Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.

Děj Pulp Fiction tvoří několik příběhů z losangeleského gangsterského prostředí, které se v několika scénách spojují a prolínají. Jejich společným prvkem jsou postavy Marsella Wallace, Vincenta Vegy a Miy Wallacové, což jsou jediné tři postavy, které se vyskytují ve všech povídkách. Příběhy jsou plné bizarních dějových zvratů, narážek na klasické béčkové filmy i postmoderních prvků.

Detektiva Teddyho Danielse (Di Caprio) a jeho kolegu Chucka Auleho (Mark Ruffalo) přivedlo na prokletý ostrov Shutter pátrání po šílené vražedkyni jménem Rachel Solando (Emily Mortimer), která zmizela ze své cely ve vězeňské psychiatrické léčebně Ashecliffe a kdesi se úspěšně skrývá. Píše se rok 1954 a Amerika se dosud nevzpamatovala z následků druhé světové války a navíc přežívá v permanentní paranoii domnělého i skutečného komunistického ohrožení. Daniels je učebnicovou obětí této doby. Válečný veterán stále vzpomíná na prožité hrůzy a navíc se musí vyrovnat se smrtí manželky. Až by se dalo sarkasticky říct, že v rámci vyšetřování dorazil na správné místo. Jenže na tomto ostrově něco smrdí a zkušený detektiv to instinktivně vycítí.

Posádka kosmické dopravní lodi Nostromo, která míří z obchodních cest zpět na Zemi, je palubním počítačem předčasně probuzena ze spánku. Pasažéři zjišťují, že loď zachytila jakýsi vzdálený signál. Zanedlouho přistanou na pusté planetě, odkud signál pochází, a objeví havarované kosmické plavidlo, v němž najdou podivnou líheň se spoustou velkých vajec. Při zkoumání jednoho z nich se náhle vylíhne zvláštní tvor a přisaje se jednomu členovi posádky na obličej. Jakékoli pokusy zbavit se ho jsou marné, a tak se výprava, jež poruší bezpečnostní předpisy, vrací i se záhadným tvorem na palubu lodi. Ten po pár hodinách zmizí, ale pak se stane cosi úděsného. Při společné večeři se z rozervaného hrudníku postiženého muže vyklube mimozemský organismus a ztratí se neznámo kam. Začíná boj o přežití, v němž jsou členové posádky postupně likvidováni, a proti vetřelci z vesmíru nakonec stojí už jen samotná Ripleyová.

Vědce z americké výzkumné stanice na Antarktidě vystraší vrtulníkový nájezd jejich norských kolegů, kteří se marně snaží zabít prchajícího psa. Lov dopadne neúspěšně a Norové zmizí bez toho, aby situaci Američanům vysvětlili. Ti však postupně zjišťují, že se psem není něco v pořádku. Je totiž infikovaný mimozemským virem, který pro sebezdokonalování využívá tělesné schránky (nejen) lidí a vůbec mu není proti mysli na svých hostitelích ledacos „zkoušet“. A tak vědcům nezbývá nic jiného než vzít do rukou plamenomet, věřit jenom sobě a být stále ve střehu – v kterémkoli z nich se totiž může skrývat „věc“...

Zatím nejosobnější projekt oscarového režiséra a scenáristy Alfonsa Cuaróna (Gravitace, Potomci lidí, Mexická jízda), film Roma, sleduje dívku Cleo (Yalitza Aparicio), která pracuje v domácnosti středostavovské rodiny ve čtvrti Roma v Mexico City. Jako v propracovaném psaníčku ženám, které ho vychovaly, vzpomíná Cuarón na vlastní dětství a vytváří živý a procítěný portrét domácích konfliktů a společenské hierarchie v politickém chaosu 70. let.

V rytmu zbrusu nových Nejlepších hitů #2 pokračují ve filmu od studia Marvel Strážci Galaxie Vol. dobrodružství party superhrdinů, kteří se vydávají až na samé hranice kosmu. Strážci se musí naučit držet pohromadě a odhalit tajemství rodičů Petera Quilla. Staří nepřátelé se stávají spojenci a na pomoc našim super-hrdinům přicházejí i další oblíbené postavy z rozpínajícího se filmového vesmíru studia Marvel.

Šílený Max, pronásledovaný svou pohnutou minulostí, je přesvědčen, že jediný způsob jak přežít, je vydat se na osamělou pouť. Narazí však na skupinu prchající pustinou ve vyzbrojeném obrněném vozidle, v jejímž čele stojí elitní Imperator Furiosa. Citadelu, odkud prchají, tyranizuje Immortan Joe, kterému kdosi odcizil něco nenahraditelného. Rozzuřený vojenský vůdce svolá všechny své gangy a ve vysokooktanové silniční válce nemilosrdně pronásleduje prchající rebely.

Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje nerozpoznatelné narušení osobnosti, projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila k sobě samé.

Když po celém světě přistanou tajemné vesmírné lodě, dojde k sestavení elitního týmu – v čele s odbornicí na lingvistiku Louise Banksovou – s cílem zjistit, jaké mají mimozemšťané úmysly. Zatímco celé lidstvo balancuje na pokraji globální války, Banksová se společně se svým týmem pokouší ve velmi omezeném čase najít odpovědi – a aby je byla schopna najít, bude muset přistoupit k činům, které mohou ohrozit nejen její vlastní život, ale dost možná osud celého lidstva.

