Někde ve vesmíru přece musí být něco, co je lepší než člověk. Když se Charlton Heston a a další dva astronauti proberou z hluboké hybernace, zjistí, že jejich kosmická loď je zničena. Při útěku zjistí, že přistáli na planetě, na které žijí inteligentní opice. Heston je odchycen a uvězněn ve městě - zbytek posádky a později i několik opic se mu samozřejmě snaží pomoci z vězení uprchnout. To se nakonec podaří a všichni jsou volní, aby ale v samém závěru všichni zjistili strašnou věc...

V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.

Emigrant z Evropy Humbert Humbert je po příjezdu do města Ramsdale v New Hampshiru zasažen amorovým šípem a je natolik očarován, že vymyslí ďábelský plán. Ožení se s Charlottou Haze, aby tak mohl navždy být nablízku své lásce, Charlottině předčasně vyspělé dceři Lolitě. V této hořce komické a hluboce jímavé adaptaci románu Vladimíra Nabokova Stanley Kubrick odhaluje téma sexuální posedlosti.

Příběh filmu 2046 navazuje na režisérův předchozí snímek Stvořeni pro lásku: hrdinou je tu opět spisovatel Chow Mo-wan, který se živí psaním novinových sloupků. Na začátku filmu, který je zasazen do roku 1966, se Chow stěhuje ze Singapuru do hotelu Oriental v Hongkongu, kde hodlá pokračovat v psaní o budoucnosti. Ve skutečnosti píše o minulosti: v jeho románu vyjíždí tajemný vlak do roku 2046. Všichni, kdo v něm jedou, chtějí nalézt ztracené vzpomínky. Obecně se totiž soudí, že v roce 2046 se nic nemění, ale nikdo to nemůže potvrdit, protože se odtamtud nikdy nikdo nevrátil. až na jednoho člověka, který tam byl a rozhodl se vrátit, protože se chtěl změnit. 2046 je však také číslo sousedního pokoje, jehož obyvatelka se stane Chowovou milenkou.

Hra na dobývání začíná. Všechno je povoleno, poté co krutá a bohatá vdova přiměje známého svůdníka, aby se pokusil svést mladou snoubenku. Tentokrát však dojde k porušení základního pravidla: dva hráči se do sebe zamilují – s tragickými následky.

Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.

Kathryn a Sebastian jsou dva bohatí zhýčkaní teenageři z té nejluxusnější části Manhattanu. A také papíroví sourozenci, protože jejich nechutně bohatí rodiče spolu uzavřeli manželství. Výraz zlatá mládež se ani zdaleka nepřibližuje jejich dekadentnímu životnímu stylu. Sebastian poznal všechny krásné dívky z Manhattanu a také Kathryn je na svůj věk neskutečně zhýralá. O to víc ji rozzuří, když dostane kopačky od svého přítele, který vyměnil její rafinovaný půvab za panenskou nevinnost naivní Cecile. Kathryn proto s bratříčkem uzavře ďábelskou a náležitě pomstychtivou sázku. Pokud playboy Sebastian, kterému ještě nedokázala odolat žádná dívka, připraví Cecile o panenství a navíc dokáže svést další květ andělské nevinnosti Annette, připraví mu nevlastní sestřička noc plnou nadpozemské rozkoše. Pokud Sebastian prohraje, přijde o svého milovaného Jaguara, ročník 56...

Architekt Sam truchlí nad smrtí své ženy. Jeho malý syn chce, aby si táta někoho našel, a tak zavolá do oblíbeného nočního rozhlasového pořadu a přinutí tátu, aby promluvil do éteru. V autě ho uslyší mezi desetitisíci jiných také Annie, které Sam docela učaruje. Sam je přesvědčen o čarovné moci lásky a je tak trochu idealista, Annie je ryze praktická novinářka, která má o všem svoje pochybnosti. Ve filmu dochází k četným velmi zábavným scénám zachycujícím zvyklosti lidí při námluvách a schůzkách. Nočňátka v Seattlu pojednávají bez rozpaků a s humorem o jistém nazírání osudu – jsou-li si dva lidé souzeni, najdou jeden druhého, navzdory vzdálenosti, času anebo dokonce patřičnému úvodu.

Jak se nezadržitelně blíží konec, poslední lidé žijící miliony let v budoucnosti vysílají současnému lidstvu poselství, které je prosbou o pomoc a varováním, ale také epickým příběhem o vývoji, úpadku a naději.

Pediatrička Tasha Millerová se soustřeďuje na to, aby děti, o které se stará, dostali co nejlepší lékařskou péči. Když si však přitažlivý princ Alexander Cavalieri zlomí nohu na nedalekém lyžařském svahu, Tasha je nucena dovolit mu, aby se léčil u ní. Rozzlobí ji, když rozmazlený člen královské rodiny narušuje vzácný čas léčby, které její děti tak potřebují. Tasha si však brzy uvědomí, že trochu silné lásky a kus vánočního ducha by mohly z této královské bolesti udělat rytíře v zářivém brnění.

Erotický thriller o tom, že vševidoucí nemusí být v případě obyvatel jednoho přepychového manhattanského mrakodrapu jen bůh, ale také někdo mnohem konkrétnější a možná nebezpečnější. Někdo v tom domě totiž sedí před řadou monitorů a dívá se. Pozoruje nájemníky kamerami instalovanými po celém domě. A někdo v tom domě vraždí. Nic z toho však netuší nová nájemnice, krásná a osamělá Carly Norrisová, a přestože je nápadně často upozorňována, na to jak moc se podobá své mrtvé předchůdkyni v apartmá, nevěnuje tomu mnoho pozornosti. Mnohem méně než pohlednému sousedovi Zeke Hawkinsovi, s nímž naváže milostný vztah. Dostává se tak přímo do středu nebezpečných událostí.

Televizní film natočil režisér Pavel Blumenfeld v roce 1968 podle scénáře Rudolfa Žáka. Ten si k dramatizaci vybral stejnojmenný román Eduarda Valenty, román, který v roce 1956 kdy vyšel, vzbudil nejednoznačné přijetí a rozruch. Hrdinou prózy, která se vymykala tehdejším ideologicko-uměleckým normám, je intelektuál Šimon s úzkostlivým smyslem pro čest. Děj se odehrává za okupace. Prostřednictvím sebereflexe Šimona se do popředí dostává otázka svědomí, jak řešit základní životní otázky v nesvobodě.