Nejslavnější filmová verze nejslavnějšího milostného příběhu všech dob. Romeo a Julie. Nejslavnější milenci světa, rozděleni za života nesmiřitelnou nenávistí svých rodů, navždy spojeni ve smrti, kterou vykoupili budoucí smír. Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, je Zeffirelliho film nepochybně nejslavnější a nejlepší. Poprvé se v něm - proti zažité tradici, ale tak, jak to Shakespeare napsal - v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti.
Člověk pro každé počasí s Paulem Scofieldem v roli sira Thomase Mora, uznávaného anglického politika, kterého vytrvalé odmítání manželství krále Jindřicha VIII s Annou Boleynovou stálo hlavu.(oficiální text distributora)
Petra von Kantová je úspěšnou módní návrhářkou. Žije sama, pouze se svojí asistentkou a služkou Marlene. Stýká se pouze se svými nejbližšími přáteli a rodinou. Její sestřenice Sidonie jí seznámí s Karin, krásnou mladou dívkou, jež projeví zájem stát se Petřinou modelkou. Petra brzy na to propadne kouzlu o deset let mladší Karin a zamiluje se do ní. Karin však stále touží po svobodě a nezávislosti a Petra získává dojem, že je pouze zneužíváno její bohatství a postavení a její láska není dostatečně opětována. Její neštěstí vyvrcholí příjezdem muže, kterého Karin představí jako svého manžela… Fassbinder tento film natočil podle vlastní divadelní hry, celý děj je situován pouze do jedné místnosti a obsazeny do něho byly výhradně ženské postavy.
Arnolda Beckhoffa, newyorský homosexuální umělec, už dlouho touží po lásce a vřelém obětí. Jelikož ale pracuje jako varietní transvestita, zatím se mu naplnění jeho snu příliš nedaří. Přesto však jednoho dne narazí na učitele Eda a zdá se, že všechno je na nejlepší cestě. Dokud ho tedy nenačapá na schůzce s někým jiným... a navíc se ženou. To je příliš tvrdá rána, jež odešle Arnolda zpět do ústraní a jen mu ještě více připomene největší životní bolístku, a to fakt, že se ho víceméně zřekla jeho vlastní matka, která svému synovi jeho sexuální orientaci nikdy „neodpustila“. Ale i tak se láska ještě může zjevit.
V padesátých letech minulého století je C.S. Lewis uznávaný spisovatel a profesor. Nikdy se neoženil a vede poklidný, uzavřený a kultivovaný staromládenecký život. Ten však rázem vezme za své, když potká energickou básnířku Joy Greshamovou. Joy je odvážná rozvedená Newyorčanka, která si nebere servítky, a jejíž ostré a racionální postoje Lewise překvapují. Když nečekaně vtrhne do spisovatelova světa, šokuje jeho společníky a probudí v něm hluboké city, o kterých sice psal, ale nikdy je nezažil. Lewis začne této ženě pomalu otvírat své srdce a jejich láska zboří hradby jeho uzavřeného světa. Ale život plyne v křehké rovnováze a Lewis je nucen čelit zdrcující pravdě – srdce zaplavené velkou láskou je také otevřené velké bolesti.
Vesnické drama. Ovdovělá snacha stařenky Buryjovky, zvaná Kostelnička, je velmi hrdá na svou hezkou a dobře vychovanou schovanku Jenůfu. Dívka se líbí oběma stařenčiným vnukům - vlastnímu Števovi i nevlastnímu a trochu odstrkovanému Lacovi...