K významné osobnosti indické i světové kinematografie, Satjádžitovi Rájovi, jehož šedesátiny připomněl časopis Film a doba v 5. čísle letošního ročníku, se vracíme výňatkem ze scénáře k jeho dnes už klasickému filmu Žalozpěv stezky (1955) prvnímu dílu trilogie o Apuovi. Námět filmu poskytl bengálský spisovatel Bibhútibhúšan Bandjopádjáj (1899 až 1950) svým stejnojmenným románem (doslovný překlad původního názvu Páther pánčálí zní Písnička na cestu, avšak titul Žalozpěv stezky je už pevně vžitý). V nevzrušeném sledu událostí na indickém venkově v rozpětí asi šesti let kolem první světové války; drobné sousedské rozhovory i rozmíšky, každodenní práce i krajina, střídání ročních dob, probíhají v klidném tempu stejně jako existenční problémy, vzácné chvíle slavností, narození či smrt. Atady se staneme svědky počátku příběhu malého Apu, jeho prvních dětských krůčků do života.

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady.

Velký malý film o středoškolském učiteli hudby, jeho ambicích, kariéře a rodině. Glenn Holland je ambiciózní hudební skladatel a středoškolský učitel hudby, ale není to žádný světec. Touží po uznání a slávě a je cynický ke svému okolí. Když v roce 1964 poprvé přichází na střední školu, nemá o učení velký zájem. Je především skladatel, ale musí živit rodinu, a tak přijme místo učitele, protože si myslí, že to bude nenáročná práce. Místo toho se na něj sesypou hodiny obrovské dřiny při vzdělávání většinou nevděčných a zoufale podprůměrných studentů.

Film vychází z autobiografické trilogie přední novozélandské spisovatelky Janet Frameové. S nesmírně citlivým přístupem zachycuje dětské roky, dobu dospívání a konečně i raná léta dospělosti autorky, která svou originální tvorbou vykupuje traumatické životní zážitky. Ty nejhorší ji potkaly během osmiletého pobytu v psychiatrických léčebnách, kde prodělala dvě stě elektrošoků kvůli chybné diagnóze schizofrenie. Nevzhledné děvče s nepodajnou kšticí rudých vlasů však trpělo už od dětství, stráveného na jednom z novozélandských ostrovů uprostřed hmotného nedostatku a neporozumění. Janet se v dospívání začíná stranit lidí a uzavírá se sama do sebe. Zároveň ji však už od raného dětství provází uznání její různorodé literární tvorby. Při cestě do Evropy nachází dospělá spisovatelka ztracenou rovnováhu a vrací se domů jako vyrovnaná osobnost.

James Leeds nastupuje jako učitel do venkovské internátní školy pro neslyšící. Poměrně brzy se mu, díky jeho zkušenostem, podaří své žáky zaujmout a přimět je k aktivní spolupráci. V jídelně si všimne hezké mladé dívky Sáry, bývalé nadané žačky školy, která před lety náhle odmítla pokračovat ve studiu. Sára je velmi hrdá a odmítá se nejen naučit mluvit, ale i odezírat ze rtů. James se do Sáry zamiluje a pomalu si začíná získávat dívčinu křehkou důvěru i lásku. Pře snesouhlas ředitele nastěhuje Sáru k sobě do bytu. Po idylickém období začne náhle Sára Jamesovi vyčítat, že ji chce vtáhnout do svého světa slyšících, aniž by pochopil svět její. Po prudké hádce odejde ke své matce, která ji před Jamesem zapírá

Středoškolský profesor Trevor Garfield byl před patnácti měsíci napaden vlastním studentem a takřka ubodán k smrti. Útok však přežil a na učitelské povolání nezanevřel. Nyní však nastupuje do nové školy v Los Angeles jako suplující učitel a pozvolna mu dochází, že s narůstající agresivitou mládeže a vlivem gangů tu učitelský sbor nehodlá nic dělat. A tak zatímco se ředitel staví negativně k možnosti rozhodit pár žalob, stává se ze školních tříd bojiště, na kterém Garfield denně bojuje s nejvzpurnějšími studenty

Protiklady se přitahují. Snad proto v sobě ti dva, kteří nemohou být rozdílnější, nalezli zalíbení. Paul Ashworth, žijící víc než svým učitelským povoláním fotbalem, do nějž každou volnou chvíli nadšeně zasvěcuje své žáky. Paul Ashworth, dvacet let věrný londýnskému Arsenalu, k němuž jej kdysi přivedl jeho stále nepřítomný otec, dvacet let nepočítající život na roky, ale na sezony. A Sarah Hughesová, nejnovější posila Paulovy školy, upjatá, puntičkářská mladá učitelka, které ta hra, nutící dvaadvacet bláznů honit se po hřišti za kulatým nesmyslem připadá jako nejzbytečnější věc na světě a Paulovo nadšení pro ni naprosto nepochopitelné. Jenomže jiskra, která mezi nimi přeskočila, vykonala své a láska, jak známo, je mocná čarodějka. Bude ale mít dost sil i v tomto případě?

Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu.(oficiální text distributora)