V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit…

Období dospívání může být velice komplikované, a Riley, která je vytržena ze svého starého života na americkém Středozápadu poté, co se její otec musí kvůli novému zaměstnání přestěhovat do San Francisca, není žádnou výjimkou. Stejně jako my všichni, i Riley je ovládána svými emocemi – Radostí, Strachem, Hněvem, Znechucením a Smutkem. Emoce žijí v Řídícím centru, centrále uvnitř Rileyiny mysli, odkud jí pomáhají vypořádat se s nástrahami všedních dní. Jak se Riley se svými emocemi společně pokoušejí vyrovnat s problémy nových začátků v San Franciscu, propuká v Řídícím centru zmatek. Ačkoliv se Radost, Rileyina hlavní a nejdůležitější emoce, pokouší zachovat všem pozitivní myšlení, objevují se mezi jednotlivými emocemi neshody v tom, jak se co nejlépe vypořádat s novým městem, domovem a školou.

Šest divokých historek spojuje téma drobných i větších nespravedlností a křivd, kterým se člověk nemůže bránit, nechce-li překročit hranice zákona či dobrých mravů. Čeho je ale moc, toho je příliš. V různých situacích se hrdinové filmu dostanou do bodu, kdy už jim dojde trpělivost. Vezmou věci do svých rukou a s lidskou malostí, byrokracií či vypočítavostí si to vyřídí s intenzitou rozzuřeného zvířete. Černá komedie koprodukovaná bratry Almodóvarovými si podmanila diváky festivalu v Cannes i Karlových Varech. Není divu. Nervy totiž můžou rupnout každému a pocity hněvu jsou stejně univerzální jako uvolňující účinek smíchu, který se dostaví při každém z šesti překvapivých rozuzlení.

Němý hororový film z roku 1920 režiséra Roberta Wiena. Film se stal nejvýznačnějším příkladem německé expresionistické kinematografie a měl velký vliv na film noir a další hororové filmy. Scénář od Hanse Janowitze a Carla Mayera vytvořil typickou atmosféru filmu se zaměřením na chovance psychiatrických léčeben, na zmatek mezi pouťovými atrakcemi a na tajemné vraždy. Na výtvarné stránce filmu se podílela expresionistická skupina Der Sturm a základ tvoří deformované kulisy budov s ručně malovanými stíny a výrazné maskování herců.

Neuvěřitelný příběh o fantastickém vývoji Belly Baxter, mladé ženy, kterou k životu vrátil geniální a nekonvenční vědec Dr. Godwin Baxter. Pod Baxterovou ochranou Bella touží po poznání. Hladovějící po zkušenostech, které jí chybí, uteče s Duncanem Wedderburnem, mazaným a zhýralým právníkem, do víru dobrodružství napříč kontinenty. Nepodléhajíc předsudkům své doby se Bella zasazuje za rovnoprávnost a svobodu.

Wolverine se zotavuje ze zranění, když se setká s hláškujícím Deadpoolem. Spojíse, aby porazili společného nepřítele.

Film se odehrává za II. světové války v kárném zařízení pro anglické vojáky v libyjské poušti. Podmínky v táboře jsou nelidské samy o sobě a jsou ještě zhoršovány sadistickým velitelem, seržantem Williamsem. Pod heslem „přišli jako lidé, odejdou jako zvířata“ je den co den nutí stavět na žhavém slunci uprostřed tábora vysokou horu z písku. Vězni postupně ztrácejí nejen fyzickou, ale hlavně psychickou sílu a vůli. A zřejmě o to Williamsovi i jeho nadřízeným jde. Zlomit je a zpracovat v poslušné a tvárné roboty, kteří budou v budoucnu bezpodmínečně plnit jakékoli příkazy. Většině strážných se tato nesmyslná práce nelíbí, ale jen málokterý má odvahu Williamsovi oponovat. Pokud ano, je nucen nést následky. Vězni tak jen pasivně snášejí režim zrůdné mašinerie, protože každý sebemenší prohřešek je tvrdě trestán. Objeví se však jeden, který je pevně rozhodnut nenechat se zlomit ani zastrašit. A ostatním se začnou otevírat oči.

Televizní herec a jeho dlouholetý kaskadér se rozhodnou, že se prosadí u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu - v roce 1969 v Los Angeles.

V letadle směřujícím z Los Angeles do Chicaga je většina cestujících i řídící posádky nečekaně postižena silnou žaludeční nevolností. Všechno nasvědčuje tomu, že blížící se katastrofu letounu už nemůže vůbec nic odvrátit. Ironií osudu se v poslední okamžik řízení letadla ujímá bývalý námořní pilot Ted Striker. Ten sice umí ovládat řízení, ale sám je poněkud "nespolehlivý", protože několik let trpěl psychickými poruchami. A tak vlastně není příliš podivné, že v této extrémní situaci jedná zcela nepředvídatelným způsobem…

Čtveřice mužů sjíždí během víkendu na kánoích úsek divoké řeky v Apalačském pohoří, jenž má být záhy zaplaven vodou z nové přehrady. Romantická cesta se však nečekaně proměňuje v tragédii, jež navždy poznamená ty, kteří přežijí. Muži si chtějí dokázat, že navzdory městskému způsobu života mohou pokořit přírodu. Jenže součástí místní přírody jsou i horalé, kteří tu dlouho žijí v tvrdých podmínkách a kteří vyznávají jiné hodnoty. Střetnutí s nimi se mění v boj o přežití.

