Děj Pulp Fiction tvoří několik příběhů z losangeleského gangsterského prostředí, které se v několika scénách spojují a prolínají. Jejich společným prvkem jsou postavy Marsella Wallace, Vincenta Vegy a Miy Wallacové, což jsou jediné tři postavy, které se vyskytují ve všech povídkách. Příběhy jsou plné bizarních dějových zvratů, narážek na klasické béčkové filmy i postmoderních prvků.
Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.
Co znamená ten zvláštní sen samotářského profesora Borga v úvodu filmu? Tato scéna, k níž Bergmana inspiroval jeho vlastní sen, zatížená temnou symbolikou a surrealistickými záhrobními rekvizitami, jako by jednoznačně znamenala předpověď brzké smrti. Vše tomu nasvědčuje: vylidněné město, zastavený čas ve slepémciferníku hodin bez rafijí i Borgova vlastní živá mrtvola, která se na něj sápe z rakve. Avšak zpráva vyslaná snem je něčím víc: naléhavým vzkazem o neodčiněném dluhu, který musí Borg nejdřív splatit životu, než zemře. Sen tu funguje jako spouštějící signál k zahájení namáhavého sestupu do nitra na cestě k pravdivému sebepoznání a přehodnocení dosavadní existence.
Poslední tvůrčí spolupráce Kurosawy s hercem nezdolné energie Toshiro Mifunem. Rudovous je příběhem dozrávání mladého absolventa medicíny. Přidělen ke službě na schudlé místní klinice, Dr. Yasumoto naráží na neústupnou osobnost vrchního lékaře Dr. Niideho, známého jako "Rudovous". Po počáteční ostré konfrontaci mladý lékař porozumí Rudovousově krédu, že v životě existují důležitější hodnoty než moc a sláva.
Pan Gustave je legendou mezi hotelovými zaměstnanci. V bezčasí mezi dvěma světovými válkami, v bohem zapomenuté zemi, kde toho nepříliš funguje, je luxusní Grandhotel Budapešť oázou spolehlivosti, již zosobňuje právě tento šéf hotelového personálu. Přání svých hostů plní pan Gustave, ještě než jsou vyřčena, a většinu z nich navíc zcela nezištně miluje, a to i ve fyzickém slova smyslu. Když mu jedna taková vděčná zákaznice odkáže mimořádně vzácný obraz a vzápětí navěky zavře oči (ne zcela dobrovolně), nejenže náhle závratně zbohatne, ale navíc se stane trnem v oku naštvaných pozůstalých, terčem nájemného vraha a hračkou v rukou místní policie. Ve všech těchto nevděčných rolích mu pomáhá obstát jeho osobní šarm a mladý pikolík Zero Moustafa, z něhož chce vychovat svého nástupce.
Monco, ostrý pohotový zloděj, je na stopě India, nejzákeřnějšího bandity v zemi. Není však sám. Bezohledný poručík Mortimer, Moncův největší soupeř, je odhodlán dopadnout India jako první... mrtvého nebo živého! Ani jednomu se nedaří svou kořist chytit nebo vyřadit se navzájem ze hry, a tak jim nezbývá nic jiného, než začít spolupracovat, protože jinak je čeká jistá smrt z rukou India a jeho krvelačné bandy.
Michael, Steven a Nick jsou mladí tovární dělníci z Pensylvánie, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, Steven se žení s těhotnou Angelou a jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou. Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vitnamském traumatu.
Jmenuje se Redmond Barry a je irským mladíčkem bez budoucnosti. Kdyby zůstal v rodném hnízdě, kde se o něj po otcově smrti s láskou a péčí stará jeho matka, asi by se nikdy ničím jiným nestal. Ale osud chtěl, aby Barry vyrazil do světa. A svět osmnáctého století se sice s jedincem bez haléře v kapse a bez konexí příliš nemazlí, také ovšem skýtá člověku, nezatíženému přílišnými skrupulemi, řadu možností. A Barry jich dokáže využít dokonale. Je málo rolí, jimiž by na své cestě „nahoru“ neprošel: duelant, pobuda, voják, flamendr, sukničkář, špion, falešný karetní hráč… A před očima stále jeden cíl: bohatství, společenské uznání, postavení…
Hrdinové, či spíše antihrdinové této surrealistické absurdity jsou lapeni v honosném domě v blíže neurčeném místě a čase. Z domu uprchlo služebnictvo a zůstává jen skupina elitních hostů. Ti hodují, výborně se baví a cynickými dialogy prozrazují svou zvrácenost. Po večeři se nikdo nemá k odchodu -práh místnosti jako by se stal nepřekročitelnou neviditelnou barikádou. Hosté zůstávají v domě. V přepychu trpí nedostatkem základní potřeby - jídla - a krizová situace snímá masky jednotlivců...
