Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže.

Šampión je osamělý chlapec, kterého adoptovala jeho babička, madam Souza. Ta se postará o to, aby vnuk našel věrného kamaráda v psovi Brunovi a aby našel životní zálibu v jízdě na kole. Pod babiččiným vedením se ze Šampióna stane favorit slavného cyklistického závodu Tour de France. Během závodu, vysoko v horách, je však Šampión spolu se dvěma dalšími kolegy unesen francouzskou mafií. Madam Souza s Brunem se rozhodnou ho zachránit. Sledují únosce za oceán, do obrovského hlučného velkoměsta jménem Belleville, kde nacházejí oporu v trojici starých dam Violette, Rose a Blanche, které byly ve 30. letech music-hallovými hvězdami. Nakonec společně objevují Šampióna, který se stal bezmocnou hříčkou v rukou ziskuchtivých mafiánů. Zachránit mladíka může jen jeho vlastní cyklistické umění, babiččino odhodlání a rafinovanost trojice starých dam...

Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...