Pro pětiletého Jacka je pokoj celým světem. Je to místo, kde se narodil, vyrůstá a kde žije v bezpečí se svou mámou Joy. Spolu si čtou, učí se, hrají si. Poznání o světě Jack nabývá prostřednictvím několika dětských knih a dětských televizních seriálů. Vše, co je mimo pokoj, je fiktivní, jen pokoj je skutečný. V noci ho máma vždy ukládá do bezpečí šatníku, v němž má usnout dříve, než přijde Starý Nick, jejich věznitel. Pokoj je pro Jacka domovem, ale pro jeho mámu vězením, ve kterém je Starý Nick drží již více než sedm let. Joy však ví, že takhle to nemůže být napořád. Vymyslí proto odvážný plán útěku, ve kterém se spoléhá na statečnost svého syna a notnou dávku štěstí. Když plán naproti všemu skutečně funguje a oba jsou konečně svobodní, Joy si s hrůzou uvědomí, jak nepřipravená je na to žít mimo čtyři stěny malého pokoje a být svému synovi oporou i ve skutečném světě.

Teorie všeho vypráví výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga, který na svém velmi nemocném těle nosí jednu z nejchytřejších hlav, jakou kdy lidstvo poznalo. Byť by vám hravě vysvětlil nesrozumitelné zákonitosti fungování vesmíru, sám možná nechápe, jak je možné, že jeho vlastní život zachránila tak neobyčejná věc, jakou je láska. Příběh začíná v roce 1963, kdy má jednadvacetiletý Stephen Hawking, student kosmologie na Cambridge, našlápnuto ke skvělé budoucnosti. Spolužáci i profesoři ho naprosto zbožňují, stejně jako krásná Jane, která na téže škole studuje umění. On na oplátku zbožňuje ji. Když však v osobním i profesním životě stane na pomyslném vrcholu, zažije nemilosrdný pád. Doslova. Lékařské vyšetření po jednom z mnoha jeho „nešikovných" škobrtnutí vyřkne drsnou diagnózu – neléčitelné postupné ochrnutí nervového systému, které do dvou let ukončí smrt. Jenže Jane a Stephen se osudu vzepřou...

Tým reportérů z Boston Globe se snaží ponořit do obvinění ze zneužívání dětí v katolické církvi. Jejich rok dlouhé vyšetřování odhalí desítky let trvající kamufláž na nejvyšší úrovni v bostonských náboženských institucích. Je to strhující a pravdivý příběh oceněný Pulitzerovou cenou.

Snímek parodující příběh o Ježíši. Brian se totiž narodil ve stejný den jako Mesiáš, se kterým si ho všichni pletou a způsobují tak spoustu absurdních gagů. Hlavní hrdina se připojuje k Lidové frontě Judee, aby pomohl svou zemi osvobodit od nadvlády Římanů. A to i přesto, že Římani dali Židům vodovod, silnice, pořádek, kanalizace, školství, víno... To je snad bez debat, ne?

Několik let po občanské válce se zasněženými kopci Wyomingu řítí dostavník. Veze se v něm John Ruth, lovec lidí, známý také jako „Kat“, a Daisy Domergueová. Jeho čeká odměna vypsaná na její hlavu, ji soud a oprátka. Po cestě potkají dva muže – majora Marquise Warrena, bývalého vojáka, ze kterého se také stal obávaný lovec lidí a Chrise Mannixe, jižanského odpadlíka, který o sobě tvrdí, že je novým šerifem ve městě, kam mají všichni namířeno. Když jim silná vichřice zabrání pokračovat v cestě, rozhodnou se hledat útočiště v dřevěnici u Minnie, která je oblíbenou zastávkou dostavníků. Ve dveřích je však nevítá majitelka, ale několik cizinců, kteří se rozhodně netváří přívětivě. Nad horským průsmykem zuří sněhová bouře a osm pocestných začíná tušit, že se do města asi nedostanou...

New York, padesátá léta 20. století. Tereza, mladá zaměstnankyně jednoho z velkých obchodních domů na Manhattanu, se seznámí s Carol, distingovanou a přitažlivou zákaznicí, jež prochází tradiční krizí nešťastného manželství. Již od prvního setkání se mezi oběma ženami probudily velké sympatie, z nichž se následně rodí hlubší cit. Obě ženy se záhy ocitnou v pasti, kdy na jedné straně stojí jejich vzájemná přitažlivost a na straně druhé společenské konvence.

