V úsměvně pojatém kriminálním filmu jde o pozůstalost mrtvého obchodníka se zbraněmi a tajném agentovi, který má odkrýt tajemné pozadí celé věci a hlavně najít onu pozůstalost...

Půvabná, chytrá a náramně se sebou spokojená Emma bydlí s ovdovělým otcem. Její milovaná vychovatelka a důvěrnice se provdá za souseda a Emma přemýšlí, jak se teď zabavit. Nebylo by to úžasné dirigovat životy druhým a být dohazovačkou? Nejdříve vezme pod svá křídla Harriet, která by ráda ulovila manžela. Pak přijde na řadu Frank a v plánu jsou další – nikdo si před Emmou není jistý. Velký propletenec vztahů a lidí se pomalu rozjíždí.

Spolumajitel soukromé nemocnice, lékař John Dolittle s úžasem zjistí, že se mu vrátila schopnost z dětství, opět rozumí zvířecířeči. Záhy se seznámí sřadou zvířecích tvorů i s jejich problémy, a stane se proti své vůli věhlasným zvěrolékařem, vyhledávaným zvířaty domácími i divokými. Nová "praxe" mu však způsobí vážné komplikace v práci i v rodině. Díky malé dcerce Maye však nakonec pochopí, že se musí smířit se skutečností a přijmout sebe samotného jako "zvláštního"člověka: vyléčí tygra Jacoba, který chtěl spáchat sebevraždu a stane se konečně správných otcem, manželem i lékařem.

Bohatý jižanský obchodník Samuel Alabaster právě dorazil do malého městečka na Divokém západě. Účelem jeho cesty je požádat o ruku vysněnou Penelope, kterou unesl do divočiny Anton Cornell. Jako svatební dar pro Penelope s sebou Samuel vede malého poníka. V městečku si najme pastora Parsona Henryho, který má poněkud problém s alkoholem. Oba vyrazí do divočiny. U malé říčky narazí Samuel na zálesáka Rufuse Cornella, bratra Antona. Oba na sebe vystřelí a Samuel prchajícího Rufuse pronásleduje dál do lesa. Rufus při útěku spadne ze skály a zdá se, že je mrtvý. Teprve teď se pastor od Samuela dozvídá, že nejprve budou muset Penelope osvobodit z rukou Antona, který ji má v divočině držet násilím...

"Člověk z půdy" první hudební komedie Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra měla premiéru 30.října 1959 v divadélku Ve Smečkách. "K smíchu toto představení, trochu je a trochu není, záleží teď velectění na vašem rozhodnutí..." zpívala čtveřice mladých pánů Pavel Linhart, Waldemar Matuška, Zdeněk Braunschläger a Václav Štekl. Roli Antonína Sommera, spisovatele českého si s chutí zahrál Miroslav Horníček. Mladou dvojici Martiny a Petra Pavlína Filipovská a Ivan Dvořák. Písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra "Pramínek vlasů", "Včera neděle byla", "Život je jen náhoda" a řada dalších se staly evergreeny.

Vesmír. Nekonečná prázdnota. Muži v bílém útočí, prezidenti jsou dva a v beztížném stavu si těžko odskočíte na velkou potřebu. Toto jsou cesty Leslieho Nielsena do míst, kam humor dosud nevkročil... Svět se řítí do zkázy. Americký prezident ve skutečnosti není prezident, ale jeho klon, který chystá invazi mimozemšťanů. Originální prezident je uvězněn na měsíční základně, odkud musí být zachráněn. Do akce je vyslán neohrožený (ale naprosto tupý) agent Richard "Dick" Dix, který nasedá do raketoplánu a vydává se na měsíční základnu, mezi ufony, šílené genetiky a zkorumpované policisty.

Příběh hrdinného Leonidase a tří stovek udatných Sparťanů, kteří do posledního muže padli, aby zabránili invazi armády Peršanů v čele s králem Xerxem, se dočkal bláznivé parodie. Místo Gerarda Butlera se do čela oddílu třinácti válečníků (ano, čtete dobře) postaví Kevin Sorbo (bývalý Hercules) a řady jejich nepřátel rozšíří Ghost Rider se Shrekem, Rocky Balboa, Transformers či hrbatá Paris Hilton.

Je zázrak, že se hodinový, zcenzurovaný záznam původně dvouhodinové inscenace vůbec zachoval. Mnoha divadelními kritiky je považován za nejobjevnější inscenaci dotyčného desetiletí – nejen herecky a režijně, ale i scénograficky. Ypsilonka, tehdy ještě liberecká, je v mnoha ohledech divadlo zásadní: pro její humor, společnou energii a radost, zvlášť důležitou v době, kdy byl každý zalezlý doma a izoloval se. Zakladatel a umělecký šéf Jan Schmid vymyslel vlastní princip kolektivní improvizace, a přesto se nebál zvát osobnosti, kterým nebylo jinde přáno. Režimní tlaky doléhaly hlavně na repertoár Ypsilonky, jenž byl netradiční a dost často zakazovaný. Michelangelo Buonarroti je tedy jedním z mála ypsilonkovských titulů té doby, které se dočkaly i když zmrzačeného zaznamenání.