V napínavém klasickém thrilleru Alfreda Hitchcocka zazářil Cary Grant. v roli bývalého zloděje šperků Johna Robieho. V luxusních hotelech na francouzské Riviéře se začínají ztrácet klenoty a podezření padá právě na něj. Robie může očistit své jméno jedině tehdy, vypátrá-li pravého zloděje. Seznámení se zhýčkanou dědičkou Frances mu vnukne nápad nalákat tajemného lupiče na drahocenné šperky její matky (Jessie Royce Landis). Jeho plán však nevyjde a šperky jsou pryč. Frances nepochybuje, že zločin má na svědomí Robie, ale z lásky k němu mu pomůže k útěku. Filmový příběh vrcholí vzrušujícím odhalením identity skutečného lupiče.

Neokázalé drama je citlivě vystavěno kolem postavy ovdovělé šedesátnice Fern, nalézající životní sílu v cestování napříč Amerikou ve svém příbytku, bílé dodávce, a kolem četných setkání s podobně naladěnými novodobými „kočovníky“.

Hlavní zbraní hrdiny akčního sci-fi spektáklu filmového vizionáře Christophera Nolana je jediné slovo - TENET. V temném světě mezinárodní špionáže bojuje o záchranu celého světa. Vydává se na extrémně komplikovanou misi, ve které pro časoprostor neplatí pravidla, tak jak je známe.

Když se do gothamskému přístavu zřítí vesmírná loď, Batman a Superman narazí na záhadného Kryptoňana se schopnostmi stejně mocnými, jakými oplývá Superman. Když to zvětří Darkseid, Kryptoňana unese a dostane ho pod svou kontrolu na Apokolips. Supermanovi a Batmanovi tak nezbývá nic jiného, než Kryptoňana zachránit. Toho však mohou dosáhnout pouze infiltrací darkseidova nepřátelského světa, kde hrozby nesmírné moci číhají za každým rohem. Režie snímku se opět chopila Lauren Montgomery, která stála již za filmy Green Lantern: První let, Wonder Woman, či Superman: Soudný den

300 milionů dětí a mladistvých na světě trpí hladem . Asi 100 milionů nikdy nezačalo navštěvovat školu . Všem těmto dětem je věnován film Neviditelné děti . Sedm krátkých filmových příběhů od sedmi uznávaných režisérů , z nichž každý se zaměřil na vážnou situaci jiného dětského protagonisty v jiné části světa .

V 15 letech Adèle nic nezpochybňuje: dívky zkrátka chodí s kluky. Adèlin život se však obrátí vzhůru nohama, když potká Emmu, mladou ženu s modrými vlasy, která jí umožní objevit touhu a prosadit se jako dospělá žena. Adèle dospívá, hledá sama sebe, ztrácí se a znovu nachází…

„Finální forma ‚Šíleného boha‘ není film samotný, ale vzpomínka na něj poté, co ho vidíte. Přináší vás do okamžiku těsně po probuzení ze sna, kdy se vracíte k útržkům vlastní rozklížené mysli předtím, než se rozplynou ve stínech. Přesně ten moment. ‚Šílený bůh‘ je způsob, jak se do něj dostat.“

Film se skládá z řady těsně propojených vinět, z nichž ta nejtrvalejší popisuje příběh muže a ženy, kteří se vášnivě milují. Jejich pokusy o naplnění vášně jsou neustále mařeny jejich rodinami, církví i měšťanskou společností obecně.

Nezvratný osud 5 je pokračováním hororové série. Tentokrát skupinu nesleduje žádný démon ani šílenec, ale samotná smrt, či přesněji řečeno samotní filmaři. Skutečná smrt je samozřejmě daleko prozaičtější, když nechá spoustu lidí umřít ve spánku v posteli, ale to není příliš kinematografické. V tomto filmu, podobně jako v předchozích čtyřech dílech, napětí či provokování spočívá v tom, že člověk hádá, které předměty na určitém místě zlikvidují určitou postavu - špatné vedení, záludné nože, větrák u stropu nebo požár v kuchyni? Samovi tentokrát připadne úloha zachránce, má zachránit život sedmi kolegů vč. svého nejlepšího kamaráda Petera a přítelkyně Molly. Hlasy těm, kteří přežijí propůjčí the Lucky Eight, ale z pohledu smrti měli všichni umřít na zmíněném mostě. Zarputilý posel smrti, který v posledním díle zmizel, varuje Sama na pohřbu slovy: „Smrti se nelíbí, když ji chce někdo napálit.“

Amy je čerstvě rozvedená a tak dočasně nachází útočiště u svých rodičů na předměstí, kteří nejsou dvakrát nadšeni z toho, že je jejich dcera nezaměstnaná a nezadaná. Po dlouhých dnech plných spánku a povalování se Amy brzy potkává devatenáctiletého herce, díky kterému najde nezávislost a místo ve svém životě.