V Haně a jejích sestrách se Allen znovu věnoval svým oblíbeným tématům, jako jsou svádění, nedostatek lásky, láska k městu, film jako balzám, či strach ze smrti – tady tématům, jimiž se zabýval třeba už i v Annie Hallové a Manhattanu. Od uvedení Annie Hallové tak dosáhl největšího okamžitého úspěchu – jak komerčního, tak v uměleckých kruzích. Sám Woody, který se při práci na svých projektech všem vnějším zásahům vyhýbá, nevycházel z údivu, když zjistil, že se tentokrát strefil do černého u kritiků i u diváků: „Když člověk udělá úspěšný film, začne se ptát sám sebe, v čem jsem se zmýlil? Musel jsem udělat něco, co je buď pohodlné, nebo potvrzuje předsudky střední vrstvy nebo je příliš povrchní či přehnaně citlivé.“

Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.

Drama se odehrává v New Yorku v roce 1981, který byl nejnásilnějším rokem v historii města. Příběh se soustředí na život imigranta Abela Moralese a jeho rodiny. Moralesovci se snaží využít všechny příležitosti k rozšíření svého podnikání, při kterém se setkávají s každodenním násilím, korupcí a nespravedlností. Snahu překonat tato úskalí jim však komplikuje neustálá hrozba visící nad nimi, která pokud se naplní, způsobí ztrátu všeho, co vybudovali ...

Chrabrý ale svéhlavý rytíř kulatého stolu Sir Gawain, synovec krále Artuše, se vydává na troufalou cestu, na jejímž konci ho čeká osudový vyzyvatel – obrovský a tajemný Zelený Rytíř. Sir Gawain na této pouti, během níž blíž poznává i sám sebe, musí čelit duchům, obrům i zlodějům, aby dokázal, že je hoden cti v očích jeho rodiny a celého království.

Dan píše sloupek do novin, ve kterém radí druhým, jak si nejlépe uspořádat rodinný život. Jeho vlastní tři dcery mu dospívají před očima a on se jim snaží být dobrým otcem i matkou zároveň. Jeho osobní život zůstal od smrti jeho ženy unášen v proudu malých i větších starostí. Jednoho dne se však něco změní. V knihkupectví potká Marii, která ho na první pohled něčím zaujme. Sympatie jsou vzájemné a šťastnému happy endu stojí v cestě už jen Danův bratr Mitch, se kterým Marie čerstvě chodí.

Elliot (Joel Kinnaman) žije se svou ženou odděleně a jejich dva synové, Caleb a Bradley, jsou pro něj tou nejlepší věcí v životě, která se mu povedla. Protože mají veškerý čas jen pro sebe, Elliot usoudí, že nadešla konečně ta práva chvíle k tomu, aby ze svých synů učinil pravých chlapů. Odveze je 50 kilometrů za město za účelem naučit jejich střílet z brokovnice. Zábava se však vymkne z rukou a poté, co zapadnou autem v hlubokém sněhu, zůstanou trčet uvězněni uprostřed třeskuté zimy přes noc v divočině, daleko od jakékoliv civilizace. Nevinná hra na dospělých se postupně začne měnit na hru na přežití a dva bratři začínají zjišťovat, že jejich otce, jehož jednání se stává čím dál, tím nepředvídatelnější, sotva znají. . .

Profesionální likvidátor problémů, je opravdovým znalcem ve svém oboru, stejně jako bravurním klavíristou. Se stejnou jistotou, jakou jeho prsty přejíždí po klaviatuře piána, dokáže zahrát spletitou etudu roli nájemného vraha, pohybujícího se na hraně zákona i svědomí. Christopher Lambert se po Vraždách podle Jidáše vrací ve svém zatím nejlepším filmu, ve kterém city a optimistický pohled na svět nemají místo.