Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse.
Do provinčního městečka, odříznutého od okolí, přijíždí cirkus s atrakcí - největší velrybou na světě a tajemnou postavou Prince, jenž kolem sebe shromažďuje davy lidí, pro něž není teror neznámým pojmem. Protagonistu filmu Jánose Valusku, dobráka, který pečuje o starého muže jménem Eszter, velryba fascinuje, ostatní si hledí spíše Prince. Pozornost se po dlouhé době zaměřuje výhradně na jednu hlavní postavu, s níž se může divák emociálně ztotožnit. Tento prostoduchý hrdina se střetává se zmanipulovaným anonymním davem, který se neštítí násilí. Eszter se snaží dokázat trhliny v teorii harmonie německého skladatele Andrease Werckmeistera, jimž ve filmu odpovídají šrámy lidské společnosti. Werckmeisterovy harmonie se zabývají problémem, odkud se v lidské mase bere násilí, jež bez váhání směřuje až k apokalypse. Dále pak zobrazují výsledek setkání těchto mas s čistým člověkem.
Obyvatelé země Gandahar žili dlouhá staletí v harmonii a míru. Nyní na ně ale utočí neznámý nepřítel, po jehož nájezdech zůstávají zničené vesnice a lidé přeměněni v kámen. Představitelé Gandaharu vyšlou mladého špeha Sylvaina, aby našel nepřítele, zjistil o něm co nejvíce a vrátil se zpět. Ten objeví armádu černých kovových robotů, kteří postupují od hranic Gandaharu a ničí vše, co jim stojí v cestě. Zatímco Gandahar mobilizuje svoji armádu, Sylvain se snaží zjistit, kdo jsou černí roboti a proč na Gandahar útočí.
Stydlivý vesnický kluk Pod se vydá do Bangkoku, rozhodnutý prorazit ve velkém městě. Najít tady zaměstnání není tak těžké: brzy začne pracovat v rybí konzervárně na lince na zpracování sardinek. Nešťastnou náhodou tu však přijde o prst. Začne se potloukat po městě ve snaze najít plechovku, v níž by mohl jeho uříznutý prst být. To je ovšem pouze začátek surrealistické pohádky plné absurdního humoru a vizuální virtuozity. Bohaté používání digitálních triků proměňuje šedivý Bangkok v město jasných, téměř kýčovitých barev a podivných prostředí. Film vychází z knížky, kterou napsala režisérova manželka Koynuch (a kterou on pak ilustroval), přičemž nebere sám sebe příliš vážně a obsahuje neobvykle vysokou dávku sebeironie. Jako kdyby chtěl říct: Smějte se mi! Přesto je ale zároveň dojemný, originální a vtipný.
Hlavní hrdinkou hrůzných Panenek je mladá dívka Judy, která musí trávit prázdniny se svým tupým a vulgárním otcem Davidem a nesnášenlivou nevlastní matkou Rosemary. A právě tato nesourodá trojice je během temné a bouřlivé noci nucena zastavit na odlehlé silnici, opustit porouchané auto a hledat místo, kde by bylo možné přespat a zavolat si pro pomoc. V jejich hledáčku nakonec spočine stará vila, obývaná postaršími přívětivými manželi Hartwickeovými, kteří neváhají nabídnout záchrannou ruku. Jenže to, že je v domě výrobce panenek a jeho choti útulno, zdaleka neznamená, že je tu také bezpečno. Obyvatelstvo rezidence je totiž mnohem početnější, než by se mohlo zdát. A rozhodně má daleko k přátelskosti. Již brzy hračky oživnou a budou chtít jediné. Zabíjet.