Záhadné drama Francise Forda Coppoly zkoumá morální hodnoty soukromí. V hlavní roli se představí Gene Hackman jako Harry Caul, expert na bezpečnost a dohled. Jeho každodenní práce, odposlech, se změní v noční můru, ve které Harry stále slyší něco, co jej ruší v nahrávání mladého páru v parku. Začíná se obávat toho, že by nahrávka mohla být zneužita. Postupně se zaplétá do labyrintu tajemství a vražd.

Ben a Jo MacKennovi se synem Hankem si užívají prázdnin v Maroku. Poté, co v jednom marakéšském obchodě zemře v Benově náruči francouzský špión, dozvídají se, že jejich syn byl unesen do Anglie. Než se oba manželé nadějí, jsou až po uši zamotaní do mezinárodní špionáže, vražd a teroru. Jak se postupně snaží zjistit pravdu, jejich životy visí na vlásku, zatímco se blíží vyvrcholení v dnes již slavné mrazivé scéně v londýnské Royal Albert Hall. Tímto remakem vlastního filmu se stejným názvem z roku 1934 chtěl Hitchcock původní verzi překonat. Dnes již světoznámá píseň Qué Sera Sera, použita v jedné vypjaté scéně, byla v roce 1956 oceněna Oscarem za nejlepší skladbu.

Olfa je Tunisanka, matka čtyř dcer. Jednoho dne její dvě nejstarší dcery zmizí, což v rodině zanechá obrovskou prázdnotu.

Kevin Spacey, držitel dvou hereckých Oscarů, je pacient psychiatrické léčebny s jasnou diagnózou: tvrdí, že je na Zemi na návštěvě a pochází z planety K-PAX. Jeff Bridges, několikrát na Oscara nominovaný, hraje jeho lékaře dr. Marca Powella. Přepracovaný psychiatr ze státní nemocnice nachází u svého „vesmírného“ pacienta řadu nezvyklých projevů a navíc naprostou odolnost vůči běžným léčebným prostředkům. Co když je podivný pacient skutečně mimozemšťan? A navíc je dr. Powellovi čím dál tím sympatičtější…

Amerika roku 1955, jazz a místa v autobusech vyhrazená jen pro bílé. Soukromé očko Harry Angel dostane neobvyklý kšeft - pro podivínského právníka jménem Louis Cyphre vypátrat jistého Johnyho Favoritea, kterého 12 let nikdo neviděl. Angel se vydává za stopou a místo odpovědí nachází jen další otázky. Poté, co kolem něj začnou umírat svědkové, Angel pochopí, že tohle není jen tak lecjaká práce a že mu začíná jít o krk...

Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.

Agent Aaron Falk se po dlouhých dvaceti letech vrací do rodného města, aby se zúčastnil pohřbu dávného přítele z dětství Luka, který údajně zabil svou ženu a dítě a poté si vzal život. Zřejmě se stal obětí šílenství, které sužovalo místní obyvatele po více než desetiletí strašného sucha. Falk neochotně přislíbí, že se na chvíli zdrží, aby případ vyšetřil. Jeho návrat však otevře staré rány a odhalí temná tajemství odlehlého městečka, například nevysvětlitelnou smrt sedmnáctileté Ellie Deaconové. Falk má podezření, že spolu obě tragické události nějak souvisejí, přestože je od sebe dělí desítky let. Snaží se dokázat svou i Lukovu nevinu a naráží přitom na hradbu předsudků a nahromaděný vztek vyděšené komunity.

V Paříži byl zavražděn hlavní správce Louvru, Jacques Sauniére. Ještě než zemřel, tak kolem sebe stačil naznačit spoustu symboů a šifer. Na místo vraždy si policejní kapitán Bezu Fache povolává newyorského univerzitního profesora a uznávaného symbologa Roberta Langdona, který byl momentálně na přednáškovém turné v Paříži. Ten naznačuje Fachemu, co všechno mohou symboly znamenat. Za chvíli dorazí na místo činu i Sophie Neveuová, která, pro změnu, pracuje na pařížském dešifrovacím oddělení. Oba si začínají uvědomovat, že je k sobě nepřihrála pouze shoda náhod, ale že Jacques Sauniére chce předat nějaké poselství. Začíná zběsilá honba, ve které se Robert se Sophií stávají zároveň hledači legendárního Svatého grálu a sami jsou kořistí pro policejního kapitána a ještě někoho. Tajemnějšího a mocnějšího, někoho, ze kterého má i samotný Vatikán husí kůži.

