Aby mohl svého mladšího bratra poslat na studia, je Jin-Tae ochotný si vydělávat na ulici jako čistič bot. Společně s ovdovělou matkou se upnou k akademické budoucnosti Jin-Seoka jako ke svému cíli. V Koreji však vypukne válka a benjamínek rodiny musí rukovat. Zodpovědnost a strach o bratra přivedou i Jin-Taea do války. V okamžiku, kdy začne válečná vřava ohrožovat životy obou, rozhodne se Jin-Tae přihlásit na sebevražednou misi, aby vysloužil bratrovi odchod do civilu. Ten Jin-Taeův plán zprvu nechápe a odsuzuje jej jako zbytečně vlasteneckou honbu za slávou. Tae Guk Gi je korejský název pro státní vlajku Jižní Koreje s mandalou a čtyřmi trigramy.
První díl velkolepé ságy o mocném indickém království Mahishmati. Tomu vládne tvrdou rukou neohrožený válečník Bhallaladeva. Na hlavním nádvoří dlouhá léta vězní v okovech Devasenu, sesazenou bývalou královnu, kterou se její věrní přívrženci marně snaží osvobodit. Ve stejný čas u řeky pod vysokým vodopádem žije chlapec jménem Shiva, který roste v silného a odvážného muže. Celý život upírá oči k vodopádu a touží zjistit, co je nad ním, protože nikdo z jeho rodu na tuto otázku nedokáže odpovědět. Zatím se mu ale nikdy nepodařilo vyšplhat proti proudu vody až nahoru. Když mu z vodopádu k nohám spadne tajemná dřevěná maska, je odhodlán konečně vylézt nahoru a naplnit svůj osud...
Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských“ snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost…
V jednadvacátém století konečně všechny státy země spojily své duševní, nerostné i technologické bohatství, takže války jsou minulostí a mezigalaktické lety realitou dne. Lidstvo se tak vrhá na nekonečnou objevitelskou pouť po vesmíru. Naneštěstí však nejsou v kosmu sami. Rasa oboupohlavních dobyvatelů, označovaných kvůli jejich vzhledu za Draky, stojí jedinému právoplatnému vlastníku hvězdného prostoru v cestě. A tak vypukne mnohaletá válka. Willis E. Davidge je mladý nadějný pilot bojové kosmické stíhačky. Při jednom vzdušném souboji s Draky se nechá unést zápalem boje a havaruje na zatím neprozkoumané planetě. Jeho kopilot následkem nehody umírá a tak se vzteky šílený Davidge vydá zabít Draka, jehož stroj také nedaleko dopadl.
Zia to má těžké: nechala ho přítelkyně, rodiče mu nerozumějí a – no jo, zrovna spáchal sebevraždu a teď žije „na onom světě“. Je to svět plný podřadné práce, sešlých barů, bývalých přítelkyň a nefungující dopravy. Jen co se v něm Zia octne, získá dva nové přátele: mazaného rockera ruského původu s podivným šarmem a inteligentní sexy naivku, která chce dokázat, že je tady omylem. V rozpadávajícím se oranžovém kombíku, který drží pohromadě pouze díky lepicí pásce, vyrazí společně na cestu, kde potkají neodolatelného Knellera, který je provede poslední verzí Utopie.
Film je natočen dle románu Jacka Ketchumse inspirujícího se případem z roku 1965 o Sylvii Likensové, která byla ve svých šestnácti letech umučena a zavražděna. Jedná se o další filmové zpracování případu, avšak na rozdíl od filmu "AN AMERICAN CRIME" neobsahuje přesná fakta, nýbrž jen jejich útržky. Mladičká Meg se svou sestrou přijdou při autonehodě o své rodiče a jejich osud je zpečetěn životem u tety Ruth a jejich synů. Zanedlouho je Meg svou tetou a jejími syny nelidsky týrána, šokující je, že k bezcitnému chování se přidávají i děti z okolí. Její sestra, která po autonehodě zůstala částečně nepohyblivá, všemu může jen zoufale přihlížet. Jediným přítelem se stává David, chlapec od vedle.
Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu.
Na San Piedru, jednom z malých ostrůvků v Pacifiku, žili po léta pohromadě Američané a Japonci. Právě tady se zrodila láska mezi Ishmaelem a japonským děvčátkem Hatsue, které v dospívání přerostlo v hluboký milostný cit. Zákeřný útok na Pearl Harbor i jejich lásku proměnil v trosky. Hatsue byla, stejně jako všichni ostatní japonští obyvatelé, odsunuta do pracovního tábora, kde si pak našla svého muže. Ishmael oblékl uniformu, aby se domů vrátil jako invalida a zatrpklý samotář. Píší se 50. léta a zdá se, že antagonismus podnícený válkou, je zapomenut. Ale soud s manželem Hatsue, který byl obviněn z vraždy potvrzuje, že tomu tak ani zdaleka není a mít šikmé oči je samo o sobě stále chápáno jako provinění. Celého přelíčení se účastní i Ishmael, jenž po otci převzal vydávání místních novin. Právě on objeví nezvratný důkaz o Kazuově nevině. Ale právě Kazuo mu vzal to nejcennější, co v životě měl...(oficiální text distributora)
V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu Nils Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou.
Plukovník Charles Chappy Sinclair se nudí v zapadlém leteckém muzeu, kam byl přeřazen. Nečekaně ho však povýší a převelí na přísně tajnou leteckou základnu v Izraeli. Až zde se dozví, že má velit společnému týmu amerických a ruských pilotů, jejichž úkolem je zničit mezikontinentální balistické střely, ukryté v nedalekých skalách, které mají najednou odpálit na hustě obydlená místa v USA a v Sovětském svazu. Chappy musí čelit nejen rozporům mezi oběma skupinami pilotů, ale také zradě vlastních nadřízených. Nemá-li dojít k nejhoršímu, musí jednat proti rozkazům...