Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.
Selma, česká emigrantka a svobodná matka, žije v USA a pracuje jako dělnice v továrně. Jejími jedinými radostmi jsou asi desetiletý syn a láska ke klasickému hollywodskému muzikálu, kterou může uplatnit v továrním divadelním kroužku. Selma je sice mezi ostatními oblíbená, ale pomalu ztrácí zrak. Jde o dědičnou chorobu a právě vidina, že by v Americe před ní mohla uchránit svého synka, ji kdysi přivedla k emigraci... Nejednoznačně přijímaný film rozdělil kritiku i publikum na festivalech v Cannes a Karlových Varech na dva víceméně nesmiřitelné tábory.
Ve velkém osamělém domě se připravuje oslava. Helger Klingenfeldt, patriarcha rodiny, slaví 60. narozeniny. Pomalu se začínají scházet hosté. Přátelé, příbuzní a samozřejmě oslavencovi nejbližší: manželka Elsa a tři dospělí potomci – Christian, Michael a Helena. Vše je připraveno, hosté usedají ke stolu. Nikdo netuší, co bude následovat, když Christian povstane, aby se ujal slova. Brzy všichni pochopí, že na tento večer a tuto noc nikdy nezapomenou.
Snímek vypráví pozoruhodný příběh Agojie, ženských bojovnic, které v devatenáctém století chránily Dahomejské království v Africe se zdatností a odhodlaností, kterým se nikdo nedokázal vyrovnat. Film, který se inspiruje skutečnými událostmi, sleduje emocionální a pozoruhodné úsilí generálky Nansici, která cvičí novou generaci rekrutek a připravuje je na střet s nepřítelem, který je odhodlaný zlikvidovat jejich životní a kulturní hodnoty. A to jsou věci, za které je zkrátka nutné bojovat.
Píše se rok 1999. Bývalý policista Lenny Nero tráví poslední dny starého milénia překupnictvím paměťových disků na kterých jsou přímo z mozkové kůry nahrané vzpomínky, zážitky a pocity. Jednoho dne se k němu dostává takový disk, na kterém je nahrán zážitek vraha prostitutky. Lenny zavražděnou osobně znal a proto se rozhodne vraha vypátrat. Dostává se však stále hlouběji a hlouběji do spirály vydírání, vražd a násilí. Podaří se mu přežít a případ vyřešit?
Amerika 1959. Do menšího městečka v Nevadě přijíždí za účelem rozvodu svého dávno vyhaslého manželství Vivian Bell, elegantní distinguovaná profesorka anglické literatury na Columbia University v New Yorku. Ubytuje se na ranči za městem, kde potká divokou temperamentní Cay, pracující v místním kasinu. Cay je lesbička, která se již vnitřně srovnala s faktem, že jejím životním partnerem nebude muž, nýbrž žena. Obě ženy se spřátelí a postupně mezi nimi vznikne milostný vztah. Cay má o svých citech k Vivian poměrně brzy jasno. Konzervativní Vivian, do té doby žijící v heterosexuálním svazku, se však myšlence, že by mohla být sexuálně přitahována k ženě, brání zuby nehty.
Bridget je lehce baculatější třicátnice, která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami...