Andy Dufresne přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům.

Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…

Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.

Lidstvo trpí potravinovou krizí a stále se horšícími životními podmínkami, hraničící s katastrofou. Týmu vědců se podařilo objevit červí díru – jakýsi tunel časoprostorem – která by mohla umožnit cestování na nepředstavitelné vzdálenosti. Ve snaze najít mimo naši sluneční soustavu potenciálně obyvatelné planety, nový domov, je zahájena mise Lazarus. Loď je již postavena a Cooper je jediný, kdo s ní dokáže létat. Ale s pilotováním lodi na misi, která má zachránit budoucnost jeho dětí, se pojí i riziko, že je už nikdy neuvidí…

O tom, jak se stát strůjcem svého štěstí, vypráví jeden z nejlepších a nejoriginálnějších sci-fi filmů v historii. Profesor Emmett Brown sestrojil stroj na cestování časem a student Marty McFly s jeho pomocí odcestuje do minulosti. Ale není to jen tak ledajaký stroj času, je to supersportovní auto, které při dosažení rychlosti 140 kilometrů v hodině, díky menšímu plutoniovému zlepšováku, zmizí v nenávratnu a objeví se, v jakém čase chcete. Právě špatnou volbou času se ale Marty ocitne v jiné době, než chtěl, a bude mít hodně práce dát vše do pořádku…

S jizvami na duši, které si přivezl z Vietnamu, pracuje samotář Travis Bickle jako taxikář na nočním Manhattanu. Všude kolem se to hemží přátelstvím, jen Travisovi se nedaří s kýmkoliv sblížit. Během nekonečného popojíždění „špinavými“ ulicemi New Yorku naráží jen na násilí, drogy a prodejný sex. V dlouhodobě traumatizovaném, frustrovaném Travisovi sílí odhodlání k radikálnímu činu. To v osamělém muži nechtěně posílí jak elegantní Betsy, spolupracující na volební kampani senátora Palantinea, tak nezletilá prostitutka Iris. Travisův zadržovaný hněv a problém s loajalitou propukne v záchvat násilí a odplaty.

Řada volně spojených příběhů a epizod popisujících mravní rozklad vyšších společenských kruhů kapitalistické Itálie. Ústřední postavou filmu je novinář Marcello, člověk v podstatě vážný a seriózní, který však při své práci poznal sladký život vyšší společnosti a podlehl mu. Stává se hrdinou erotických skandálů, divokých večírků ve vilách a zámcích, zvrhajících se v pitky a orgie, prohýřených nocí, po nichž přichází kalné ráno, odhalující rub tohoto života. Dva lidé by mu mohli pomoci v jeho současné duševní krizi: filozofující spisovatel Steiner a mladičká dívenka Paola.

Film začíná v roce 2700. Poslední operační stroj VALL-I stále plní úkol čištění Země se svým jediným mazlíčkem – švábem Halem, který mu dělá společnost. Malý robot, roztomilý a působivý, si za ta léta docela vyvinul svou osobnost. Bydlí v maringotce plné zvláštností a artefaktů z lidského života jako je Rubikova kostka, kuchyňský šlehač a jeho největší poklad – stará video kazeta s filmem Hello Dolly. Během začátku filmu si přidá do své sbírky novou věc – malou rostlinku, kterou zasadí do staré boty. Jednoho dne jde VALL-I po své obvyklé práci, ale blízko přistane kosmická loď. Kosmická loď vyšle malou, létající robotku Eve, která začíná na povrchu planety něco hledat. VALL-I se beznadějně zamiluje. Rodinná animovaná pohádka ze studia Pixar.

Na první pohled jsou Burnhamovi šťastnou rodinou, jejíž život je zalit sluncem. Pohodlný dům, auto kvalitní značky, půvabná dospívající dcera, studující na správné škole, rodiče úspěšní ve svém povolání. Nikdo se tedy nediví, že paní Burnhamová (Annette Bening) je věčně samý úsměv - alespoň na veřejnosti. Ve skutečnosti je ale všechno jinak. Obraz dokonalosti matce Carolyn a dceři Jane neustále kazí otec Lester (Kevin Spacey). Není tím ramenatým, snědým "plejbojem" a co je horší, začíná stále častěji dávat najevo, že se mu nedaří a že je nespokojen se svým životem. Dokud jen odmítá roli, kterou stovky jemu podobných odevzdaně hrají, aby měli klid, je to pro rodinu sice obtížné, ale únosné. Ještě včera nerozhodný a zakřiknutý Lester se ovšem rozhodne "krizi středního věku" řešit nečekaně radikálně. Dojde mu totiž, o co v životě jde: o splnění snů a tužeb, které člověk má. Lester už nikdy nebude ubožák!

Buster Keaton, akrobat s kamennou tváří zvaný Frigo, ve svém nejslavnějším filmu, kde mu sekunduje stejnojmenná lokomotiva...

Nejslavnější americký film všech dob! Dramatický milostný příběh Scarlett O'Harové a světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské války a následující rekonstrukce poraženého Jihu (1861 - 1873). Snímek natolik přesáhl svou dobu, že okouzluje i dnes díky silnému příběhu, velkolepé výpravě, krásné kameře i hereckým výkonům.

