Třiadvacet minut po jedné, ráno 26. dubna 1986, dělilo Evropu od nejhorší jaderné katastrofy už jen několik sekund. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu právě explodoval. Uvidíte příběh očima hlavních protagonistů, pracovníků elektrárny, kteří měli to štěstí a přežili i těch, kteří okamžitě nebo brzy po neštěstí na následky havárie zemřeli. Té noci se v Černobylu protnuly dvě osudové okolnosti. Chybná konstrukce reaktoru a despotická a sebestředná povaha hlavního inženýra Anatolije Ďatlova. Řídící směna nevěděla téměř nic o tom, proč a za jakých podmínek je tento grafitový reaktor při nízkém výkonu tak nestabilní. Druhou riskantní okolností byla nepředvídatelnost chování ing. Ďatlova samotného. Je podoben technologii, kterou chce ovládat. Tuto noc se Ďatlov s reaktorem střetl v souboji síly, který je oba zničil. Jednatřicet minut po půlnoci se hádka kvůli hladině výkonu, při níž může začít bezpečnostní zkouška čtvrtého černobylského reaktoru, vyostřila...
Dvacetitisící den v životě Nicka Cavea začíná zvoněním budíku a končí procházkou po mořské pláži. Precizně propracovaná struktura snímku nechá diváka nahlédnout do nitra tvořivé, originální a uhrančivé osobnosti Nicka Cavea, jehož autorský rukopis je ve snímku nepřehlédnutelný. Na devadesát pět minut se divák ocitne ve společnosti nesmírně tvůrčí osobnosti. (49th KVIFF)
7. březen 1977 - od druhé odpoledne se nad obvykle klidným tenerifským letištěm převalovala hustá mlha. Na ranveji se v té době nacházeli dva plné jumbojety - KLM 747 a Pam Am 747 - oba připraveno na odlet. Americký kapitán v mlze neviděl odbočku z dráhy, a tak podle pokynu z věže měl odbočit na nejbližší. A přesně v té vteřině se pohnul na odlet i nizozemský Boeing. Oba stroje, plné leteckého palivu, do sebe narazili, nizozemské letadlo dopadlo na ranvej a okamžitě vybuchlo, americké se rozlomilo na dvě části a také začalo hořet. Následky byly katastrofální - v nizozemském zahynulo všech 248 cestujících a členů posádky, v americkém se z 369 lidí na palubě zachránilo 61. Vyšetřování trvalo dlouho a nakonec dospěla komise k závěru, že došlo k lidskému selhání - vinen byl holandský kapitán van Zanten, který pravděpodobně špatně porozuměl pokynům z věže ...
Co utvářelo podobu města Brna a život jeho obyvatel v posledních dvou stoletích? K čemu odkazují architektonické památky i kulturní a společenské tradice?