Film Stanleyho Kubricka byl natočen podle stejnojmenné knihy Humphreyho Cobba, která se zakládá na skutečných událostech. Natáčelo se v Německu, především v okolí Mnichova. Film se vcelku pochopitelně nesetkal s kladnou odezvou ve Francii, kde vedlo zobrazení nelidských a pokryteckých generálů k tomu, že byl na dlouhá léta zakázán

Italský film vynikajícího režiséra Luchina Viscontiho Rocco a jeho bratři patří k stěžejním dílům současné světové kinematografie. Je to film hluboce lidský. Vypráví o osudech pěti bratří, kteří přicházejí z venkova do velkého města hledat obživu. Visconti mistrovsky vykreslil jednotlivé charaktery. Dobrý až neskutečně dobrý Rocco nelituje ani největší obětí pro svého bezcharakterního bratra Simona: vzdá se lásky, přijme na sebe téměř neúnosné finanční závazky a nakonec se pokouší krýt Simona před policií, třebaže ví, že je vrahem dívky, kterou miloval. Je někdy až těžké pochopit takovou bratrskou lásku. Proto je divákům nejbližší z bratří mladý Ciro, jdoucí cílevědomě za správnou představou poctivého života. V jeho závěrečných slovech vidíme poslání filmu: lidé musí znát a plnit své povinnosti. Kdo se jim zpronevěří, sám se vyloučí z lidské společnosti, jako právě Simon. A poctiví lidé nemohou ztratit víru, že nový svět bude lepší.

Po jedné fušce v Londýně jsou nájemní zabijáčci Ray a Ken pověřeni svým drsným šéfem Harrym, aby se schovali v Bruggách. Zatímco Ken si užívá klidného prostředí a památek, upovídaný a akční Ray je malebným městem víc než znechucen, a proto se rozhodne vymyslet dobrodružství. Netrvá dlouho a Ray se potuluje s turisty, začne si s místní kráskou, mlátí jejího bývalého kluka skinheada a paří s americkým trpaslíkem, který zde natačí surrealistický film. Dovolená se však zkomplikuje, když Ray zjistí, že Harry ho chce mrtvého a Ken má tuto prácičku udělat. Samozřejmě, že Harry nepočítal s tím, že se Ray s Kenem na výletě tak spřátelí. No, a tak se Harry naučí těžkou lekci – všechno si musíš udělat sám…

Příběh filmu Předčítač začíná v poválečném Německu. Teenagerovi Michaelovi Bergovi se udělá špatně a domů mu pomůže neznámá třicátnice Hanna. Michael se uzdraví a Hannu najde, aby jí poděkoval. Rychle mezi nimi vznikne vášnivý, ale utajený vztah. Michael zjistí, že Hanna má ráda, když jí někdo předčítá knihy. I přes intenzitu vzájemných citů ale Hanna jednoho dne záhadně zmizí. O osm let později se Michael jakožto student práv, který přihlíží soudům s válečnými zločinci, s Hannou znovu s úžasem setkává – potká ji na lavici obžalovaných. Když se dozvídá o její minulosti, odhaluje tajemství, které zcela změní jejich životy.

Svět zachvátila nevysvětlitelná epidemie, která likviduje světovou populaci - avšak mrtví neumírají! Stávají se zombiemi, které se potulují po městě a využívají každou příležitost dostat se k masu a krvi zbylé hrstky živých lidí. Kde a jak to všechno začalo, nikdo neví. Zubožená skupina těch, kteří zatím přežili v jednom wisconsinském městě, našla úkryt ve velkém obchodním středisku. Zde se tito lidé musejí jednak naučit jak se bránit před stále početnější hordou zombií, ale především musí vyřešit problém vlastního soužití v uzavřeném prostoru. Venku už nic nepřipomíná někdejší svět. Situace se zdá bezvýchodnou, a tak skupina hledá riskantní cestu z obklíčení.

Hrůzu tentokrát nebude vzbuzovat videokazeta s tajuplným obsahem, ale zdánlivě docela obyčejný klíč. Ten vyfasuje mladá ošetřovatelka Caroline (Kate Hudsonová) od svých nových pacientů, postaršího manželského páru (Gena Rowlandsová a John Hurt), který žije ve starobylé a poněkud zpustlé usedlosti v zapadlém koutu Louisiany, na jihu Spojených států. Prazvláštní zvyky obou staříků, husí kůži nahánějící atmosféra starého domu a celého okolí, to vše podněcuje Carolininu fantazii a zvědavost. Univerzální klíč, kterým může otevřít všechny dveře v domě, jí umožní vydat se na průzkum budovy. Na půdě objeví tajnou místnost skrývající děsivé tajemství, které možná navždy změní její život, pokud ji o něj rovnou nepřipraví. Některé dveře by raději měly zůstat zamčené.

Film vypráví o životě slavného německého stíhacího letce za 1. světové války, Manfreda von Richthofena, známého též jako Rudý baron a Eso všech es. Jeho rudý trojplošník se stal postrachem letců Dohody. Francouzi mu přezdívali Rudý ďábel, Britové na jeho hlavu vypsali odměnu... Během války sestřelil nejméně 80 letounů, nejvíce ze všech pilotů na obou stranách. Prý si z každého sestřeleného letadla odnášel kousek domů do své "sbírky". Ale také ke konci své kariéry řekl: "Po každé bitvě ve vzduchu se cítím mizerně. Když po boji vystoupím na svém letišti na pevnou zemi, jdu do svého pokoje a nechci nikoho vidět ani s nikým mluvit..."