Římský generál Maximus opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus, dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho „zachrání“ otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře - Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější než vládcova, je vůle lidu. Cesta, která vede k naplnění Maximovy pomsty, je stát se největším hrdinou celé říše.

Řada volně spojených příběhů a epizod popisujících mravní rozklad vyšších společenských kruhů kapitalistické Itálie. Ústřední postavou filmu je novinář Marcello, člověk v podstatě vážný a seriózní, který však při své práci poznal sladký život vyšší společnosti a podlehl mu. Stává se hrdinou erotických skandálů, divokých večírků ve vilách a zámcích, zvrhajících se v pitky a orgie, prohýřených nocí, po nichž přichází kalné ráno, odhalující rub tohoto života. Dva lidé by mu mohli pomoci v jeho současné duševní krizi: filozofující spisovatel Steiner a mladičká dívenka Paola.

Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.

Scott (Keanu Reeves) se živí, na protest svého původu z vyšších vrstev, prostitucí. Jednoho dne potkává Mikea (River Phoenix), mladíka, kterého k prostituci přivedla naopak potřeba vůbec nějak přežít. Jeho život komplikuje narkolepsie, nervové onemocnění způsobující naprosto nečekané kolapsy v těch nejnemožnějších situacích. Spříznění pocitem vyděděnosti mezi nimi roste přátelství, které je trochu jinak vnímáno homosexuálně zaměřeným Mikem. Jejich vztah je to jediné, co jim pomáhá najít sílu k vyrovnání se se svou minulostí a odvahu postavit se tváří v tvář realitě...(oficiální text distributora)

Český povídkový film o lásce v každém věku, tajemstvích a nástrahách skrytých v obilném poli. V první povídce Osina, odehrávající se v horkém dni začátku léta, se dvojice mladých lidí vydává hledat záhadné kruhy v obilí. To je skvělá příležitost, jak se blíže poznat a snad i zamilovat. V srpnovém příběhu Stoh prožije čtveřice kluků v tajném stohovém bunkru prázdninové dobrodružství s neznámou dívkou. Ta je za dodávky jídla a všelijaká další přilepšení odměňuje lekcemi v líbání. Podzimní epizoda Cesta zachycuje tíživé pocity starých novomanželů, kteří při nezdařeném návratu ze svatby uvíznou v rozblácené oranici...

V roce 72 před Kristem nemělo Římské impérium přemožitele. Jeho moc se táhla široko daleko. Každá dobytá země znamenala přísun nových otroků do područí římských pánů. Spartakus, otrok, jemuž před očima zavraždili otce, měl odvahu se vzepřít mocným římským generálům i politikům a stal se vůdcem mohutného povstání otroků. Jeho boj za svobodu, jenž ohrozil celé Římské impérium, měl hluboký dopad na mnoho budoucích generací.