Na konci 60. let, kdy zněl z československých rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb. Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy?
„Nevím, co jsem o sobě zjistil. Zjistil jsem, že mě baví, co dělám, že mě baví vyprávět příběhy.“ Miloš Forman jako tvůrce. Miloš Forman jako člověk. Filmař ověnčený Oscary za Amadea a Přelet nad kukaččím hnízdem. A zároveň charismatický dobrodruh, který se nebojí pochybovat sám o sobě. Celovečerní biografický dokumentární film o „dobrodružném“ životě režiséra Miloše Formana.
Věříte na draky? Vládnou smyšlenému světu fantazie a pohádek. Hroziví okřídlení predátoři, kteří ve skutečném světe neexistují. Ale co kdyby...? Stejný produkční tým, který vytvářel speciální efekty pro filmy Harry Potter a vězeň z Azkabanu a Putování s dinosaury Vás nyní zve na výpravu do nitra bájné říše dravých nestvůr. Poznejte vše od jejich stavby a vývoje až k pověstné schopnosti plivat oheň. Kombinace hraných záběrů, historie a nejmodernějších animačních postupů dělá z filmu SVĚT DRAKŮ podívanou, ve které se o létajících monstrech dozvíte mnohem více, než jste kdy chtěli.
Dokumentární film zachycující události z roku 1968, Pražské jaro a srpnovou okupaci Československa sovětskými vojsky.
Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa.
Z Paříže 60. let do současného Londýna. Madeleine se svou dcerou Verou proplouvají tanečním krokem skrze životy mužů, které milují. Ale láska může povznášet i bolet, umí být radostná i hořká. Elegie na ženskost a vášeň, elegie, která tu a tam propuká v hudbu.
Rakouský novinář Helmut Zilk počátkem roku 1968 začíná uskutečňovat živé vysílání rozhovorů z komunistického Československa pro rakouskou televizi. Při natáčení se Zilk seznámí s rebelujícím českým režisérem Janem Davidem a jeho krásnou přítelkyní, herečkou Evou. Mezi úspěšným novinářem a vzdorovitým umělcem se rozhoří vášnivý souboj o srdce Evy, které každý nabízí budoucnost po svém. Do milostného trojúhelníku zasáhne srpnová okupace Prahy, při níž se Honzovi podaří natočit brutalitu a násilí okupantů. Film je třeba urychleně dostat k mezinárodní veřejnosti. Paradoxně jedinou cestu na Západ představuje právě Zilk. Lze mu však věřit a nebude mít nakonec dramatický útěk do Rakouska pro Honzu a Evu fatální následky?
Otevřené svědectví o horečnaté politické atmosféře pražského jara a volbě generála Ludvíka Svobody prezidentem ČSSR, které vzniklo v krátkém období zrušené cenzury, jež definitivně padla až s listopadovými událostmi roku 1989...
Léto 1968: krizový vývoj vrcholí. Ředitel pražské taxislužby Mudroch odmítne nesmyslné požadavky řidičů na zvýšení platů. Taxikáři se rozhodnou stávkovat a hledají proti Murdochovi podporu u odborářů a nepřátel režimu. Ředitel je přesvědčený, že poctiví komunisté jako on nemohou být poraženi. Nenávistní záškodníci však poškodí brzdy v jeho voze...
Doba uvolnění Pražského jara, stejně jako idea komunismu s lidskou tváří skončila v Československu 20. srpna 1968 s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka stály před zánikem a zneplatněním. Nejvýznamnější představitelé Československa byli zajištěni a odvlečeni do Moskvy, aby nakonec popřeli svá vlastní dřívější stanoviska. To včetně Zdeňka Mlynáře, nově zvoleného tajemníka ÚV KSČ a spoluautora reformního Akčního programu, z jehož pohledu jsou události líčeny… Britské televizní dokudrama z roku 1980 rekonstruující osudné srpnové dny v Československu je adaptací knihy Zdeňka Mlynáře "Mráz přichází z Kremlu".
Dokument natočený během Pražského jara 1968 americkým reportérem představuje vzácné rozhovory s osobnostmi československého veřejného života, včetně Oty Šika, autora návrhu ekonomické reformy, Václava Havla a Karla Gotta. Kromě těchto prominentních osobností filmaři sledovali dění prostřednictvím postřehů obyčejných občanů, kteří jim s větší či menší důvěrou sdělovali své pocity týkající se nových politických změn.
Alexander Dubček, rozporuplná osobnost československých dějin. Člověk, k jehož osobě se upínaly naděje během pražského jara 1968. Člověk, který vystoupal do nejvyšších pater politické garnitury, aby z nich byl následně odstraněn. Režisér Robert Kirchhoff v organickém celku představuje Dubčeka od dětství přes dobu největší slávy, kdy svou popularitou připomínal popovou hvězdu, jeho následný odchod do ústraní a pokus vrátit se do vrcholné politiky po roce 1989. Pomocí archivních záběrů i současných výpovědí skládá dohromady obraz „fenoménu Dubček“, jenž měl nesporný vliv na chod dějin, ale i na současnost, kdy je jeho odkaz stále znovu oživován a interpretován.
Krátká dokumentární groteska natočená na vojenském letišti v Kbelích u Prahy, které bylo v srpnu 1968 obsazeno sovětskými vojáky.
Dokument o obrodných společenských procesech, které se v Československu rozpoutaly během tzv. Pražského jara a o srpnové intervenci vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Snímek byl natáčen v průběhu let 1968-69, dokončen však byl až v roce 1989.
Pomocí známých, ale i doposud nikdy nezveřejněných archivů z celé Evropy i Ruska vypráví film rodinný příběh režisérky Anny Kryvenko o tom, jak vysoká politika ničí životy obyčejných lidí. Teprve před pár lety totiž režisérka objevila rodinné tajemství svého prastrýce, který jako sovětský voják z Ukrajiny okupoval Československo v roce 1968.