Nadchází čas rozhodující bitvy o přežití Středozemě. Putování jednotlivých členů Společenstva prstenu se dostává do poslední a rozhodující fáze. Čaroděj Gandalf, elf Legolas a trpaslík Gimli spěchají s dědicem trůnu Aragornem na pomoc zemi Gondor, která odolává ohromnému Sauronovu vojsku. Hobiti Frodo a Sam se v doprovodu Gluma snaží dostat hluboko do země Mordor, kde musí v ohních Hory osudu zničit magický Prsten moci. Jedině tak bude síla mocného pána temnot Saurona zlomena. Podaří se jim naplnit poslání Společenstva a zachránit Středozem? A za jakou cenu?

Po smrti Boromira a rozpadu Společenstva se cesty jeho členů rozdělily. Hobbit Frodo se svým sluhou Samem putují s Prstenem do Mordoru a Aragorn s elfem Legolasem a trpaslíkem Gimlim se vydávají po stopě skřetů, aby osvobodili z jejich zajetí hobbity Smíška a Pippina. Mezitím však sílí moc temného pána Saurona, který se spojil se zrádným čarodějem Sarumanem a společně upínají všechny síly k získání Prstenu. Naše hrdiny tak čeká ještě dlouhé putování a mnohé nástrahy, než se jim podaří Prsten moci jednou provždy zničit…

Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války – to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu…

Rok 2019. Od propuknutí Třetí světové války uplynulo třicet jedna let. V Neo-Tokiu probíhá nikdy nekončící válka proti silám podsvětí, které ovládají prakticky celé zničené město. Tetsuo, člen motorkářského gangu, je během jedné z nočních jízd zajat armádou pro tajné experimenty. Vůdce party Kaneda se rozhodne přítele zachránit. Tetsuo získá nadpřirozené ničivé schopnosti, jeho mysl je ale pokřivena a zatemněna... Katsuhiro Ôtomo natočil tento snímek podle své stejnojmenné mangy a vytvořil tak vskutku kultovní snímek, který odstartoval novou vlnu popularity japonského anime v západním světě. Příčinou úspěchu byla mimo jiné na svou dobu nevídaně vysoká kvalita animace. Výtvarníci například použili rekordních 327 různých barev (padesát z nich vytvořili nově přímo pro film), a to z toho důvodu, že se snímek odehrává především v noci. (Fabienne)

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

Historii australsko-novozélendského armádního sboru (ANZAC), zdecimovaného v roce 1915 na poloostrově Gallipoli, chtěl režisér Weir natočit už dříve, ale kvůli značným finančním nákladům byla realizace filmu neustále odkládána. Dlouhá příprava a ražisérova neústupnost se vyplatily, neboť GALLIPOLI patří k nejpůsobivějším protiválečným snímkům, vůbec. Příběh australských mladíků, jejichž naivní představy o válčení jsou krutým způsobem uvedeny na pravou míru, je přes svůj historický rámec právě dnes velmi aktuální. Velkoryse pojatý film vyniká kupodivu především drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverenní a přitom nápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Film GALLIPOLI získal celkem 9 australských filmových cen (nejlepší režie, mužský herecký výkon - Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava).

Příběh z roku 1898 sleduje britského důstojníka Harryho Favershama, který se odmítne postavit do čela svého pluku, když zjistí, že jeho regiment odchází do Súdánu kvůli vojenskému konfliktu s „mohamedánskými fanatiky“. Přátelé a snoubenka mu pošlou čtyři bílá pírka, která symbolizují zbabělost. Aby znovu získal ztracenou čest, vydá se v převlečení za Araba do Súdánu, aby se mohl dostat za nepřátelskou linii a sloužit britským silám jako špeh a průzkumník. Když je jeho bývalý pluk napaden, Faversham tajně zachrání životy těm, kteří ho předtím označili za zbabělce.

Film vypráví o životě slavného německého stíhacího letce za 1. světové války, Manfreda von Richthofena, známého též jako Rudý baron a Eso všech es. Jeho rudý trojplošník se stal postrachem letců Dohody. Francouzi mu přezdívali Rudý ďábel, Britové na jeho hlavu vypsali odměnu... Během války sestřelil nejméně 80 letounů, nejvíce ze všech pilotů na obou stranách. Prý si z každého sestřeleného letadla odnášel kousek domů do své "sbírky". Ale také ke konci své kariéry řekl: "Po každé bitvě ve vzduchu se cítím mizerně. Když po boji vystoupím na svém letišti na pevnou zemi, jdu do svého pokoje a nechci nikoho vidět ani s nikým mluvit..."

V zimě roku 1873 jede vlak s americkými kavaleristy a potravou do míst, kde vypukla epidemie. Cestou se k vojákům připojí zastupující maršál Pearce, který zajistil hledaného Johna Deakina. Mezi pasažery je i krásná žena a guvernér. Z vlaku však zmizí beze stopy dva důstojníci, topič se zabije pádem při přejíždění mostu, lékař je zavražděn jedem a ve vlaku se šíří strach.

Film Každý mladý muž se skládá ze dvou příběhů mladých mužů ve vojenských uniformách. Námětem povídky Achillovy paty, kde se poprvé výrazně představil Pavel Landovský a v malé roli si zde zahrál i Václav Havel, je překonání zdánlivě nepřeklenutelné propasti mezi bohorovným druhoročákem a „bažantem“, který za sebou nemá ještě ani přísahu. Druhá povídka Každý mladý muž je kaleidoskopem autentických vojenských zážitků, postřehů a pozorování. Mladí vojáci se musí vyrovnávat se spoustou problémů, mezi jinými i s problémy sexuálními. Žena se pro vojáky ve výcvikových prostorech stává neskutečnou, téměř vymyšlenou bytostí. Symbolem této neukojené a neukojitelné sexuální touhy je závěrečná scéna vojenské tancovačky.

Když Marshall Lawson (Seagal) přišel při chladnokrevném a zdánlivě náhodném útoku o členy své úderné jednotky, bere jako svou povinnost podivné okolnosti brutálního vraždění vyšetřit. Při svém pátrání brzy odhaluje vojenskou operaci CTX Majestic, jež podléhá takovému stupni utajení, že se armáda rozhodne Lawsona odstranit, aby své tajemství ochránila dál. Lawson je však neúprosný a pouští se do nemilosrdného a nerovného boje proti organizovanému drogovému obchodu, který je, zdá se, tajně řízen prohnilou buňkou přímo zevnitř armády.

Satira na nedostatky v ústrojové kázni vojáků a nedodržování základních hygienických pravidel.