Příběh ze středověkého Japonska popisující zločin z pohledu několika různých osob. Nikdo nemluví tak docela pravdu a každý něco skrývá.

Film se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výcvikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.

Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.

Harry a Sally si jsou při prvním střetnutí protivní. Sally rozčilují Harryho úvahy o sexu. Setkávají se náhodně po letech a postupem času se z nich stanou přátelé. Když se Sally rozejde se svým přítelem, musí ji Harry utěšovat, až se z nich stanou milenci proti jejich vůli

Ztřeštěná a zároveň spletitá komedie se odehrává v jednom velkoměstském bytě v Madridu. Titulní hrdinku Pepu (Carmen Maura) opustí dlouholetý milenec Ivan (Fernando Guillén) právě ve chvíli, kdy zjistí, že je těhotná. Žena ho zoufale shání, aby si ho touto novinkou ještě zkusila udržet. Postupně se však setkává s dalšími postavami a ještě se zamotá do teroristické akce. A přitom má jediný cíl – nalézt Ivana.

Pensylvánie 1972. Jedenáctiletá Vada Sultenfussová žije sama se svým ovdovělým otcem Harrym nad jeho pohřebním ústavem. Během letních prázdnin tráví Vada spoustu času se svým nejlepším kamarádem Thomasem. Harry najme do pohřebního ústavu mladou kosmetičku Shelly, která do městečka přijela se svým karavanem. Vada tajně miluje učitele Bixlera a přihlásí se do jeho letních kursů tvůrčího psaní. Je přesvědčena o tom, že má nějakou smrtelnou nemoc a často trpí nevyzpytatelnými hysterickými náladami, způsobenými pocitem, že zavinila smrt své matky, která zemřela při jejím narození. Vada s nelibostí sleduje vzrůstající náklonnost mezi otcem a Shelly.Spolu s Thomasem dvojici špehují. Vada je roztrpčená, když se dozví, že se Harry a Shelly chtějí vzít.Další ranou pro ni je i chystaná svatba učitele Bixlera. Hledá oporu v Thomasovi, se kterým prožívá první náznaky citového vztahu.Její nejlepší kamarád však tragicky umírá...

Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.

Příběh Viktora Navorského, který přijíždí do New Yorku. Netuší, že během dlouhého letu proběhl v jeho zemi vojenský převrat. Nesmí vstoupit na území USA. Bezprizorní, s pasem neexistující země, musí Viktor Navorski strávit nějakou dobu v tranzitní části Kennedyho letiště a čekat, až v jeho zemi skončí občanská válka. Týdny a měsíce jsou čím dál tím delší. Viktor pomalu objevuje labyrint terminálu - zhuštěný svět plný absurdit, velkorysosti, ctižádosti, zábavy, společenského postavení, ale i romantiky, kterou pozná s překrásnou letuškou Amelií…

Hrdiny americké tragikomedie režiséra Roba Reinera jsou dva stárnoucí muži, kteří se náhodou setkají v nemocnici, kde je oba zaskočí diagnóza zákeřné choroby. Arogantní milionář Edward Cole se celý život věnoval budování podnikatelského impéria, miluje peníze i moc a s chutí terorizuje lidi kolem sebe. Nevyšlo mu žádné manželství a také s dcerou se rozešel ve zlém. Černošský automechanik Carter Chambers naopak milovanou ženu a rodinu má, ale musel jí obětovat svou touhu po vzdělání. Zcela rozdílní muži se v nemocničním pokoji spřátelí, a když se dozvědí, že jim zbývá sotva rok života, sepíší si seznam nesplněných snů a vyrazí za nimi do světa. Společná cesta plná fantastických zážitků je však přivede také k úvahám o smyslu vlastní existence a ke snaze napravit chyby, jichž se v životě dopustili… V hlavních rolích excelují Jack Nicholson a Morgan Freeman.

Je září 1944, těsně před ukončením válečného stavu mezi Finskem a Sovětským svazem. Finský „nacista“, odstřelovač Veiko, je připoután ke skále, zatímco Ivan, kapitán sovětské armády, je zatčen tajnou policií. Oba, odsouzeni k smrti svou vlastní armádou, na poslední chvíli unikají neblahému osudu a náhodně nalézají útočiště u mladé Laponky Anni. Ta v nich však nevidí vojáky znepřátelených armád, ale především muže. Každý z nich rozumí pouze svému rodnému jazyku: finštině, ruštině a laponštině. V pustině severní tajgy však musí všichni žít pohromadě po několik dní.

V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.