Když bývalého galejníka Jeana Valjeana propustí na podmínku, netuší, že za zády bude mít jako věčný stín posedlého inspektora Javerta. Ten ctí zásadu, že zloděj zůstane vždy zlodějem a Valjean se zdá být jasným příkladem, zvlášť když pravidla podmínečného propuštění záhy poruší.

Mladá irská přistěhovalkyně Eilis Lacey cestuje v roce 1950 do New Yorku za účelem najít si práci. Vášnivě se zamiluje do italského údržbáře Tonyho. Začnou plánovat svatbu a Eilis poznává Tonyho rodinu. Po smrti její sestry se Eilis musí vrátit zpět do Irska, kde naváže vztah s hostinským Jimem. Její matka ji nutí, aby se provdala za Jima, netušíc, že Eilis se ve Spojených státech již předtím tajně provdala s Tonym.

Příběh začíná v létě 1914 na anglickém venkově. Soustředí se okolo sourozenců Very (Alicia Vikander) a Edwarda (Taron Egerton) a jejich dvou přátel. Nesmělý Victor (Colin Morgan) je zamilovaný do Very, ta ale pokukuje po nadaném Rolandovi (Kit Harington), se kterým sdílí vlastní umělecké ambice. Jejím snem je stát se spisovatelkou, žije ovšem v době, kdy nebylo běžné, aby ženy studovaly. Přesto usiluje o přijetí na Oxford. Plány a iluze mladé čtveřice se ale brzy bortí, když začíná válka, která měla trvat pouze do Vánoc... Britský snímek je inspirován stejnojmennou slavnou knihou Testament of Youth (1933) z pera spisovatelky a pacifistky Very Brittain, která v knize popsala svůj život v letech 1900 až 1925, přičemž se zaměřila zejména na to, jak válka zasáhla a ovlivnila životy celé generace. Film se věnuje právě pohnutému období během první světové války.

Mladá dívka Maud pracuje od dětství jako pradlena v londýnské prádelně, kde se postupně vypracovala až na pozici mistrové. Spokojeně žije s manželem Sonnym a synem Georgem a vlastně jí ani v životě nic nechybí. Vše se změní v okamžiku, kdy se náhodou připlete k protivládnímu protestu „sufražetek“ bojujících za volební práva žen a jejich práva ve společnosti, která jsou ale v té době vytrvale odmítána. Maud nejprve ze zvědavosti a postupně čím dál aktivněji propadá tomuto boji a snaze získat stejná práva jako muži. Zároveň se jí ale v důsledku toho začne hroutit doposud spokojený život. Je několikrát zatčena, přichází o domov, muže i syna. Všemi opovrhovaná ale dál vytrvává ve svém boji i za cenu, kterou doposud musela zaplatit.

Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají.

Alimu byl do péče svěřen jeho pětiletý syn, ale se Samem se sotva znají a ocitají se bez domova, bez peněz a bez přátel. A tak se Ali uchýlí ke své sestře Anně do jihofrancouzského města Antibes. Tam najednou život vypadá snadnější a zalitý sluncem. Ali, muž impozantní velikosti a síly, dostane práci jako vyhazovač v nočním klubu a Sam začne chodit do školy. V klubu se Ali seznámí s rezervovanou Stephanie, která ve vodním parku vystupuje s kosatkami. Ani Stephanie, ani Ali zatím netuší, že každému z nich se vlastní svět již brzy zhroutí a jediné, co je může zachránit, je vzájemná blízkost.

Bryan Cranston v roli legendárního a cenami ověnčeného scénáristy z poloviny 20. století Daltona Trumba, který musel čelit obvinění z přílišného levicového smýšlení. A byl zařazen na holywoodskou černou listinu. Jak dál pokračoval jeho neuvěřitelný příběh, který by nejspíš nevymyslel ani sám Dalton Trumbo, uvidíme v biografickém dramatu pod taktovkou Jaye Roache, který je znám jako tvůrce ztřeštěných komedií.

