Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře.

Frigo (hraje ho sám buster Keaton) hraje filmového promiítače v kině, který znenadání usne v projekční kabině a jeho vlastní sny se prolínají do filmu, který je právě promítán v sále. "Frigo jako Sherlock Holmes", první Keatonova samotná réžie, je jedním z nejneobyčenějších a obrazově nejinvenčnějších snímků tehdejší doby.

Rok 1984. Do pádu obávaného režimu ve Východním Německu zbývá necelých šest let. Vládnoucí Jednotná socialistická strana upevňuje svou pozici pomocí nemilosrdného systému monitorování a manipulace s potenciálně nebezpečnými lidmi, k čemuž využívá tajnou policii Stasi. Věrný stoupenec režimu, kapitán Gerd Wiesler (Ulrich Mühe), se ve snaze o kariérní postup pustí do shromažďování kompromitujících důkazů proti známému divadelnímu dramatikovi Georgi Dreymanovi (Sebastian Koch) a jeho atraktivní přítelkyni Christě-Marii Sieland (Martina Gedeck), která krátce předtím učarovala mocnému ministrovi kultury (Thomas Thieme). Jakmile se však do světa dvou divadelních hvězd ponoří, začne být jejich životy fascinován a uvědomí si omezenost své vlastní existence.

Čím byli pro americký film noir autoři tzv. drsné školy Raymond Chandler, James M. Cain a Dashiell Hammett, tím byl pro tradici britského kriminálního filmu Graham Greene. Právě podle jeho románu (v tom prvním případě) a na základě jeho původního scénáře (v případě druhém) byly natočeny nejvýznamnější „britské noiry" Brightonský špalek a Třetí muž. Druhý jmenovaný titul vznikl v rámci Greenovy spolupráce s uznávaným britským režisérem Carolem Reedem. Film má ale mnohem kosmopolitnější ráz – odehrává se v poválečné Vídni, produkčně se na něm podílel Američan David O. Selznick a do ústředních rolí byli obsazeni jeho krajané Joseph Cotten a Orson Welles. Kafkovský příběh zasazený do kulis rozbořené rakouské metropole zdobí Oscarem oceněná kamera Roberta Kraskera a nezapomenutelný hudební doprovod Antona Karase. Noir Film Festival

Shuhei Hirayama is a widower with a 24-year-old daughter. Gradually, he comes to realize that she should not be obliged to look after him for the rest of his life, so he arranges a marriage for her.

Kameraman se potuluje s kamerou přehozenou přes rameno a s oslnivou vynalézavostí dokumentuje městský život.

Stále působivá filosofická sci-fi Andreje Tarkovského se odehrává v blíže neurčené budoucnosti a líčí příběh kosmonautů, kroužících na vesmírné stanici kolem záhadné planety Solaris, jež představuje dosud neznámou formu vědomí - je totiž schopna zhmotňovat lidská přání, představy i vzpomínky. Kosmonauty tyto přeludy natolik stresují, že se ocitají na pokraji psychického selhání. Ušetřen není ani psycholog, jenž byl vyslán celý podivný případ vyšetřit: setkává se s přízrakem své zemřelé ženy, kterou nesmírně miloval. Tarkovského ovšem nezajímají napínavé vizuální efekty či nenadálé zvraty, chce dospět k podobenství o hranicích lidského poznání. Film, který byl natočen na motivy stejnojmenného románu Stanislawa Lema, získal Zvláštní cenu kritiky na MFF v Cannes 1972 a Cenu ekumenické poroty. Kino Aero 2003/12

Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

The film is about an unemployed banker, Henri Verdoux, and his sociopathic methods of attaining income. While being both loyal and competent in his work, Verdoux has been laid-off. To make money for his wife and child, he marries wealthy widows and then murders them. His crime spree eventually works against him when two particular widows break his normal routine.

Mabuse zuří, když mine cíl. Mabuse se tetelí rozkoší, když cítí nadcházející triumf. Mabuse je génius zločinu a zároveň prostý smrtelník ovládaný vlnami vášně. Narozdíl od svých předchůdců upíra Nosferata nebo Caligariho je to postava z masa a kostí. Fritz Lang navazující na rané expresionistické opusy se obrací k současnému životu, který v poválečném Německu znamenal vlnu hospodářských nepokojů. Jedním z těch, kdo využívá nadcházející bídy, je právě Mabuse lavírující mezi podsvětím a smetánkou.

Šílený zločinec doktor Mabuse žije na klinice pro léčbu duševních chorob, kterou vede profesor Baum. Tento lékař se stane Mabusovým přisluhovačem a bez omluvy plní jeho příkazy psané na lístcích papíru. Mabuse zemře, ale zločiny pokračují, neboť Baum věří v reinkarnaci a považuje sám sebe za nově vtěleného doktora Mabuseho. Když ho policie pod vedením kriminálního komisaře Lohmanna konečně vypátrá, nejde duševně chorého zločince v cele zemřelého doktora Mabuseho.

Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže.

Remy Germain is a doctor in a French town who becomes the focus of a vicious smear campaign, as letters accusing him of having an affair and performing unlawful abortions are mailed to village leaders. The mysterious writer, who signs each letter as "Le Corbeau" (The Raven) soon targets the whole town, exposing everyone's dark secrets.

In 1920s Chicago, Italian immigrant and notorious thug, Antonio 'Tony' Camonte, aka Scarface, shoots his way to the top of the mobs while trying to protect his sister from the criminal life.

Lulu is a young woman so beautiful and alluring that few can resist her siren charms. The men drawn into her web include respectable newspaper publisher Dr. Ludwig Schön, his musical producer son Alwa, circus performer Rodrigo Quast, and seedy old Schigolch. When Lulu's charms inevitably lead to tragedy, the downward spiral encompasses them all.

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny.

V jedné malé vesnici kdesi uprostřed Evropy se zničehonic zjeví záhadná postava v černé kápi a odvede si sebou mladého muže, který právě plánuje svatbu se svojí dívkou. Když nešťastná dívka zjistí že to byla samotná smrt, vydá se ji vyhledat a prosí ať ji vrátí milého zpátky. Postava v černé kápi ji zavede do jakéhosi chrámu, kde hoří tisíce bílých svící, z nichž každá představuje jeden lidský život.

Krásná barevná výpravná anglická filmová pohádka z příběhů „Tisíce a jedné noci“ - Zloděj z Bagdadu, plná na tehdejší dobu výborných triků. Létající koberec, okřídlený kůň, obrovitý džin. O lásce krásné princezny ( June Duprez), zradě proradného velkovezíra a zlého čaroděje v jedné osobě - Jaffara v neuvěřitelně démonicky sugestivně zahrané roli Konráda Veidta, sympatický, ale naivní princ ( John Justin), který bude za svou lásku k princezně trpět jako slepý poutník, a malý zloděj Abu (Sabu), kterého Jaffar za trest promění ve psa, který má slepého prince provázet……pohádkově půvabné město bylo vybudováno v poušti Mojave. Film získal tři Oscary a jednu nominaci.

A small mountain community in Canada is devastated when a school bus accident leaves more than a dozen of its children dead. A big-city lawyer arrives to help the survivors' and victims' families prepare a class-action suit, but his efforts only seem to push the townspeople further apart. At the same time, one teenage survivor of the accident has to reckon with the loss of innocence brought about by a different kind of damage.