Příběh se odehrává v budoucnosti na planetě Pandora, kde lidé ze Země objeví vzácnou horninu unobtanium a rozhodnou se ji vytěžit. V cestě jim však stojí místní domorodci Na’vi. Aby pozemšťané získali jejich důvěru, vytvoří umělé tvory „avatary“, kteří vzhledem odpovídají obyvatelům planety, ale je do nich přenášeno lidské vědomí. Hlavní hrdina, ochrnutý mariňák Jake, se tak v zapůjčené podobě dostává k místnímu kmeni Omaticaya. Brzy prohlédne zpupné chování lidí, pozná kouzlo života v symbióze s přírodou a zamiluje se do dcery náčelníka Neytiri. V rozhodujícím boji o budoucnost planety se proto postaví na stranu Na’vi.

"Tabu" - americký film režiséra F.W. Murnaua je kouzelná romance z jižních moří, která byla natočena v celém rozsahu v původních exteriérech a s domorodci ve všech vedoucích rolích. Tento film zachycuje s jedinečnou prostotou a pravdivostí duši domorodců jihomořských ostrovů a stál o několik pater výš a jako nedostižný vzor všem těm líbeznými cukrkandlovým kýčům, které Američané uvedli na filmový trh s obdobnými náměty a z podobného prostředí. Film pro své nesporné kvality byl znovu uvedený na plátna našich kin po deseti letech od svého natočení, tedy v roce 1940.

Příběh malého tučňáka, připravujícího se na svou první cestu k moři, nás zavádí do ledového království vzdálené Antarktidy. Tak jako každý tučňák, i náš hrdina naslouchá tajemnému volání, které ho vábí na dalekou pouť do neznáma. V zásadních chvílích dospívání jsou mu oporou matka a moudrý otec, který díky svým zkušenostem a autoritě dodává odvahu i dalším členům skupiny a pomáhá jim čelit těžkostem a nástrahám. Pokračování oscarového snímku Putování tučňáků natočil režisér Luc Jacquet v rozlišení 4K, s využitím nejmodernějších technologií včetně ponorek a dronů. Dobrodružství nejodlehlejších částí naší planety se mu díky tomu podařilo zachytit tak, jak bylo ještě před několika lety nemyslitelné.

Francouzský dokumentarista Nicolas Vanier putuje po těch nejmrazivějších krajinách jako jsou Sibiř, Laponsko, Aljaška a samozřejmě Kanada, kde podnikl skutečnou bílou Odyseu - 8 600 km přes Aljašku. Na této cestě se setkal s mužem, který ho inspiroval k natočení filmu Poslední traper. Padesátiletý Norman Winther žije se svou indiánskou ženou Nebraskou uprostřed kanadské divočiny. Zdá se, že je poslední, nebo jeden z posledních skutečných traperů. Má své psí spřežení, kterým loví i jezdí pro zásoby. Svůj dům si postavil vlastníma rukama a doufá, že se nebude muset přesunovut dál na sever, aby unikl hlučné civilizaci. Žije v rovnováze jak s přírodou tak sám se sebou. Má svou vlastní filozofii, své zásady. Ve filmu, který je na pomezí dokumentu a hraného filmu, představuje sám se, stejně jako jeho žena i přátelé, s nimiž se setkává jen zřídka. Traper není jen obyčejný lovec, je to (jak praví naučný slovník) potulný lovec lovící kožešinovou zvěř. Takový je Norman Winther.

Svérázný vynálezce a otec čtyř dětí Allie Fox nenávidí civilizaci, protože ta podle něj vede jen k úpadku a zániku. Jeho snem je odjet do džungle a tam žít podle zákonů přírody. Po večírku s námezdními dělníky odkudsi ze Střední Ameriky se Allie rozhodne, že odjede na Pobřeží moskytů v Hondurasu. Tamní džungle je totiž jedním z mála míst, kterých se ještě civilizace nedotkla. Allie přesvědčí svou ženu a všichni se opravdu vydají na dalekou cestu.

Když je do kongresu zvolen novinář Evan Baxter s heslem „změnit svět“, rozhodne se Bůh mu tu možnost dát… jen trochu jinak, než novopečený senátor očekává. Nechá jej postavit archu.