V tomto filmu, jenž vznikl v době Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se projevila jeho mimořádná citlivost vůči složitosti ženské psyché, kterou podrobil soustředěnému niternému průzkumu. Dotkl se přitom závažné otázky pravdy v umění a s tím související identity umělce - konkrétně herečky odmítající dál hrát umělé role na jevišti. Její únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné role. Ve filmovém ději se rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se rozhodla protestně mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda a svěřuje se jí. Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku. Tento fakt pronikl do pojetí rolí i do jejich zproblematizovaného ženství. Bergmanův osobní vztah k ženám vycházel z ambivalentního vztahu k vlastní matce, kterou obdivně uctíval jako nedostupný zbožňovaný idol.

Film se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výcvikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.

Frigo (hraje ho sám buster Keaton) hraje filmového promiítače v kině, který znenadání usne v projekční kabině a jeho vlastní sny se prolínají do filmu, který je právě promítán v sále. "Frigo jako Sherlock Holmes", první Keatonova samotná réžie, je jedním z nejneobyčenějších a obrazově nejinvenčnějších snímků tehdejší doby.

Ovdovělá Sara Goldfarbová žije na Coney Island a snadno podléhá mámení televizních pořadů. Právě teď drží dietu, aby se mohla účastnit jedné ze show. Její milý ale bezmocný syn Harry má novou přítelkyni Marion a společně se snaží čelit bolestné realitě útěkem do snů. Ani Harryho nejlepší přítel Tyrone, který se živí prodejem drog, nemá snadný život. A tak se čtveřice lidí, jimž osud nepřál štěstí, točí v bludném kruhu bezmoci a beznaděje.

Píše se rok 1967 a do vietnamského pekla přilétá zelenáč Chris Taylor. Už první pohled na vozík naloženými igelitovými pytli s mrtvolami mu napovídá, jaký pobyt ho zde čeká. Když dorazí k četě, ke které byl přidělen, velmi brzy zjišťuje, že četa nebojuje jen s příslušníky Vietcongu, ale boj zuří i uvnitř. Právě zde vidí názornou ukázku střetávání pomyslného „dobra se zlem“, které ztělesňují brutální a nekompromisní seržant Barnes a na druhé straně člověk, který si v sobě snaží uchovat ještě trochu lidskosti, seržant Elias. Taylor brzy stojí před úkolem „vybrat si tu správnou stranu“. Po několika průzkumných pochodech se mu jako lepší jeví seržant Elias. Spory v četě postupně začínají nabírat na intenzitě a nevraživé pohledy a řeči se postupně začínají přesouvat ve fyzické souboje. Každému je jasné, že četě může velet pouze jeden z nich. Mezitím však muži musí držet pozornost před nepřítelem oficiálním, kterými jsou všudypřítomní příslušníci Vietcongu.

Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...

Příběh se odehrává v Japonsku, v letech 1876-77, a popisuje přátelství dvou válečníků ze zcela odlišných kultur. Nathan Algren se účastnil občanské války i bojů proti indiánům a tuto temnou minulost utápí v alkoholu. Bývalý kapitán přijme nabídku, aby v Japonsku vycvičil císařské vojsko vyzbrojené americkými puškami. Když nastane prvotní bitva se vzbouřenci, padne Algren do zajetí. Během zotavování je nucen žít v odlehlé horské vesnici. Postupně se sbližuje s Kacumotem - nepřítelem, který vede samurajské povstalce. Algren pozvolna propadá kouzlu venkovských zvyklostí a vedle cizokrajných bojových technik si osvojuje bušidó: samurajské morální zásady. V rozhodující bitvě proti sobě povstává císařská armáda obtěžkaná palnými zbraněmi a samurajové vyzbrojení luky a meči. A Nathan Algren, kapitán-samuraj, tento civilizační střet ztělesňuje více než kdo jiný...

Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah – jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn – místo Freda – neznámý mladý muž.

Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova...

17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu

Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…

Dobré ráno, Vietname! To je pozdrav nového discjockeye (Robin Williams) na vlnách armádního rozhlasu, který doslova srší humorem a miluje rock and roll... Nový moderátor na vlnách armádního rozhlasu zásadně změní ranní vysílání. Vojáci ho zbožňují, ale někteří nadřízení ho zkrátka nenávidí. Velmi lidský příběh ukazuje krutý čas války ve Vietnamu v protikladu s nesmrtelným humorem Robina Williamse a hudebních hitů té doby.

Americký režisér Sam Peckinpah je znám jako tvůrce řady drsných westernových příběhů Jízda vysočinou, Divoká banda, Junior Bonner či působivých dramat Útěk, Ostermanův víkend. Mezi jeho působivé snímky patří také film Strašáci (z roku 1971), k nimž si napsal scénář podle knihy spisovatele Gordona Williamse. Učitel matematiky David přijíždí z Ameriky s mladou manželkou Amy do jejího rodného městečka u pobřeží Anglie. Společně se usadí v opuštěném a poněkud zchátralém domě. Zatímco David zde chce v klidu dořešit své pracovní úkoly, Amy se nudí a hledá každou příležitost ke změně. Proto se také rozhodne pro opravu staré garáže. Mezi stavebními dělníky po letech opět potkává své bývalé nápadníky a nedokáže zcela zapřít svoji frivolnost. Jednoho dne muži pozvou Davida na lov a v jeho nepřítomnosti Amy znásilní... Režisér Sam Peckinpah nabízí zneklidňující studii násilí, skrytého někde hluboko uvnitř mírumilovného jedince, jenž je v určitý kritický okamžik nucen bojovat o holé přežití.

Newyorský poloostrov Manhattan se stává obrovským vězením nenapravitelných zločinců a vyvrhelů, světem se svými vlastními zákony odkud není úniku. Sem se zřítí letadlo s prezidentem USA (DONALD PLEASENCE), který pád přežije a stává se nedobrovolným rukojmím těchto šílenců. Na jeho záchranu se vydává Snake Plisken (KURT RUSSEL), který je zkušeným válečným veteránem. Začíná nebezpečná záchranná mise... Tento kultovní Carpenterův sci-fi snímek patří k základním titulům skupiny filmů, které líčí pochmurnou vizi blízké buduocnosti.

Čtrnáct dní před volbami se provalí sexuální skandál amerického prezidenta. Jeho poradce Robert De Niro povolá hollywoodského producenta Dustina Hoffmana, aby narychlo vyrobili jinou aféru, která by odlákala pozornost veřejnosti... Dobrou pověst prezidenta má – jako ostatně pokaždé – zachránit Conrad Brean. Ten hned ví, co je potřeba udělat, a odletí za producentem Stanleyem Motssem. Vysvětlí mu, že je nutno vymazat prezidentův skandál z myslí voličů a že už ve své vizi rozpoutal válku s Albánií. Všechna média informují pouze o válce v Albánii a nikdo už se nevěnuje prezidentovu skandálu. Ovšem jen do chvíle, než vystoupí se svým proslovem druhý kandidát na prezidentský úřad John Neal. Oznámí, že válka v Albánii není, CIA nemá žádné informace o teroristickém útoku a vyzve současného prezidenta, aby se konečně vyjádřil ke skandálu týkajícímu se jeho osoby. Stanley musí vymyslet novou strategii…

Na první pohled obyčejní manželé John a Jane Smithovi si pět (nebo šest) let užívají poklidného, až trochu nudného společného života. Pak se ale provalí pravda! Aniž by to o sobě navzájem věděli, oba jsou ve skutečnosti dobře placenými nájemnými zabijáky, kteří ale pracují pro konkurenční organizace. A teď zjišťují, že se navzájem stali svými příštími terči. V tu chvíli se jejich utajované životy střetávají s legrační, třaskavou směsí zlomyslného humoru, potlačovanou vášní, nonstop akcí a špičkovou výzbrojí a oba tak úplně mění význam hesla: "Dokud nás smrt nerozdělí!"

Tom Ludlow je oporou losangeleské policie, ale pak se stane něco, co zcela otřese jeho pozicí i životem. Když je zavražděn jeho parťák, vynoří se důkazy, jež ze zločinu usvědčují právě Ludlowa. V hlavní roli amerického kriminálního dramatu Keanu Reeves. Skvělé herecké výkony Keanu Reevese, Foresta Whitakera a dalších hvězd jsou hlavní předností tohoto akcí nabitého kriminálního thrilleru, v němž se neústupný policista Tom Ludlow, který léta slouží v Los Angeles, ocitá ve smrtelné síti konspirace a zrady. Tom, který se jen těžce vyrovnal se smrtí své ženy, vždy neúprosně vymáhal spravedlnost. Když je zavražděn jeho parťák, detektiv Washington, Ludlow se vrhne do pátrání po tom, kdo má zločin na svědomí, i když jeho nadřízený si myslí, že jedná příliš ukvapeně. A když se pak vynoří důkazy, jež ze zločinu usvědčují právě Ludlowa, policista pochopí, že jeho vlastní život je v nebezpečí, že nemůže důvěřovat vůbec nikomu a musí bojovat proti všem.

Mrazivé drama nám poodhaluje temnou stránku amerického snu. Snímek Zabiji Nixona je neobyčejně poutavým a tragickým příběhem Sama Bickea, muže, který byl v roce 1974 dohnán k naplánování atentátu na 37. prezidenta Spojených států amerických. Film je natočen podle skutečných událostí. Samovo manželství se rozpadá. Práce v obchodě ho ponižuje. Přesto se Sam snaží za každou cenu uspět. Jediné, co chce, je získat svoji rodinu zpět a rozjet svůj vlastní podnik. Avšak ve společnosti poznamenaní politickým rozkladem a válkou ve Vietnamu není mnoho místa pro snílky. Samův svět se rozpadá a v Americe vrcholí aféra Watergate, která odhaluje vinu na nejvyšších postech společnosti. Ve všech mís promlouvá k lidu prezident Nixon - Sam věří, že našel osobu zodpovědnou za jeho i další americké problémy. Určí si tedy schůzku s osudem...

Po šesti dlouhých letech se vrací Jack Sommersby, který je už považován za mrtvého, z americké občanské války domů. Jeho žena Laurel reaguje zprvu nejistě, neboť její muž jí připadá cizí: dříve nepříjemný tyran dnes působí něžně a soucitně. Je to ale opravdu její manžel? Pak je Sommersby obviněn z vraždy.