Robert De Niro v roli Jakea La Motty podává nejlepší výkon své herecké kariéry. De Niro představuje boxera, který své psychické i sexuální problémy vybíjí v boxerském ringu i mimo něj. Nezapomenutelné výkony předvádí i Joe Pesci v roli Jakeova bratra, který se nedokáže ubránit jeho rostoucí paranoii a žárlivosti a Cathy Moriarty jako patnáctiletá dívka, jež se postupně stává Jakeovou nejcennější trofejí. ZUŘÍCÍ BÝK je "extrémně násilný i poetický" film z prostředí boxerských zápasů, který "zkoumá všechna zákoutí lidské duše" - The New York Times. Film ZUŘÍCÍ BÝK získal z 8 nominací na OSCARA a 2 OSCARY, včetně za Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli - Robert De Niro.

Jezdec odnikud, zarostlý cizinec Joe, přijíždí do mexického pohraničního městečka. Když zjistí, že zde vládnou dva znepřátelené rodinné gangy, Rojové a Baxterové, bez váhání se dá do služeb obou. Jediným měřítkem jeho činů je zisk; neváhá inscenovat spory, z nichž těží jen on sám. Všechno mu vychází, až do okamžiku, kdy se nechá unést soucitem. Stranění spravedlnosti se Joeovi krutě vymsti; poznává, že nedokáže sloužit dvěma pánům, a nezbývá mu než pracně očistit městečko od zla.

Kultovní sci-fi dílo vypráví o mocenských bojích uvnitř galaktického Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis: zdroje vzácného koření - melanže, jež poskytuje zvláštní psychické schopnosti, které umožňují cestování vesmírem. Padišáh imperátor svěří správu nad Arrakisem a s ní i komplikovanou těžbu neobyčejné látky vévodovi rodu Atreidů. Celá anabáze je ale součástí spiknutí, z něhož se podaří vyváznout jen vévodovu synovi Paulovi a jeho matce, kteří uprchnou do pouště. Jejich jedinou nadějí jsou nedůvěřiví domorodí obyvatelé fremeni, schopní trvale přežít ve vyprahlé pustině. Mohl by Paul Atreides být spasitelem, na kterého tak dlouho čekají?

This romantic drama by Michelangelo Antonioni follows the love life of Vittoria, a beautiful literary translator living in Rome. After splitting from her writer boyfriend, Riccardo, Vittoria meets Piero, a lively stockbroker, on the hectic floor of the Roman stock exchange. Though Vittoria and Piero begin a relationship, it is not one without difficulties, and their commitment to one another is tested during an eclipse.

Étericky krásná Laura, chladný detektiv Mark, prominentní žurnalista zjemnělých mravů Waldo nebo přihlouplý Lauřin snoubenec Shelby jsou hrdiny kriminálního thrilleru, který více než tradičně mordýřskou historku z černé kroniky připomíná logice vzdálenou a tajemstvím prodchnutou halucinaci. Premingerův první velký úspěch je považován za jeden ze zásadních noirových filmů. (51st KVIFF)

Vyhlášený frajírek a holkař César se na jednom večírku seznámí s dívkou Sofií a zamiluje se do ní. Césarova žárlivá přítelkyně Nuria se rozhodne mu pomstí a narazí schválně do betonové zdi. César nehodu přežije, ovšem následky jsou tragické: má znetvořený obličej. Lékaři mu sdělí, že by nepomohl ani chirurgický zákrok. César však stále miluje Sofii, ale jednoho dne se všechno změní, protože doktoři objevili nový způsob...

Filmová studie mladé ženy, jež zoufale hledá své místo v odcizeném světě. Jediným barevným filmem cyklu, Červenou pustinou, zakončil v roce 1964 italský režisér Michelangelo Antonioni svou „tetralogii citů". Zopakoval v ní ústřední téma z Dobrodružství (1960), Noci (1961) a Zatmění (1962). Okouzlující Monica Vittiová, procházející všemi díly tetralogie, tu znovu dokonale ztělesňuje ženu, jejíž vnitřní duševní a citový svět nenachází nejmenší kontakt se zdánlivě normálním světem okolo. Ve světě prudkého rozvoje průmyslu a technologií, italského „hospodářského zázraku", její Giuliana přes veškerou snahu jako by zaostávala za ostatními a jejich způsobem myšlení. Nerovnoměrný, až protichůdný vývoj technické civilizace a lidských emocí je myšlenkovou páteří celé tetralogie.

80. léta minulého století. Rozcuchaný, neoholený, v umouněném bílém saku, neustále s cigaretou – takový je Angličan Arthur, vracející se do přímořské vísky kdesi v Toskánsku. Živobytí? Lovec pokladů – s bizarními kumpány vykrádající etruské hrobky. Za nedbalým zevnějškem se ale skrývá i vnitřní zmatek, zaviněný neodbytnými vzpomínkami na ztracenou lásku Beniaminu.

Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot) plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní film byl s příznivým ohlasem uveden na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal Velkou cenu poroty. oficiální text distributora