Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění… Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muž vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci…

Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...

Ponurý příběh vypráví o dvou sourozencích, kteří se snaží přežít hrůzy Druhé světové války. Seita a jeho malá sestřička Setsuko jsou ponecháni osudu, když jejich maminka zemře na následky zranění po ničivém bombardování. Otec slouží u japonského námořnictva, ale rodina od něj už dlouhou dobu nedostala žádné zprávy. Dětí se ujme teta, avšak kvůli častým neshodám Seita se Setsuko odchází. Najdou si přístřeší, ale obstarat dostatek jídla je téměř nemožné... Hrob světlušek je založen na stejnojmenném románu podle skutečných událostí Akiyuki Nosaky. Bývá považován za jeden z nejpůsobivějších protiválečných snímků. V kinech byl promítán společně s pohádkovým anime Můj soused Totoro, který měl diváky po traumatickém zážitku povzbudit.

Anthony Perkins jako duševně nemocný Norman Bates. Jeho starý ponurý dům slouží jako příležitostný motel a rozhodně není místem klidného odpočinku. O tom se přesvědčí i Marion Craneová (Janet Leigh). Soukromý detektiv (Martin Balsam) a Marionina sestra (Vera Miles) se vydávají po stopách zmizelé mladé Marion. Smrtelné napětí stoupá, až nakonec vyústí ve strašný a nevyhnutelný závěr.

Sny jsou branou k podvědomí člověka, branou jeho k nejtajnějším myšlenkám a touhám. V lidské mysli se skrývají tajemství nepoznaného, věcí, které ještě nevznikly, věcí, které ještě nikdo nevymyslel. A ve světě, kde je myšlenka tím nejmocnějším hybatelem je tím nejdůležitějším ukrást ji. Dom Cobb je ve svém oboru špička. Dokáže zcizit jakékoliv tajemství, jakoukoliv informaci z podvědomí během spánku dané osoby, kdy je mysl nejvíce oslabena. Takový život z něj však udělal uprchlíka, štvance ve světě, kde se za tyto zločiny platí hlavou a kde firemní špionáž nabrala nové nevídané rozměry.

Únos Dae-sua se odehraje rovnou před jeho domem, kde dosud poklidně žil se svou rodinou. Kdesi v podivném domácím vězení se dozví z televize, že jeho žena byla mezitím brutálně zavražděna a on že je z vraždy podezírán. V tmavé místnosti stráví patnáct let, než se jednoho dne stejně nečekaně probudí na svobodě. Od té chvíle se upne na pomstu neznámému vězniteli. S pomocí mladé Mido jej najde, jenže dotyčný muž ho postupně usvědčí z dávné viny. Spletité drama je plné napětí a tajemnosti, ale podle slov režiséra je především úvahou o pomstě a o touze, kterou každý zažije, ale málokdo uskuteční, protože společnost ji zatracuje jakožto negativní a zkázonosnou.

Pro pětiletého Jacka je pokoj celým světem. Je to místo, kde se narodil, vyrůstá a kde žije v bezpečí se svou mámou Joy. Spolu si čtou, učí se, hrají si. Poznání o světě Jack nabývá prostřednictvím několika dětských knih a dětských televizních seriálů. Vše, co je mimo pokoj, je fiktivní, jen pokoj je skutečný. V noci ho máma vždy ukládá do bezpečí šatníku, v němž má usnout dříve, než přijde Starý Nick, jejich věznitel. Pokoj je pro Jacka domovem, ale pro jeho mámu vězením, ve kterém je Starý Nick drží již více než sedm let. Joy však ví, že takhle to nemůže být napořád. Vymyslí proto odvážný plán útěku, ve kterém se spoléhá na statečnost svého syna a notnou dávku štěstí. Když plán naproti všemu skutečně funguje a oba jsou konečně svobodní, Joy si s hrůzou uvědomí, jak nepřipravená je na to žít mimo čtyři stěny malého pokoje a být svému synovi oporou i ve skutečném světě.

Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Amélie žije v pařížské čtvrti Montmartre, která je světem sama pro sebe. Je číšnicí v místním bistru, nakupuje u místního zelináře, zdraví sousedy jako na malém městě. V jejím životě se nikdy neudálo nic zvláštního, až na matčinu kuriózní smrt, nad níž Améliin tatínek stále truchlí. Amélie by asi zůstala smířená se svým osamělým údělem, kdyby jednoho dne neobjevila ve svém bytě ukrytý poklad v podobě staré krabice s památkami na dětství někdejšího nájemníka. Nejenže se Amélie rozhodne po letech doručit krabici jejímu majiteli, ale dospěje současně k poznání, že může pomáhat zlepšit a napravovat okolní svět. Když pak jednoho dne objeví člověka sbírajícího u nádražních fotoautomatů zahozené podobenky cizích lidí, Amélie se zamiluje. Trvá to ale ještě nějaký čas, než se seznámí s Ninem a než mu dovolí rozšifrovat její tajemné zprávy.

Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic.

Film inspirovaný autentickým životním příběhem Johna Forbese Nashe ml., nositele Nobelovy ceny za ekonomii. V roce 1947 je John přijat na prominentní univerzitu v Princetonu s pověstí zcela mimořádně talentovaného matematika. Nepodobá se svým vrstevníkům. Neúčastní se jejich zábav, žije ve vlastním, uzavřeném světě, a dokonce nechodí ani na přednášky. Je doslova posedlý touhou po objevu „originální myšlenky“. Nalezne ji a vysokou školu opouští jako vědec, který svojí matematickou teorií doslova převrátil naruby ekonomické teze, považované uplynulých sto let za neměnné. Získá skvělé postavení, ožení se, založí rodinu… Jednoho dne si ovšem i jeho žena Alicia musí připustit, že to, co bylo až dosud u Johna považováno za podivínství, je závažnou psychickou chorobou…

Předčasně zesnulý americký scenárista, režisér a producent John Hughes (1950-2009) se v polovině osmdesátých let prosadil jako tvůrce autorských komedií, v nichž přesně vystihl chování, mluvu, starosti i radosti tehdejších teenagerů. Asi nejlépe se mu to podařilo v dnes už klasické veselohře Volný den Ferrise Buellera (1986), kterou napsal údajně během šesti dnů a která líčí osudy geniálního záškoláka při jedné z jeho eskapád i marný boj ředitele školy Rooneyho přistihnout konečně nezbedníka při podvádění. Dokonale vypointovaný scénář a především přirozené herecké výkony nejen hlavních ale i vedlejších představitelů jsou největšími devizami filmu.

Když přijíždí krásná blondýnka Melanie Danielsová (Tippi Hedren) do Bodega Bay za svým čerstvě vystudovaným přítelem Mitchem Brennerem (Rod Taylor), je nečekaně napadena rackem. Najednou do města vletí tisíce ptáků a místní obyvatelé se stanou terčem jejich šílených útoků. Brzy se ústřední postavy nejděsivějšího filmu o přírodní katastrofě, který kdy byl v Hollywoodu natočen, Melanie i Mitch, ocitnou uprostřed smrtelného souboje s nezastavitelnou a nevysvětlitelnou silou.

Nedaleko předměstí Los Angeles přistála kosmická loď mimozemšťanů. Podivné postavičky se rozešly sbírat vzorky do okolí a jen jedna z nich se dostala až na kraj lesa. Okouzlena světly velkoměsta zapomněla na své poslání. Proto se nedostala včas na palubu a uvízla na naší planetě. Úkryt nalezl mimozemšťan v kůlně nejbližšího domu a tady ho objevil desetiletý Elliot, který ho představil i svým sourozencům. Stali se z nich kamarádi, ale tomu malému, kterému děti začaly říkat E.T., se strašně stýská po domově a chce stůj co stůj s těmi „svými“ navázat spojení. Nezdaří se a E.T. se rozstoná. V té době už je jeho úkryt vypátrán a nemocný mimozemšťánek se ocitne v rukou vědců. Z hodiny na hodinu chřadne až přístroje konstatují jeho smrt. Jen Elliotovi dá najevo, že tomu tak není a že se mu podařilo navázat kontakt s domovem. Dětem se podaří svého kamaráda ze vzdálené planety zachránit

