Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Vynálezce Šura Timofejev sestrojí ve svém moskevském bytě stroj času, který ovšem začne fungovat v nesprávnou chvíli a tím zaviní nekontrolovaný přesun osob v čase. Šurikův domovník Bunša a zlodějíček Milovanskij, "působící" právě v sousedním bytě, se náhle ocitnou v době vlády Ivana Hrozného. Středověký vládce se naopak ocitá v Šurikově moderním bytě. (gree-tea)

Scenárista, režisér a herec Woody Allen tentokrát situoval děj svého komediálně laděného příběhu do carského Ruska 19. století, do doby napoleonských válek. Hlavní postavou filmu je obyčejný, tak trochu neduživý bojarský synek Boris (v Allenové podání) s celoživotní láskou ke krásné sestřence Soně (Diane Keatonová). Jeho obrovskou smůlou je, že se náhodou narodil právě do společnosti vyžadující příliš velké sliby, velké válečné činy a nepřiměřeně rozmáchlá romantická gesta. Ironií osudu právě Boris má zaplatit vlastním životem za zločin, který nikdy nespáchal. A právě tento okamžik slouží k tomu, aby retrospektivně vyprávěl tragikomickou historii svého života.

Andrej a Ivan žijí jen s matkou a babičkou. Jednoho dne se doma objeví otec – kluci si na něj ani nevzpomínají, znají ho jen z fotografií. Okamžitě se však projeví jako silná autorita, což každý z bratrů snáší jinak. Otec vezme chlapce na výlet – na ryby. Cesta je zároveň ohledáváním terénu vzájemných vztahů, citů, hranic otcových výchovných metod i dětského vzdoru. Přestože spolu stráví jen pár dní, oba chlapce otcův návrat silně ovlivní.

Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do Vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském svazu odsouzen na 25 let nucených prací v gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell je s mnoha dalšími německými zajatci transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do gulagu je konfrontován se zástupcem velitele gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku, a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů.

Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny.

Ruská ultranacionalistická frakce začíná vážně ohrožovat světový mír. Je vyhlášen stupeň nejvyšší pohotovosti a z americké námořní základny vyplouvá ponorka Alabama, jejíž jaderný potenciál může snadno rozpoutat třetí světovou válku. Do východního Pacifiku ji vede zkušený voják kapitán Ramsey, který nikdy nepochybuje o prvním příkazu a jde do akce, jakmile má seznam označených cílů. Rozhodování na nejničivějším válečném stroji má ale své pojistky a nový muž na palubě, velící důstojník Hunter, bere své povinnosti i pravomoci velice vážně. Ve chvíli, kdy je přerušeno spojení s velícím střediskem a není možné ověřit příkaz k odpálení jaderných střel, přebírá vedení. Začíná boj o kapitánský můstek, kde se rozhoduje o rozpoutání jaderného holocaustu, z něhož není návratu. Zatímco kolem Alabamy sviští ruská torpéda, na její palubě propuká vzpoura.

5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. Začíná boj o veškerou moc nad komunistickou říší, která do této chvíle patřila jen a pouze brutálnímu diktátorovi. O nejvyšší post nebo aspoň o bezpečné místečko pod ním se perou ti, kteří se za dobu Stalinovy krutovlády dokázali zbavit jakéhokoli vlastního názoru. Stále se ujišťují, co by tomu nebo tamtomu řekl Stalin, a co by se jim za to asi tak mohlo stát. Povýšení? Gulag? Provaz? Koho se mají bát teď? Jedni kují pikle proti druhým a do toho společně organizují okázalý diktátorův pohřeb.

Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu.

Americká filmová producentka Marie ví o svojí rodině jen to, co se dá vyčíst z několika lejster a černobílých fotografií. V dětství byla adoptována, což jí zajistilo celkem bezstarostný život v bohaté Americe, geny jí ale pořád táhnou daleko na východ. Proto přijíždí do Ruska. Do domu, v němž byla za podivných okolností zavražděna její biologická matka. Všichni místní chasníci rádi vyprávějí báchorky o prokletí tohoto děsivého domu, Marii ale zvědavost nedovolí couvnout. O život jí brzy začnou usilovat tajemné síly a záhadný Nicolai (Karel Roden).