Monco, ostrý pohotový zloděj, je na stopě India, nejzákeřnějšího bandity v zemi. Není však sám. Bezohledný poručík Mortimer, Moncův největší soupeř, je odhodlán dopadnout India jako první... mrtvého nebo živého! Ani jednomu se nedaří svou kořist chytit nebo vyřadit se navzájem ze hry, a tak jim nezbývá nic jiného, než začít spolupracovat, protože jinak je čeká jistá smrt z rukou India a jeho krvelačné bandy.
Nevada, 1885. Kovbojové Gil Carter a Art Croft společně přijíždějí do malého města právě v okamžiku, kdy obyvatele vzruší zpráva, že někdo zabil farmáře Larryho Kinkaida a ukradl jeho dobytek. Protože šerif není přítomen, rozhodnou se někteří muži, že zákon vezmou do svých rukou. Jsou přitom přesvědčeni, že pachatelé činu nepatří mezi zdejší osadníky. Do čela skupiny pátrající v okolí po vrazích, se postaví bývalý vůdce jižanské armády, major Tetley, který nehodlá mít s nikým žádné slitování. K nim se nakonec připojují také Gil a Art, přestože mají odlišný názor..
Rok 1900, Divoký západ. Bandité Butch a Sundance se zde rozhodnou přepadnout slavný Union Pacific Express - a to hned dvakrát za sebou. Poprvé jde všechno jako na drátkách, ale při druhém pokusu je překvapí strážci zákona. Od té doby jsou na útěku a všemožně se snaží zahladit stopy. Podaří se jim to?
Legendární western režiséra Sama Peckinpaha popisuje konec éry Divokého Západu na působivém příběhu bandy desperátů, kteří jsou k sobě vázáni kódem cti. Divoký Západ se rychle mění a jejich snaha o přizpůsobení je marná.
Nesmrtelný western, jenž určuje měřítka dokonalosti žánru. Zápletka postavená na sporném tématu obhajoby osobní msty je řemeslnou bravurou dovedena k emocionálně strhujícímu finále - indiáni přepadnou dostavník. Důraz na povinné akční pojetí obohacuje étos liberálního smýšlení, jímž Přepadení nabývá i váhu společensky závažného díla.
Příběh dvou postarších honáků Šéfa Spearmana a Charleyho Waitea, kteří jsou okolnostmi donuceni vzít právo do svých rukou a podstoupit zdánlivě beznadějný souboj se zlovůlí, zkorumpovanou mocí a nakonec i se sebou samými. Jeho hrdinové si zakládají na nezávislosti a volnosti, ovšem ve chvíli, kdy mocný rančer Baxter a uplacený šerif Poole svévolně ohrozí jejich majetek a životy, musejí se bránit.
Zkušeného pistolníka Jacka Beauregarda už nebaví být ustavičně ve střehu a dokazovat svou rychlost. Chce pomstít smrt svého bratra a odcestovat do vysněné Evropy. Do cesty se mu však postaví vynikající pistolník, který si říká Nikdo...
Příběh tohoto westernu se odehrává ve vzdáleném, zasněženém městečku na dalekém Západě ve státě Wyoming, do něhož přijíždí zběhlý důstojník armády Unie Jack Bruhn se svou divokou tlupou šesti dezertérů. V dalším útěku jim ale brání hory. Jejich příchod přeruší hospodskou rvačku mezi Blaisem Starrettem a Halem Cranem, dvěma místními rančery. Důvodem jejich nepřátelství se zdá být fakt, že Crane ve Starrettově výběhu pro dobytek natáhl ostnatý drát, ale konflikt je mnohem hlubší – Starrett miluje Craneovu ženu Helen. Aby dostal tyranské desperáty z města, nabídne Starrett, že jim ukáže cestu na svobodu vedoucí horským průsmykem. Smrtelně zraněný Bruhn pak oplatí Starrettovi nabídku pomoci a v posledním záchvěvu velkorysosti ušetří obyvatele před hněvem svých mužů... Režisér André De Toth zde předkládá zdařilou westernovou klasiku natočenou ještě na černobílý film, která je celkově syrová a nemilosrdně tvrdá stejně jako zasněžené hory, ve kterých se odehrává.
Jeden obrněný vlak převážející půl milionu dolarů ve zlatě versus pětice zlodějů s geniálním plánem... Mexiko na vrcholu občanské války. Od pobřeží míří do hlavního města vlak s půl milionem dolarů ve zlatě, jež by generálu Huertovi umožnilo pustit se do dalších bojů s povstalci. Na naditý vlak má ovšem spadeno Holanďan (Peter Graves), ve Státech hledaný psanec, který kdysi našel azyl právě u mexických revolucionářů. Plán na přepadení obrněné lokomotivy však vyžaduje pomoc několika starých přátel z druhé strany hranice: hromotluka Mesita (Bud Spencer), mistra demolic Augusta (James Daly) a málomluvného Samuraje (Tecuró Tanba). Partu veteránů pak doplňuje „létající“ Dominguez (Nino Castelnuovo), který naopak nedokáže zavřít pusu. Nesourodá pětice má jen pár dní na přípravu a náročný plán loupeže nevyžaduje jen jejich schopnosti, ale také vzájemnou důvěru. Ale kdo by se spoléhal na zlodějovu čest...
Mezi lety 1910-1920 bylo Mexiko rozděleno vnitřními spory. Během celého desetiletí bylo toto ohromné území devastováno tlupami loupeživých banditů… Jedna z band vedená brutálním Chuchem (Gian Maria Volonté) a jeho pobožným bratrem Santem (Klaus Kinski) právě přepadla vlak se zbraněmi, které obvykle prodává opozičnímu generálovi Eliasovi. Loupež je úspěšná i díky pomoci jednoho z cestujících, uhlazeného amerického gentlemana s dětskou tváří (Lou Castel). El Chucho se rozhodne schopného gringa přijmout do party…
Příběh se odehrává kdesi na pomezí Mexika roku 1870. Gringo Matt (Marlon Brando) se vrací z války domů, ke své rodině, která se ho kdysi ujala a vychovala. Před kostelem mu ukradne Mexičan Chuym jeho nevídaně grošovaného plemenného hřebce, kterého měl na chov. Matt se rozhodne svého koně dostat zpět a Mexičana potrestat. Pomůže mu mexická kráska, kterou drží bandita. Nad jeho osudem se stahují černá mračna. Nastává boj v horách o koně, dívku a přežití.
Většina jeho protivníků se domnívala, že je neškodný, dokud je neskolily kulky z jeho zbraní. Proč se nikdo nebál muže, který stejně tak dobře dovede zacházet s puškou jako s dynamitovými patronami? Nejspíš proto, že je úplně slepý! On však nepotřebuje vidět tváře svých nepřátel, aby je poslal obuté na hřbitov. A tak než se alespoň na dosah ruky přiblíží ke svému cíli získat zpět padesát unesených krásných žen, padne před jeho nevidomýma očima mnoho mužů, kteří podcenili slepého pistolníka.
V tomto netradičním westernu vezme skupinka bývalých černošských vojáků spravedlnost do svých rukou.
Lucky Luke dostal příkaz, aby udělal pořádek ve svém rodném Daisy Townu. Městečku momentálně vládne banda desperátů, jako je Billy Kid, Calamity Jane a Jesse James. Lucky Luke zatím nikoho nezabil, ale spravedlnost asi nezjedná, aniž by dal někomu okusit olova...