Říká se, že přátelství z dětství přetrvají celý život a jinak to není ani v případě newyorských chlapců ze židovské komunity, kteří si vybrali žít život mimo zákon. Toto je příběh čtyřech gangsterů, od raných let života někdy na začátku dvacátých let minulého století, přes prohibici, velkou hospodářskou krizi a válku až po začátek šedesátých let, kdy se starý David Aaronson vrací zpět do New Yorku po dlouhých letech skrývání se. Toto je příběh skutečného přátelství, lásky, oddanosti, ale i lži a zrady. Toto je příběh skutečných gangsterů tak, jak ho napsal sám život...
Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.
Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario, kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda; Jo, francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba, tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi, nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků.
Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje...
Éra prohibice nebyla nikdy bouřlivější než v této kronice podsvětí, která ožívá v dynamické režii Raoula Walshe. Na pozadí téměř zpravodajských záběrů a vyprávění sleduje život nezaměstnaného válečného veterána Eddieho Bartletta (James Cagney), který se stává pašerákem alkoholu a namísto bitev se zabývá lahvemi. Jenomže bitvám se Eddie stejně nevyhne – čekají na něj uvnitř i za hranicemi jeho rostoucího impéria. Na jedné straně musí čelit teritoriálním sporům a krvavému vyřizování účtů, na straně druhé zradě svého společníka (Humphrey Bogart). Dalšího gangstera měl Cagney hrát až o deset let později (Bílý žár), v době, kdy už se gangsterské filmy stávaly vzácností. "Bejvalo to velký zvíře,” říká ve finále Panama Smith (Gladys George), když komentuje Bartlettův odchod... a signalizuje tak zároveň konec hollywoodského zájmu o gangsterský film.
Hrdiny romantického příběhu jsou dvě děti, Richard a Emmelina, které ztroskotají společně s lodním kuchařem Paddym Buttonem na opuštěném tichomořském ostrově. Starý námořník sice zemře, ale předtím ještě naučí obě děti jak přežít. Naštěstí je ostrov plný ovoce a moře plné ryb. Roky plynou, oba malí trosečníci dospívají a jejich vztah se postupně mění v lásku, z níž se po čase narodí syn, který dostane jméno Paddy, po kuchaři Buttonovi.
Detektivní drama z doby těsně před sjednocením naší tělovýchovy. Kriminalisté vyšetřují vraždu funkcionáře fotbalového klubu, úplatky a manipulaci s výsledky zápasů.