Americký západ, Jižní Dakota, 1823. Místo a čas s hodně relativní hodnotou lidského života. Zkušený lovec a trapper Hugh Glass je se svým synem na výpravě s lovci kožešin. Glassovi se stává osudným střet s rozzuřenou samicí medvěda grizzlyho. Medvědí útok sice přežije, ale je těžce zraněný a lovecká výprava se musí rozdělit. Zatímco většina lovců pokračuje v cestě, s Glassem a jeho synem zůstanou jen dva muži. Ti více méně jen čekají, až zemře, aby jej pak pohřbili a mohli pokračovat v cestě. Ale zraněný lovec stále neumírá…

Newt Scamander přichází do New Yorku se svým záhadným kufříkem, ve kterém se nachází obrovská sbírka vzácných magických tvorů z jeho cest kolem světa. Co se může stát, když se nadaný britský kouzelník vydá do Ameriky a jeho zvířata (některá i trochu nebezpečná) uniknou z kufříku?

Kdybyste si chtěli Christine jednoduše zaškatulkovat, zařadili byste ji mezi rebelky. Není nijak zvlášť hezká a obličej plný akné maskuje růžovými vlasy. Není nijak zvlášť chytrá a tenhle deficit vyrovnává tvrzením, že má umělecké sklony. Asi nejzajímavější je na ní to, že coby symbol vzdoru odmítá své křestní jméno, sama si říká Lady Bird a chce, aby ji tak oslovovali i všichni ostatní. Když se s ní setkáme poprvé, absolvujeme její brutální hádku s matkou, po které naštvaně vystoupí z auta. Jedoucího. A přitom je tahle věčně nabručená holka se zlomenou rukou (následek výše uvedeného incidentu) ve skutečnosti citlivá duše, která by se jen chtěla správně zamilovat a najít smysl života, a je jen nervózní z toho, že se jí ani jedno zatím příliš nedaří.

Pro sériového vraha Jacka je každé zabití uměleckým dílem. Své temné mistrovství se snaží během let vybrousit k dokonalosti. I přes jeho vysokou inteligenci se policie pomalu přibližuje, zatímco Jack víc a víc riskuje na cestě k dokonalé vraždě. Ponurý, chytrý i groteskně humorný snímek nás zavádí do USA 70. let. Kontroverzní génius Lars von Trier jej poprvé představil na festivalu v Cannes.

Příběh je zasazený do chladné postapokalyptické budoucnosti roku 2031. Po neúspěšném pokusu o zvrácení globálního oteplování nastala nová doba ledová. Z planety Země se stala sněhová koule a hrstka přeživších lidí se nachází v přeplněném vlaku jménem Snowpiercer, který poháněn speciálním motorem cestuje po celém světě. Za těchto ztížených podmínek je založena nová sociální třídní struktura. Ti nejchudší jsou nuceni žít v zadní části vlaku, a čím více se přibližujeme k té přední, tím lepší nacházíme podmínky pro život. Kdosi až na konci vlaku však s tímto postavením není plně spokojený a proto vypukne vzpoura.

Při rutinní vesmírné cestě k novému domovu jsou dva hibernovaní pasažéři kosmické lodi následkem poruchy probuzeni o 90 let dříve, než bylo plánováno. Zatímco se Jim a Aurora smiřují se skutečností, že budou nuceni prožít zbytek života na palubě luxusní lodi, zjišťují, že mezi nimi vzniká cosi více než přátelství...až do okamžiku, kdy odhalí, že se celá loď ocitá v obrovském nebezpečí. Jim a Aurora jsou teď těmi jedinými, kdo může zachránit životy 5000 spících pasažérů.

Když čtveřice školáků objeví starou videoherní konzoli se hrou, o které nikdy předtím neslyšeli - zvanou Jumanji - ocitají se všichni vzápětí v džungli, v níž se hra odehrává, a zcela doslova se stávají postavami, které si pro hru zvolili: z počítačového hráče Spencera se stává odvážný dobrodruh, náruživý sportovec Fridge přijde (dle svých slov) „o horního půl metru těla“ a stane se z něj drobný génius, ze všemi oblíbené Bethany se stává profesor ve středním věku a zamlklá samotářka Martha je proměněna v drsnou bojovnici. Společně zjišťují, že Jumanji není hra, kterou si můžete jen tak zahrát - musíte ji přežít. Aby hru pokořili a mohli se vrátit do skutečného světa, musejí se vydat na nejnebezpečnější dobrodružství svého života, objevit, co před 20 lety opustil Alan Parrish a také se naučit sami sebe vnímat zcela odlišně – jinak ve hře uvíznou navěky…

Nadějná mladá novinářka zažije předčasné Vánoce. Vyšlou ji do cizí země, aby ulovila sólokapra o elegantním princi, který se má stát králem.

Harvardský symbolog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob – Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istambulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň – a čas přitom neúprosně pádí. Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní celý svět.

Poté, co se mladý středostavovský pár přestěhoval do domu na předměstí, jsou stále více zneklidněni přítomností někoho či něčeho, co může, ale nemusí být démonické. Každopádně nejaktivnější je to uprostřed noci, zvláště když dvojice spí… V tomto hororovém příběhu plném nadpřirozena se strašidelný dům nikterak netají, že není spokojen se svými novými nájemníky. Katie a Micah se právě přistěhovali do svého nového domova v San Diegu v Kalifornii. Katie se zajímá o paranormální jevy a je přesvědčená, že íi zlí duchové pronásledují již od dětství. Micah je k podobným teoriím skeptický. Nicméně poté, co v domě stráví několik bezesných nocí, jelikož se odevšad ozývají podivné zvuky a dějí se opravdu zvláštní věci, začne Micah věřit Katiinu tvrzení, že je pronásleduje nějaký duch. Pár se obrátí na specialistu v tomto oboru, ten jim však neumí pomoci. A tak se Micah rozhodne vzít to do rukou sám a v domě rozmístí videokamery.