Zní to jako další z neuvěřitelných příběhů. Existuje videopáska plná obrazů jako vystřižených z těch nejtíživějších snů. Tam, kde byla přehrána, zazní záhy telefon s varováním, že ten, kdo ji zhlédl, zemře přesně za sedm dnů. Rachel Kellerová, reportérka renomovaného deníku, přirozeně odmítá uvěřit takové fantaskní informaci, jenomže když dojde k záhadné a nevysvětlitelné smrti čtyř teenagerů, rozhodne se přijít celé věci na kloub, protože jednou z "obětí" byla její neteř. Není to vůbec jednoduché, ale nakonec i ona pásku získá, i ona si ji promítne, se svým malým synkem, a telefon skutečně vzápětí zazvoní. Zbývá jen sedm dní a nocí, aby s přítelem Noahem nalezla způsob, jak zachránit sebe i svého jediného syna. Netuší jak dlouhou, smrtí a zoufalstvím zahalenou cestu, se s Noahem budou muset vydat.

Dean Corso je expert na staré bibliofilie, specializuje se na zjišťování pravosti a oceňování hodnoty starých knih pro významné sběratele. Je najat bohatým podivínem Borisem Balkanem, aby si prohlédl a prověřil kopii knihy "Devět bran do Království Stínů" jejímž autorem je sám Satan. Má to být jedna ze tří existujících kopií, z nichž pouze jedna je ta pravá a tu je třeba označit. Balkan posílá Corsa do Evropy, aby tam vyhledal zbylé dva tisky a porovnal je s už dostupným originálem. Ten brzy přijde na to, že kniha, kterou vlastní Balkan je ze sbírky Andrewa Telfera, který se za záhadných okolností oběsil. Na cestě plné tajemných i erotických kontaktů a záhad se Corso střetne s vdovou po Telferovi a také s bezejmennou, krásnou francouzskou dívkou, svým andělem strážným...

Pohodlný život středoškolského učitele Sama Lombarda se zhroutí ve chvíli, kdy ho přitažlivá studentka Kelly obviní ze znásilnění. Samův výstřední právník naštěstí obvinění vyvrátí s pomocí bývalé studentky Suzie a vzápětí vymůže na bohaté matce Kelly sedm milionů dolarů odškodného. Detektiv Ray z mravnostní policie ovšem považuje celý případ za rafinované spiknutí a proti vůli nadřízených se pouští do vyšetřování, které záhy přináší řadu dramatických a zcela nečekaných překvapení. Ano, vzájemné vztahy Sama a jeho dvou studentek lze skutečně nejvýstižněji označit výrazem švédská trojka. Ale to, co je nesmírně vzrušující při sexu, se naprosto nehodí pro dělení odškodného. Někdo musí z kola ven.

Mladý student práv si přivydělává v nemocnici, kde pracuje jako noční hlídač. K jeho smůle se jeho nástup do práce kryje se dnem, kdy neznámý sériový vrah začne terorizovat město. Všechny stopy totiž vedou právě k němu. Policie stahuje smyčku a on se stává hlavním podezřelým. Aby očistil své jméno, musí si zachránit život: pravý vrah je mu totiž v patách.

Cestu k člověku najdeme, když poznáme místa s ním spojená. Luke Fowler se ve svém na 16mm film nasnímaném dokumentu vydává po stopách lékařky, básnířky a filmařky Margaret Tait, rodačky ze skotských Orknejí, a vykresluje zároveň věcný a básnivě unikavý portrét solitérní umělkyně, k níž se hlásí třeba i Charlotte Wells. Margaret Tait tvrdila, že dokumentování zbavuje věci poetických kvalit, Fowler se ji nenásilně pokouší vyvést z omylu, navíc za použití nerealizovaného scénáře jejího vlastního filmu. Střípky z osobních archivů i nově natočený materiál se postupně skládají v melancholický portrét umělkyně zcela mimo trendy.