Jedné bouřlivé noci vyloví italská rybářská loď z moře polomrtvého muže. V zádech má kulky a pod kůží štítek s číslem bankovního konta ve švýcarské bance. Víc nic. Když se mu konečně vrátí vědomí, nic svým zachráncům o sobě nedokáže povědět. Trpí naprostou ztrátou paměti. Postupně zjišťuje, že ovládá bojová umění, domluví se v několika jazycích a poradí si s každou zbraní. To signalizuje velice nebezpečnou minulost. Ale kdo a proč ho chtěl zabít, si vybavit nedokáže. V curyšské depozitní schránce nalezne hned několik cestovních dokladů, závratně vysokou hotovost, automatickou pistoli a jméno Jason Bourne s pařížskou adresou. I když o sobě stále nic neví, pochopí záhy, že lidé, kteří ho znají, usilují o jeho život. A tak Marii, první dívce, kterou potká, nabídne deset tisíc dolarů za cestu do Paříže. Teprve tady začíná skládat první kamínky do mozaiky své minulosti...
Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie
Náročnou cestu za poznáním sebe sama mu prakticky od začátku komplikovala řada nájemných zabijáků, kteří na něm pracovali z pověření jeho bývalých zaměstnavatelů. Ti totiž usilují o pravý opak toho, po čem touží Bourne. Tedy aby si na všechno vzpomněl. Tím jak se víc a víc blíží k odhalení pravdy, zesilují se i jejich nervozita a aktivity jimi najatých vrahů. Agent Jason Bourne před nimi prchá přes Moskvu, Paříž, Londýn a marocký přístav Tanger až do New Yorku, kde se pokusí definitivně dohnat vlastní minulost, aby se mohl začít dívat do budoucnosti. Nebude to mít lehké, protože kromě ostrostřelců z podsvětí ho tu snad kromě armády pronásledují všechny ozbrojené americké složky.
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).
Před čtyřmi lety, na natáčení komedie Spikea Jonzeho V kůži Johna Malkoviche, začíná vyprávění, jehož hrdinou je scenárista Charlie Kaufman. Po úspěchu filmu nemá Charlie o pracovní nabídky nouzi: nakonec přijme adaptaci non-fiction bestselleru spisovatelky Susan Orleanové Zloděj orchidejí. Protože však jde o knihu, která se nevyznačuje klasickým přehledným příběhem, dostává se Charlie do problémů, které rychle přerůstají v mučivou tvůrčí krizi. Situaci nevylepšuje ani Charlieho dvojče Donald, které bratrovi začne fušovat do řemesla: absolvuje totiž příslušný kurz a hravě napíše scénář komerčního thrilleru o sériovém vrahovi s mnohačetnou identitou, který Hollywood okamžitě nadšeně koupí. Do rohu Charlieho tlačí i stále komplikovanější platonický vztah k autorce knihy a jejímu protagonistovi Johnu Larocheovi, takže není divu, že vznikající text se stále výrazněji odchyluje od zadání: k prosté adaptace se mění v příběh o scenáristovi v krizi a o fantómech, které ho pronásledují.
Bourne a Marie dál žijí v anonymitě. Bournea ženou noční můry a vzpomínky. Vláčí Marii z města do města. Snaží se být vždy aspoň krok před hrozbou, kterou tuší v každém pohledu i v každém telefonním „omylu“, před nebezpečím, které očekává v každé vteřině. Ale ohrožení jej do světa, z něhož chtěl uniknout, neustále vrací. Když se v poklidné vsi, která je jejich dočasným domovem, objeví tajný agent, Bourne s Marií místo kvapně opouštějí. Začne nová globální hra na kočku a myš a Jason Bourne se musí vrátit ke své minulosti, i když tajná operace Treadstone, která vytvářela profesionální zabijáky, už skončila. Před lety Bourneovi řekli, že nesmí s nikým navázat kontakt. Minulost se však přihlásila sama.
Když se prudký a vzteklý vědec profesor George Challenger (Wallace Beery) rozhodne vystoupit v londýnské akademii s tvrzením, že dinosauři nevymřeli a ještě i dnes žijí na jakési náhorní plošině ztracené kdesi uprostřed Jižní Ameriky nedaleko Amazonky, celá vědecká obec jej roznese na kopytech. Mladý reportér Edward "Ned" Malone (Lloyd Hughes), známý lovec sir John Roxton (Lewis Stone) a "nevěřící Tomáš" profesor Summerlee (Arthur Hoyt) se společně s Challengerem vydají na cestu, která v případě úspěchu otřese základy celého civilizovaného světa. V prvním filmovém zpracování knihy Arthura Conana Doylea si zahrál i sám autor (a o pět let později zemřel, aniž věděl, že se jeho román stane jedním z nejzfilmovávanějších v lidské historii).
Příběh o ženě, která se snažila najít lásku a o třech mužích, kteří ji milovali. Film vás zavede do Francie 19. století. Rolníkova dcera Emma si bere za manžela venkovského lékaře, Charlese Bovaryho. Jenže se s ním velmi brzy začne nudit a tak se po romantice začne ohlížet jinde. Nejprve se spustí s velkostatkářem Léonem Dupuisem. A následují další. Později začne zběsile utrácet a témeř přivede svého manžela na mizinu. Aby se pan Bovary, jenž ji stále slepě zbožňuje, nedozvěděl o obrovském dluhu, obrátí se Emma s žádostí o pomoc na své bývalé milence...
Po tragické smrti milované manželky Mary novinář z Washington Post John Klein nachází blok plný podivných kreseb, variace na stejné zjevení. A vybavuje si její poslední slova: „Tys to neviděl?“ Za čas zabloudí do malé vesnice Point Pleasant, kde se setkává s mladou seržantkou Connie Parkerovou, která mu prozradí, že celý kraj je vzhůru nohama následkem nedávných podivných úkazů. Brzy si uvědomí, že neobyčejné jevy by mohly souviset nejen vzájemně, ale také s podivnými kresbami, které Mary horečně namalovala několik hodin před smrtí. Ale jaká je přesně ta souvislost? Úkazy odporují jednoduchému vysvětlení a jsou čím dál tím víc znepokojivější, jako by předvídaly nevyhnutelné katastrofy. Pro Johna začíná ďábelský závod s časem, aby přišel na to, oč jde a zabránil něčemu strašnému.
Když se profesionální gigolo v Beverly Hills zamiluje do manželky svého klienta, je nakonec obviněn z vraždy.
Baladický příběh ze života obyvatel moravských Beskyd. Hrdinkou je mladá žena Františka Plesníková. Františčin milý byl zabit padajícím stromem dříve, než se s ní mohl oženit a dívku čekal trpký osud „zavitky" nemanželské matky. Františka bojovala ze všech sil za lepší život svého synka Metúdka. Kvůli němu se nakonec provdala za starého vdovce sedláka Podešvu. Brzy však poznala, že svým sňatkem neprospěla ani sobě, ani dítěti.