Klasický příběh lásky a nenávisti líčí osudy pěti krásných sester Bennetových, které jejich matka (Brenda Blethyn) vede pevnou rukou k životnímu názoru, podle něhož je žena šťastná jedině tehdy, když se bohatě provdá. Jediná Elizabeth (Keira Knightley) se tomuto modelu zatím úspěšně vzpírá, plně podporována dětinským otcem (Donald Sutherland). Když se v blízkém zámečku zabydlí svobodný a hlavně bohatý pan Bingley, všichni Bennetovi v čele s maminkou zavětří šanci na výhodný sňatek. Nejstarší dcera Jane (Rosamund Pike), citlivá a krásná dívka panu Bingleymu okamžitě podlehne. Mladší Elizabeth se zase zamlouvá jeho přítel, pan Darcy (Matthew Macfayden), který ovšem vypadá jako ukrutný snob a navíc má podle všeho prsty v krizi, která později naruší vztah Jane a pana Bingleyho. Je možné jednoho člověka stejně vášnivě nenávidět jako milovat?
Michael a Jannik jsou bratři. Michael si vybudoval slušnou kariéru v armádě, má hezkou ženu, dvě roztomilé dcerky. Jannik je černá ovce. Vrací se z vězení, právě když jeho bratr odjíždí do Afganistánu. Michael záhy padne do zajetí. Po čase je osvobozen a vrací se domů. Má však tajemství, se kterým se nedokáže vyrovnat a kvůli kterému se promění k nepoznání.
Jedna z nejoblíbenějších filmových adaptací Dumasových Tří mušketýrů je bezesporu ta, která byla natočena před více než čtyřiceti lety. Režisér Bernard Borderie obsadil do role d’Artagnana Gérarda Barraye, který vždy vrchovatě naplňoval představy o romantickém hrdinovi. Snad všichni diváci vědí, co bude následovat, když mladý gaskoňský šlechtic, který opustil svůj rodný kraj, aby se v Paříži stal mušketýrem, vjede na svém omšelém koni do Meungu a střetne se poprvé s neznámým šlechticem s černou páskou přes oko, který bude tolikrát usilovat o jeho život. A všichni se těší, když si d’Artagnan v jednom odpoledni domluví souboj postupně s Athosem, Porthosem a Aramisem, protože pak uslyší větu, která mnohým zněla v uších celé dětství: „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“
Profesionální kurýr je povolání jako každé jiné. Někdo chce někam něco přepravit, ale protože se mu zdají poštovní služby neadekvátní, raději svěří tento úkol profesionálovi, který jakoukoliv zásilku přebere s kamenným obličejem, naprosto diskrétně ji přepraví a od odběratele vyinkasuje dohodnutou sumu peněz. Přesně takhle si vydělává i Frank Martin, který patří ve svém oboru mezi nejlepší z nejlepších. Drží se totiž jednoho zásadního pravidla - nikdy danou zásilku neotevírej. Jenže jednoho dne toto pravidlo poruší a v kufru automobilu nalezne svázanou mladou dívku. Tím si však podepsal ortel smrti, protože v jeho patách je mu rázem elitní jednotka zabijáků.
Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. Bylo to 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil, a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil, a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano, vyšlo najevo, že Nicolas má jednu ženu ve Francii. A právě v té době tam zuřila, nebo vítězila (?) revoluce. A jednou z jejích vymožeností byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedl na loď. V rodné Francii ho čekalo nejedno překvapení a nás výborná komedie s nepřekonatelným Jean-Paulem Belmondem!
Pojem budovatelský film českým divákům asociuje primárně komunisticky zabarvené tituly, existují však i jiné ekvivalenty tohoto konceptu, a to dokonce nespojené s dobově dominantní ideologií, jak dokládá fenomenální britské sci-fi Svět za sto let. Mimořádně ambiciózní a nákladná produkce nepřestává fascinovat coby mrazivě prorocké dílo, které předpovědělo druhou světovou válku a bitvu o Británii, i jako výjimečný příklad vědeckého budovatelského filmu. Právě vědecký pokrok oproštěný od národních sentimentů a dalších konfliktních neduhů společnosti 20. století představuje zdejší ideál. Příznačným milníkem, jenž má stvrdit dosažení cílů společnosti, by se měla stát cesta člověka do vesmíru. Jiří Flígl
Paříž ve Francii během první světové války. Zatímco na bojištích denně umírají tisíce vojáků, Henri Landru, zdánlivě spořádaný obchodník s nábytkem, ženatý a otec čtyř dětí, neúnavně živí svou vlastní zlověstnou továrnu na smrt.
Rok 1980. Před světovými médii se objevuje záhadný muž Max, který přináší světu dosud neznámé důkazy a dokumenty, týkající se plánovaného atentátu na velkou trojku, který se měl uskutečnit v Teheránu, roku 1943. Spolu s ním se objevuje vlna násilí a zločinu. Někdo nechce, aby se tyto skutečnosti dostaly na povrch. Někdo, kdo celou operaci naplánoval a po válce se vyhnul zaslouženému trestu za své četné zločiny. Spolu s ním se objevují agenti veteráni, stějně jako pamětníci z dávných dob, aby se po letech opět setkali a uzavřeli staré dluhy.
John Forsythe hraje amerického agenta, který si pro špionážní operaci na Kubě najme francouzského spolupracovníka jménem Devereaux. Právě na Kubě se měly údajně objevit ruské rakety a také špión NATO s krycím jménem Topaz. V Havaně se Devereauvovo pátrání stává nebezpečným a zanechává za sebou otřesy ve vládě, vraždu, zradu i sebevraždu. Po skončení své mise se Devereaux vrací zpět do Francie a chystá se odhalit totožnost dvojitého agenta.