Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus.

Film, který nejlépe dokazuje všestrannost hvězdného Charlieho Chaplina – v roli herce, představitele sentimentálních postav, divokého klauna, tanečníka, atleta, milovníka, tragéda, blázna. To vše je obsaženo v prostém příběhu o tulákovi, který se zamiluje do slepé květinářky...

Frigo (hraje ho sám buster Keaton) hraje filmového promiítače v kině, který znenadání usne v projekční kabině a jeho vlastní sny se prolínají do filmu, který je právě promítán v sále. "Frigo jako Sherlock Holmes", první Keatonova samotná réžie, je jedním z nejneobyčenějších a obrazově nejinvenčnějších snímků tehdejší doby.

V době zlaté horečky se tulák Charlie, stejně jako tisíce dalších mužů, vydává na Aljašku k cestě za zbohatnutím. Ve sněhové vánici narazí na dřevěnou boudu, kde se rozhodne ukrýt. Uvnitř se shledá krom psa také s podivným chlapíkem, který jej s puškou v ruce odmítá přijmout a hladového zlatokopa Big Jima. Zanedlouho se jejich cesty rozdělí. Charlie příchází do města, kde potká místní tanečnici Georgii, do níž se na první pohled zamiluje...

Tulák Charlie se ocitá v cirkusu, kde jej honí policie, neboť jej považuje za kapesního zloděje. Charlie je při honičce natolik zábavný, že se jej majitel cirkusu rozhodne zaměstnat. Když majitel zjistí, že tulákovi nejde zábava sama od sebe, rozhodne se mu trochu pomoci. Tulák se mezitím zamiluje do krásné akrobatky, majitelovy dcery. Zdá se, že je vše na dobré cestě, dokud se ovšem neobjeví milostný sok a Charlie se nerozhodne o svou lásku bojovat.

Buster Keaton, akrobat s kamennou tváří zvaný Frigo, ve svém nejslavnějším filmu, kde mu sekunduje stejnojmenná lokomotiva...

Novomanželé dostanou jako svatební dar dům, který si však musí sami sestavit z dílů. Bývalý ctitel nevěsty jim ale stavbu ztíží...

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie.

Třígenerační rodina se snaží najít ženicha pro dospívající Noriko, která sama o tyto věci příliš zájmu nejeví. Když je konečně nalezen vhodný ženich, oznámi Noriko rodině, že se chce vdát za někoho úplně jiného. Rodina se zpočátku s tímto vývojem nehodlá smířit, ale nakonec Noriko nechá odejít s novým manželem do jiného města. Film je svým tématem blízký snímku Pozdní jaro, Ozuův přístup ke konfliktu tradice a modernosti je zde ale zcela opačný.

When a store clerk organizes a contest to climb the outside of a tall building, circumstances force him to make the perilous climb himself.

Ve filmu Psí život z roku 1918 se obvyklá postava Charlieho Chaplina – tulák – jen těžce protlouká životem. Spí na ulici, nemá co jíst a potkávají ho jen samé nepříjemnosti. Jednoho dne zachrání opuštěného psíka Scrapse, kterého se ujme a který se stane jeho nejvěrnějším přítelem. Oba se vydají do salónu Zelená Lucerna, kde tulák potká nesmělou zpěvačku, do které se zamiluje. Je ale vzápětí vyhozen, neboť nemá peníze. Tam, kde obvykle tulák spává, poté Scraps ze země vyhrabe peněženku, kterou zde schovali zloději. A tak se tulák chopí příležitosti a vydává se opět do salónu…

Evropský přistěhovalec absolvuje náročnou cestu, aby se hned po příjezdu do New Yorku dostal do problémů.

Al Roberts hraje na piano v zapadlém newyorském klubu. Jeho snoubenka chce dokázat něco víc a odjíždí za vysněnou kariérou do Los Angeles. Al se nakonec rozhodne odjet za ní, cesta stopem po Státech ale dopadne jinak, než by si přál.

Film vychází z autobiografické trilogie přední novozélandské spisovatelky Janet Frameové. S nesmírně citlivým přístupem zachycuje dětské roky, dobu dospívání a konečně i raná léta dospělosti autorky, která svou originální tvorbou vykupuje traumatické životní zážitky. Ty nejhorší ji potkaly během osmiletého pobytu v psychiatrických léčebnách, kde prodělala dvě stě elektrošoků kvůli chybné diagnóze schizofrenie. Nevzhledné děvče s nepodajnou kšticí rudých vlasů však trpělo už od dětství, stráveného na jednom z novozélandských ostrovů uprostřed hmotného nedostatku a neporozumění. Janet se v dospívání začíná stranit lidí a uzavírá se sama do sebe. Zároveň ji však už od raného dětství provází uznání její různorodé literární tvorby. Při cestě do Evropy nachází dospělá spisovatelka ztracenou rovnováhu a vrací se domů jako vyrovnaná osobnost.

Single dad Richard meets Christine, a starving artist who moonlights as a cabbie. They awkwardly attempt to start a romance, but Richard’s divorce has left him emotionally damaged. Meanwhile, Richard’s sons—one a teenager, the other 6-years-old—take part in clumsy experiments with the opposite sex.

The Tramp is an escaped convict who is mistaken as a pastor in a small town church.

When Marie St. Clair believes she has been jilted by her artist fiance Jean, she decides to leave for Paris on her own. After spending a year in the city as a mistress of the wealthy Pierre Revel, she is reunited with Jean by chance. This leaves her with the choice between a glamorous life in Paris, and the true love she left behind.

V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.

Michel dreams of a perfect meeting with the woman of his dreams, entirely due to chance, as his parents and grandparents experienced. Vincent, Michel's contrast, is completely different. He is more the man of the direct approach and he follows his...! The two childhood friends Michel and Vincent, with completely opposite views when it comes to women, soon discover the limits of their respective techniques when they meet Angèle and Nathalie.