Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…
Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana
Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce...
Adolf Hitler slaví 20.dubna 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.
Hrdinou tragického příběhu o lidech zlomených válkou je 12letý chlapec Edmund, který žije v ruinách válkou zničeného Berlína. Aby pomohl sobě a své rodině přežít, musí vymýšlet různé triky a drobné podvody. Edmunda jeho výchova v duchu národního socialismu nepřipravila na porážku Německa a musí se s ní proto vyrovnávat po svém. Jeho sestra pro peníze prodává vlastní tělo a Edmund také dělá, co může. Jednoho dne potkává pana Henninga, svého bývalého učitele, a rád by u něj našel podporu v obtížné situaci. Učitel však i po válce zůstává skálopevně přesvědčen o správnosti nacistické demagogie. Podle Henningovy rady Edmund uplatní Darwinovu doktrínu o přirozeném výběru, kterou převzali i nacisté, a zabije svého invalidního otce. Po tomto činu se však nedokáže vyrovnat se svým svědomím a nakonec spáchá sebevraždu. Film ukazuje tragické následky války na duších těch nejkřehčích - dětí, které po selhání gener
Film Constantina Costy-Gavrase byl volně inspirován hrou Rolfa Hochhutha, která se hrála v roce 1963 a poprvé veřejně pranýřovala papeže Pia XII. za jeho vazby a postoje k nacismu. Filmové drama Amen. splétá dva příběhy: skutečné postavy – poručíka SS Kurta Gersteina, který na vlastní oči, jako jeden z prvních viděl vyhlazování Židů v koncentračních táborech Belzec a Treblinka, a teatrální svět temných stínů Vatikánu a jejich diplomatických her. Tyto dva příběhy jsou spojeny fiktivní postavou mladého jezuitského kněze Fontany, který se snaží zprostředkovat poznatky a svědectví Vatikánu tak, aby mohl Svatý otec veřejně deklarovat postoj církve k židovské genocidě.
Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.
Ve svém druhém celovečerním filmu dosáhla režisérka a scenáristka Tamara Jenkinsová něčeho velmi neobvyklého - její příběh totiž nutí diváky zároveň se smát i plakat. Jon Savage a jeho sestra Wendy jsou už dávno dospělí a moc dobře spolu nevycházejí, ani se o to nesnaží. Jsou však nečekaně vytrženi ze svých sebestředných životů a musejí se postarat o starého otce Lennyho postiženého demencí, který se však o své děti nikdy příliš nezajímal. Představitelé obou hlavních hrdinů Philip Seymour Hoffman a Laura Linneyová, která byla za ztvárnění této role navržena na Oscara, svými výkony umocňují zajímavý a lidsky silný příběh, který brilantně analyzuje složitou rodinou situaci, v níž se prolíná nechuť a pochyby s bolestí, obavami i láskou. Film měl premiéru na Sundance Film Festival 2007.
Nejkontroverznější film posledních let je příběhem Handa a jeho gangu vyznavačů Mein Kampfu, násilnických neonacistických skinheadských hrdlořezů, mezi které patří i jeho nejlepší kamarád Davey. Jejich pravidelnou zábavou je opíjení se do němoty a rasistické nájezdy na přistěhovalce v chudém předměstí australského Melbourne. Hando se brzy zaplete s mladou dívkou na útěku, drogově závislou Gabe. Když si ale místní bar koupí vietnamský přistěhovalec, zahájí skinheadi intenzívní válku o své území. Z Daveyho a Gabe se stanou milenci a Hando náhle neví, jak dál...
Pravdivý příběh sedmileté židovské dívenky, která se sama uprostřed zuřící války vydá z Belgie směrem na východ, kam Němci odvezli její rodiče. Obrovské útrapy, jaké na neuvěřitelné cestě prodělá, ji poznamenají na celý život. V nejtěžších chvílích jí pomáhají přežít vlci, naproti tomu setkání s lidmi jí pokaždé přinese pouze stres, bolest a zklamání. Nezvyklý a mimořádně působivý pohled na válku očima dítěte, které všechno intenzivně prožívá, ale nic plně nechápe, dokázala autorka ztvárnit tak přesvědčivě jen proto, že ho zakusila osobně.