako pradlena v londýnské prádelně, kde se postupně vypracovala až na pozici mistrové. Spokojeně žije s manželem Sonnym a synem Georgem a vlastně jí ani v životě nic nechybí. Vše se změní v okamžiku, kdy se náhodou připlete k protivládnímu protestu „sufražetek“ bojujících za volební práva žen a jejich práva ve společnosti, která jsou ale v té době vytrvale odmítána. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a snaze získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit doposud spokojený život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. Všemi opovrhovaná ale dál vytrvává ve svém boji i za cenu, kterou doposud musela zaplatit.

Život Howarda Hughese patří k nejvíce fascinujícím příběhům, jaké Amerika předchozího století zrodila. Tento letecký průkopník, řežisér i producent, ropný magnát a muž nejedné další činnosti a tváře totiž vynikal nejen svým všestranným talentem, ale i svou výstřední povahou. A film se soustředí právě na nejzajímavější úsek Hughesovy životní dráhy. Tedy období, kdy natáčel své filmy, testoval letadla vlastní výroby a proháněl hollywoodské krásky Katharine Hepburn, Avu Gardner a Jean Harlow.

Filmová adaptace spisů Anny Frankové, mladé židovské holčičky, která se během II. Světové války schovávala se svou rodinou a kamarády před nacisty na půdě domu v okupovaném Amsterdamu. Přestože film byl natočen až 15 let po II. světové válce, stal se jedním z prvních poválečných filmů, který konfrontoval zkušenost Holocaustu z velmi lidského pohledu. Na rodině malé Anny se tak ztvárňuje svědectví všech obětí nacistické genocidy. Film byl natočen v panoramatickém formátu Cinemascope velmi věrně ztvárňujícím pocit klaustrofobie z půdy domu. Režisér Georg Stevens natočil svíravé komorní drama, ve kterém vynikají dva herecké výkony – mladičká Millie Perkinsová jako Anna Franková a Oscarem ověnčená Shelley Wintersová jako paní Van Daanová. Kino AERO

20. dubna 1999 se na Columbine High School odehrál čtvrtý největší masakr v dějinách amerických škol. Tento příběh, natočený na základě skutečných událostí, vypráví o životě jedné z prvních zabitých obětí (Rachel Joy Scott), která se nejen po své smrti, ale hlavně v životě dotkla srdcí mnoha lidí. Díky své víře v Boha uměla vidět v lidech dobro a nenechala se nikdy odradit od toho, aby mohla někomu pomoci. V den tragédie dva náctiletí studenti Eric Harris (18) a Dylan Klebold (17) ve škole zastřelili dvanáct studentů a jednoho učitele, zranili dalších dvacet čtyři lidí a poté spáchali sebevraždu.

Píše se rok 1937. Obchodník John Rabe žije již téměř 30 let se svou ženou Dorou v Nankingu, hlavním městě Číny, kde vede pobočku společnosti Siemens. Jen s těžkým srdcem se chystá předat vedení do rukou svého nástupce a ještě hůře se bude z milovaného místa vracet do Berlína. Během rozlučkové oslavy konané na jeho počest se ale na Nanking sesypou bomby z japonských letadel. Rabe v nastalé panice nechává otevřít brány společnosti a nabízí úkryt rodinám svých zaměstnanců. Přestože je jako německý občan spíše spojencem Japonců, neváhá, ruší svůj odlet do Německa a pouští se do jedné z největších záchranných akcí, během které se mu podaří před japonskou brutalitou zachránit stovky tisíc lidí.

Snímek vypráví přáběh Rona Kovice, veterána z Vietnamu... Slavný film otevřeně hovoří o vojně ve Vietnamu, o ochrnutém Ronovi Kovicovi, který se z nadšeného vlastence změnil na zapáleného bojovníka proti válce. Ve Vietnamu prošel peklem, ale ani návrat do normálního života nebyl o nic lehčí. Ron se musí naučit žít se svým ochrnutím, znovu si zvykat na rodné město, rodinu a přátele, což vůbec není jednoduché...

Snímek je součástí jednoho z nejrozsáhlejších zpracování Bible v historii filmu a televize, na němž se podílela koprodukčně i Česká televize. Vypráví o životě starozákonního patriarchy Abraháma a je tématicky spjat nejen se zrodem náboženství, ale i s postupným sjednocováním a formováním palestinských kmenů v jeden národ izraelský.

Byla to televize, která ho vynesla na vrchol popularity, ale jeho největší role se odehrávaly mimo zákulisí studií a přenosových vozů. Příběh legendárního amerického showmana, který žil dvěma životy. Přes den pracoval jako televizní scénárista a producent, v noci jako úkladný vrah ve službách CIA.

Druhý film známého amerického výtvarníka Juliana Schnabela je inspirován stejnojmennou knihou kubánského básníka a spisovatele Reinalda Arenase, jehož osudy zachycuje. Arenas se narodil v roce 1943 na Kubě v provincii Oriente a zemřel v exilu v New Yorku v roce 1990. Z dítěte vyrůstajícího v chudobě, ale ve svobodě se stal ve čtrnácti letech revolucionář. Ve dvaceti získal národní cenu za svůj první román Celestino Antes del Alba. Svá další díla však vydával prostřednictvím přátel v zahraničí, neboť jako homosexuál začal být pronásledován Castrovým režimem. V roce 1973 byl uvězněn a jeho knihy byly zkonfiskovány. V roce 1980 povolil Fidel Castro homosexuálům, duševně chorým a bývalým politickým vězňům vystěhování. Arenas byl mezi 125 000 lidmi, kteří této možnosti využili. Ale ani ve Spojených státech nenašel vysněný ráj...

Vedle jazzu a heroinu byla konstantou života proslulého pianisty Joea Albanyho dcera Amy-Jo, jejímž zasněným a nevinným pohledem sledujeme nejen talent a sebedestruktivní okamžiky dobrosrdečného otce, ale i bizarně podmanivé prostředí bezstarostné bohémy Los Angeles poloviny 70. let. V hlavních rolích nedostižní John Hawkes, Elle Fanningová a Glenn Closeová. (51st KVIFF)

Může skandální umění ještě sloužit Bohu? Předchází utrpení každou velikost? Může být nemoc požehnáním? V roce 1950 navštěvuje spisovatelka Flannery O'Connorová svou matku Reginu v Georgii, když jí ve čtyřiadvaceti letech diagnostikují lupus. Bojuje se stejnou nemocí, která v dětství připravila o život jejího otce, a zoufale touží prosadit se jako velká spisovatelka, a tato krize vrhá její představivost do horečného zkoumání víry.