Snímek natočený podle vlastního scénáře herce Shii LaBeoufa vypráví o jeho bouřlivém dětství a dospívání, cestě ke slávě a následném zhroucení v dospělosti. LaBeouf přijal odvážnou, byť terapeutickou výzvu a ztvárnil roli svého násilnického otce. Prostřednictvím filmu se s ním snaží smířit a najít ztracenou vnitřní rovnováhu. Autobiografické drama zkoumá léčebné možnosti umění a ukazuje představivost jako způsob, jak si uchovat naději.

Film Big Eyes vypráví skutečný a šokující příběh jednoho z nejkolosálnějších uměleckých podvodů v historii. Na sklonku čtyřicátých a počátku padesátých let dosáhl malíř Walter Keane neuvěřitelného úspěchu, naprostou revoluci v komercionalizaci populárního umění se záhadnými obrazy tváří s velkýma očima. Bizarní a šokující pravda nakonec vyšla najevo, když se zjistilo, že Walterovi práce nebyly ve skutečnosti vůbec vytvořeny jím, ale jeho manželkou Margaret. Keane, jak se zdálo, žil kolosální lží, kterou oklamal celý svět. Příběh je až příliš neuvěřitelný, aby byl smyšlený. Big Eyes se soustředí na Margaretino umělecké probuzení, fenomenální úspěch jejích obrazů a její bouřlivý vztah s manželem, který byl katapultován k mezinárodnímu věhlasu tím, že přijímal ocenění za její práci.

Tilly se po letech vrací do svého rodného městečka v Austrálii, odkud musela jako dítě uprchnout kvůli obvinění z vraždy. Z cest po světě přijíždí vyzbrojená šicím strojem a znalostmi haute couture. Přes zlovůli většiny místních, kteří ji považují za prokletou, zůstává v městečku, aby odhalila pravdu o tom, co se v minulosti skutečně odehrálo. (Febiofest)

Jeho vášeň a vynalézavost byly hnací silou v digitálním věku. Nicméně jeho radikální a revoluční technologie měly za následek vysokou oběť. V konečném důsledku to ovlivnilo jeho rodinný život a možná i jeho zdraví. V tomto odhalujícím filmu ukážeme zákulisí života Stevena Paula Jobse, včetně založení firmy Apple a jeho prvopočáteční testy a triumfy tohoto moderního génia.

Na začátku léta 1956 vstoupila americká herečka Marilyn Monroe poprvé na britskou půdu, aby zde natočila film „Princ a tanečnice“. Téhož léta se třiadvacetiletý Colin Clark poprvé v životě zúčastnil filmového natáčení.

Historický výpravný velkofilm Králova přízeň se odehrává na dvoře Jindřicha VIII. Zrada i milostné vztahy se odvíjejí na pozadí událostí, které odstartovaly anglickou reformaci. Strhující příběh plný lásky, touhy a intrik vypráví o vztahu dvou sester, Anny (Natalie Portman) a Mary (Scarlett Johansson) Boleynových, které bojují o přízeň krále (Eric Bana). Život mladičké Mary je lemován rozhodnutími jejího otce a strýce. Ve chvíli, kdy se král začne ohlížet po milence, mají Boleynovi v ohni hned dvě želízka. Jejich cestu vzhůru po společenském žebříčku nesmí nic ohrozit. V dobách, kdy o osudu žen rozhodovala rodina, Mary následovala pravidla a Anna se rozhodla vzepřít. Touží zvítězit nejen nad svou sestrou, ale i nad samotnou Kateřinou Aragonskou. Chce se stát královnou Anglie.

Joy vypráví divoký příběh jedné rodiny napříč čtyřmi generacemi. Hlavní hrdinkou je dívka, která se stane ženou, jež založí obchodní dynastii a stane se vlastní vůdkyní. Zrada, proradnost, ztráta nevinnosti a jizvy lásky vydláždili cestu v této intenzivní emocionální a lidské komedii o tom, jak se stát skutečnou hlavou rodiny a jak se postavit nemilosrdnému světu podnikání. Spojenci se stanou protivníky a protivníci se stanou spojenci - jak uvnitř, tak i mimo rodinu. Joyin osobní život a divoká představivost jí pomáhají ustát bouři, které musí čelit.