Píše se rok 1963. Beatles v USA ještě nejsou známí a diskotékám kralují latinsko-americké tance. Do letoviska horského hotelu přijíždí na prázdninový pobyt 17letá Frances, všemi přezdívaná Baby, se sestrou Lisou a s rodiči. V hotelu se vyučují klasické tance, či tance z Latinské Ameriky, ale personál vyznává nejraději úplně jiný druh tance – tzv. dirty dancing (hříšný tanec). Baby se seznámí s tanečním instruktorem Johnnym a prožije nejen svou první lásku, ale i proměnu z „ošklivého káčátka“ na sebevědomou mladou ženu.

Kdybyste si chtěli Christine jednoduše zaškatulkovat, zařadili byste ji mezi rebelky. Není nijak zvlášť hezká a obličej plný akné maskuje růžovými vlasy. Není nijak zvlášť chytrá a tenhle deficit vyrovnává tvrzením, že má umělecké sklony. Asi nejzajímavější je na ní to, že coby symbol vzdoru odmítá své křestní jméno, sama si říká Lady Bird a chce, aby ji tak oslovovali i všichni ostatní. Když se s ní setkáme poprvé, absolvujeme její brutální hádku s matkou, po které naštvaně vystoupí z auta. Jedoucího. A přitom je tahle věčně nabručená holka se zlomenou rukou (následek výše uvedeného incidentu) ve skutečnosti citlivá duše, která by se jen chtěla správně zamilovat a najít smysl života, a je jen nervózní z toho, že se jí ani jedno zatím příliš nedaří.

Za osmnáct dní Země přestane existovat, protože se srazí s asteroidem velikosti Texasu. Je bezpodmínečně nutné, co nejdříve přistát na asteroidu, hluboko pod jeho povrch zavrtat silné jaderné nálože, odpálit je a pak se jen modlit, aby to celé pomohlo. Záchrana světa tímto brizantním způsobem je práce jako stvořená pro partu drsných naftařů v čele s Harrym S. Stamperem, který zachází s vrtnou plošinou a výbušninami jako neurochirurg s jemným laserovým skalpelem. Astronautický výcvik NASA je rychlý a za pár dní jsou dva raketoplány s jadernými náložemi a samorostlými spasiteli světa na palubě připraveny ke startu. Zvládne Stamper a jeho muži sebevražedně riskantní akci?

Mimoňové jsou žlutí tvorové, kteří existují již od počátku počátků. Vyvíjeli se od žlutých jednobuněčných organismů do bytostí, které mají jen jeden cíl: sloužit ambiciózním padouchům. Poté co byl jejich pán zničen, rozhodli se izolovat od světa a začít nový život v Antarktidě. Někdy v 60. letech se dostali z nedostatku svých pánů do deprese, a tak se nejstatečnější mimoň a dva další dobrovolníci vydali najít nového. Dostavili se na shromáždění padouchů, kde se soutěží o právo být pomocníkem Scarlet Overkill - stylové, ambiciózní zlodušky, která je rozhodnuta ovládnout svět a stát se první super-zloduškou.

Anglie, občanská válka. Skupinka mužů prchá ze zuřící bitvy, je ale zajata a musí se účastnit hledání pokladu, který je prý pohřben někde v poli. Ještě než začnou kopat, pozřou podivné houby, díky kterým se vše poněkud zvrhne. Uhrančivá filmová partie s doteky mystéria i grotesky.

Příběh o dospívání, jehož hrdinou je mladík Josh Sendler, který musí zanechat své sny a z kukuřičných polí Indiany se přesunout na předměstská hřiště v Newarku. Zde se skamarádí s místním fenomenálním basketbalistou Antwonem Jacksonem a společně se pokoušejí dostat na státní turnaj středních škol. Během toho je jejich přátelství podrobeno nejedné zatěžkávací zkoušce.