Když novinář Philip Green (Gregory Peck), fešný vdovec žijící jen se svou matkou a malým synkem Tommym, přijme nabídku renomovaného newyorského magazínu napsat sérií reportáží o antisemitismu v americké společnosti, netuší ještě, jak náročný úkol na sebe vzal. Nejprve přemýšlí, v jakém úhlu pohledu se dívat a jakým způsobem vést výzkum. Rozhoduje se pro investigativní cestu, a přestože to není pravda, nechá o sobě veřejně rozhlašovat, že je Žid. Brzy zjišťuje, že americká takzvaně liberálně smýšlející společnost stojí, co se týče přístupu k Židům a dalším etnickým menšinám, na prachbídných základech. Existují tu firmy, které odmítají přijmout Židy, jeho židovská sekretářka si kdysi raději změnila jméno, aby získala práci, některé hotely mají raději plno, než aby ubytovaly Žida… Philip najednou vidí antisemitismus všude, dokonce i v citových projevech své snoubenky Kathy (Dorothy McGuire).(dopitak)
V roce 1943 v ponurém vězeňském baráku v Osvětimi čeká na svůj osud skupina mužů, včetně lékaře, rukavičkáře, dvou rabínů, profesora práv a nejméně jednoho zločince. Ti všichni zoufale bojují nejen o přežití, ale i o to, aby pochopili smysl své existence. V očekávání, zda budou vyzváni k přesunu do plynových komor a na pokraji sil v důsledku krutosti nacistů se dožadují odpovědi na otázku, jaký je Bůh, který dovolí takové utrpení.
Afroamerický vězeňský psychiatr je vystaven těžké zkoušce své profesionality, když musí poradit narušenému vězni s bigotními nacistickými sklony.
V současnosti Maria Spielreinová a Fraser v Rusku pátrají po životě Sabiny Spielreinové. Na počátku dvacátého století byla tato ruská dívka pacientkou, kterou léčil doktor Jung, a později se do sebe zamilovali a Sabina se stala jeho milenkou. Při čtení dokumentů badatelé odhalují milostný vztah mezi Sabinou a doktorem Jungem v době revoluce a války.
Orson nejprve přemýšlí o adaptaci Conradova románu Srdce temnoty, ale poté, co se setká s tiskovým magnátem Williamem Randolfem Hearstem a jeho okouzlující milenkou Marion Daviesovou, se rozhodne pro zcela jiný příběh. Příběh o bezohledném, tvrdém muži a jeho vzestupu k moci a bohatství. Předobrazem ústřední postavy filmu, jehož název bude Občan Kane, se stane právě Hearst. Orson požádá o pomoc scénáristu Hermana Mankievicze a pustí se do práce, přestože oba vědí, na jak tenký led se pouštějí. Film se začne natáčet pod výrobním číslem 281 a kromě vedení studia RKO nikdo netuší, čím životem se Welles inspiroval. Teprve když je film hotov, se Hearst dozvídá pravdu a vyvine veškerý svůj vliv, aby zabránil jeho uvedení. Nemilosrdné vydírání šéfů studií má úspěch a zdá se, že osud filmu je zpečetěn. Jenže ani Hearst není úplně všemocný a obrovské dluhy mu zabrání dokonat dílo zkázy.
Je březen 1945 a nacistům je již zcela zřejmé, že válku vyhrát nemohou. Přichází proto na řadu úvahy o budoucnosti po válce a o zametání stop. Jeden koncentrační tábor se musí zcela vyklidit a zdejší vězně je nutno pohřbít v dolech. Zůstávají jenom hledači min – mezi nimi veterán španělské občanské války Vídeňák Ernest a odbojář z Prahy Kim. Ti se jednoho dne rozhodnou i s ostatními vězni utéct, ale jsou prozrazeni a většina uprchlíků je zastřelena. Dvojice hrdinů však nezůstává sama a cestou se k nim přidá i hlídací pes z tábora, jehož Kim chodíval krmit. V nadcházejících dnech vede Ernest mladého Kima v neutuchající zimě cestou za svobodou a učí jej, že v této době existuje jen jedno pravidlo, jímž se musí řídit – zabij nebo budeš zabit.
Je téměř dvacet let po válce. Rány minulosti, co se nikdy zcela nezacelily, ale stále mnozí nosí ve svých srdcích. Traumata doby si sebou nese i Marie Vláčilová (J. Šejbalová), která přežila jeden ze zajateckých táborů v Německu. Nyní po tolika letech se podařilo nalézt masový hrob zajatců z onoho tábora a vyšetřovatelé navštíví právě Marii, aby od ní získali jakékoliv zprávy o táboře. Díky jejím významným informacím se má pak stát korunním svědkem obžaloby v Německu a nyní se připravuje na cestu. Jenže to vyvolává další a další nepříjemné vzpomínky – hlavně na dceru Pavlu, co si prošla německou převýchovou a svou matku po shledání téměř neznala…