Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.

Začíná další školní rok a na chlapeckou akademii ve Vermontu příchází nový učitel John Keating, aby zdejší studenty učil anglické literatuře. John praktikuje velmi nezvyklý způsob výuky, čímž si své studenty nejen získá, ale hlavně je naučí mnohem více, než by se mohli dočíst v knihách. Stane se jejich vzorem a oni se rozhodnou, že budou pokračovat v tradici Společnosti mrtvých básníků, které byl John dříve také členem. Nemají však tušení, jaké následky to může mít...

Brilantní portrét muže, který vstoupil na politickou scénu Itálie v roce 1946 a dodnes z ní zcela neodešel. Téměř devadesátiletý Giulio Andreotti, křesťanský demokrat, který stál sedmkrát v čele vlády a na rozdíl od řady svých kolegů se nikdy neoctl v hledáčku mafie, v tvůrci budí odpor, ale i fascinaci. V podání skvělého Tonyho Servilla je „božský Giulio“ nevyzpytatelnou bytostí, připomínající loutku, ochotnou obětovat vlastní svědomí své ctižádosti. (43rd KVIFF)

Snímek, ve kterém James Dean ztvárnil svou typickou roli mladého rozervaného hrdiny, se po více než čtyřiceti letech stal filmem téměř kultovním. Jako jeden z prvních se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem. Jak otřesně zní komentář jednoho z mladých hrdinů: "Děti ovšem nejsou nijak zvlášť žádoucí. Jsou hlučné a obtížné, nemyslíte? Proto je dětský pokoj umístěn stranou. Až budete mít děti, oceníte toto zařízení. Mohou vyvádět a vy to ani nezaznamenáte. Zavřete je tu a do smrti je už neuvidíte..." Vedle životní role Jamese Deana si tu připomeneme i neméně slavnou a půvabnou Natalii Woodovou v postavě Judy. Ti pozornější poznají v jednom z chlapců z party mladistvých i Dennise Hoppera.

Dívka Teena Brandonová (Hilary Swank) z malého městečka utíká před spravedlností po krádeži auta a při té příležitosti změní své jméno na chlapecké Brandon Teena. O kompletní změně osobnosti přemýšlí již dlouho. V obrovských zmatcích, které provázejí přeměnu, se seznamuje s dívkou jménem Lana (Chloe Sevigny), která fatálně vstoupí do jejího života... Svůj debut natočila režisérka Kimberly Peirce podle skutečné události. I proto je celý příběh a jeho rozuzlení tak drasticky působivé a dojemné. Hlavní role se vynikajícím způsobem zhostila tehdy ještě nepříliš známá Hilary Swank (jistě jste slyšeli historky o tom, jak nosila pánské oblečení i po skončení natáčení, stejně jako se nemohla zbavit chlapské chůze) a zcela po zásluze získala svého prvního Oscara. Výborným výkonem oceněným nominací na Oscara nastartovala svou kariéru i Chloe Sevigny.

Dva příslušníci pouličního gangu mladistvých Johnny Cade (Ralph Macchio) a Ponyboy Curtis (C. Thomas Howell) se dostanou do sporu s nepřátelským gangem a Johnny jednoho protivníka zabije. Oba chlapci se musí ukrýt před policií, a proto nákladním vlakem odjíždějí na venkov...

Jsme v New Yorku šedesátých let a kdo není v gangu jako by nebyl. Holohlavci, Wongovci, Kačeři, ale hlavně naši Tuláci a jejich leader Richie, který se jednoho dne ocitá v situaci, ve které zůstává sám se svými Tuláky proti všem černošským gangům.

Čtyři ženy se opět setkávají po dlouhých letech odloučení, aby si oživily vzpomínky na jedno krásné léto svého mládí, které ovlivnilo jejich další životy. Děj, vyprávěný hlasem Samanthy, nejzáhadnější a nejcyničtější ze čtyř přítelkyň, je dynamický, vtipný i dojemný. Retrospektivními sekvencemi se divák ocitá v jejich dětství, když jako dvanáctileté začaly objevovat velký svět soupeření s matkami, objevování kouzla opačného pohlaví, problémy s vlastním sebevědomím a především ohromující zjištění, že dospělí nemají vždycky pravdu.

Willie Conway, jenž se živí v New Yorku jako barový pianista, přijíždí za svými kamarády, kteří zůstali v rodném městě. Tráví s nimi několik večerů, vyplněných popíjením a nezávazným plkáním, jež se točí většinou okolo „nádherných holek“, modelek a dívek z časopisů, o nichž všichni sní a přitom vědí, že jsou nedostupné.

Tři britské dospívající dívky se vydávají na prázdniny, které mají být nejlepším létem jejich života – pijí, chodí po klubech a seznamují se. Tara a její kamarádky společně odjíždějí do honosného prázdninového letoviska Malia na Krétě, aby zde získaly své první sexuální zkušenosti. Jak se však situace vyvíjí, uprostřed nepřetržité bakchanálie bazénových večírků a klubových nocí, přesná povaha smyslu jejich snažení je zpochybněna...