Děj původního Shakespearova dramatu "Macbeth" je přemístěn do středověkého Japonska. Při návratu z boje pánové Washizu a Miki zabloudí ve zdánlivě neproniknutelném lese. Potkávají zde kouzelnou stařenku, která jim prozradí záhadné proroctví jejich budoucnosti. Jakmile velitelé opustí les, začíná se postupně tajemná věštba naplňovat… Drama o touze po moci, svědomí, zradě a nevyhnutelnosti trestu.
Neutěšený, meditativní obraz lidské samoty tváří v tvář smrti. Děj snímku se odehrává koncem 19. století. Dvě zámožné sestry (Ingrid Thulinová a Liv Ullmannová) přijíždějí na rodinný statek, aby se svou smrtelně nemocnou setrou (Harriet Anderssonová) strávili poslední dny jejího života. Zatímco obě ženy, poznamenány manželstvím a egoismem, nejsou vůči umírající schopny vyvinout citový vztah, nesobecká služebná (Kari Sylwanová), která ji ošetřuje, pečuje o každou její potřebu a poskytuje jí čistou, bezmeznou lásku. Kruté a zároveň utěšující Šepoty a výkřiky odhalují složitou krajinu lidského utrpení, žalu a soucitu, kterou svým neobyčejným výkonem oživují Bergmanovi osvědčení herci. Film získal mnoho zahraničních poct, nejvyšší ocenění Švédského filmového ústavu za rok 1973, dále Oscara za kameru (S. Nykvist) a Cenu Nejvyšší technické komise na MFF v Cannes 1973.
Juan Miranda je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova "vře" mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného, než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí...
Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru.
Mladý zvukař Jack Terry se vydává na lov nejrůznějších „ruchů“ k novému filmu natáčenému pro soukromou filmovou společnost. Přitom se náhodou stává svědkem nehody, při níž auto nečekaně sjede z mostu do řeky. Jackovi se podaří dívku Sally zachránit z topícího se vozu, jeho řidič však již nejeví žádné známky života. V nemocnici se ukazuje, že mrtvý muž je úspěšný politik a guvernér McRyan, jeden z kandidátů na místo amerického prezidenta. Jeho podřízený Lawrence Henry, požádá Jacka, aby s ohledem na rodinu raději pomlčel o dívce, která byla ve voze. Jack později doprovodí Sally do nedalekého motelu. Tím však celá záležitost vůbec nekončí, natočený zvukový záznam naznačuje, že nehoda byla nejspíše někým připravena…
Ve svém raném filmu Bergman pokračuje v soustředěném zkoumání citových vztahů, tentokrát nezralé lásky sotva dospělých mladých lidí ze sociálně nižší vrstvy na předměstí Stockholmu. Temperamentní přidrzlá Monika okouzlí a svede plachého, nesmělého Harryho a podniknou spolu romantický únik lodí z města na ostrov. Rajské opojení brzy pomine a dvojice, zbavena iluzorních snů, je vržena zpět do tvrdé reality.
James Gillespie is 12 years old. The world he knew is changing. Haunted by a secret, he has become a stranger in his own family. He is drawn to the canal where he creates a world of his own. He finds an awkward tenderness with Margaret Anne, a vulnerable 14 year old expressing a need for love in all the wrong ways, and befriends Kenny, who possesses an unusual innocence in spite of the harsh surroundings.
The film tells a story speaks of "Yusuf ", a plumbing Man, who is exposed to many pranks by his friends.
Do města přijíždí pod vedením Lady Divine potulný cirkus, který má divákům nabídnout úchylné a zvrhlé představení. Ve skutečnosti se jedná o skupinu lupičů, která své diváky po představení okrade, některé z nich dokonce i zabije. Po posledním "představení" Lady Divine zjišťuje, že její přítel se tajně schází s jinou ženou a rozhodne se situaci vyřešit. Vše však dopadne zcela jinak než by si kdokoliv uměl představit.
Třetí část pětidílné řady o planetě opic vypráví o třech opičích vědcích, kteří uprchnou před nukleárním výbuchem tím, že s kosmickou lodí proletí časoprostorem na Zemi do 20. století. Nejprve se stanou senzací. Pak se ale stanou nepohodlnými, protože prorokují, že civilizace bude zničena atomovými zbraněmi a opanována inteligentními opicemi. Alegorická satira, za jejíž opičí kostýmy dostal John Chambers Oscara, poukazuje na nelidské jednání lidí.
In a night of killer comedy, Bill Burr hosts a showcase of his most raucous stand-up comic pals as they riff on everything from COVID to Michael Jackson.