Jeho nezapomenutelné skladby jsou zásadní součástí mnoha milovaných filmů naší doby. Sledujte a poslouchejte příběh Johna Williamse, jehož kariéra protíná několik desetiletí. Postřehy filmařů, hudebníků i dalších lidí, které inspiroval, doplňují vzácné záběry ze zákulisí vzniku filmové historie.
Charismatický herec s pronikavým pohledem se snaží využít svou popularitu pro dobro světa... Je hercem známým jak z nezávislých filmů jako například Mé soukromé Idaho, tak hvězdou celosvětově proslulých trháků jako Bod zlomu či Nebezpečná rychlost. Největší, až kultovní popularity pak dosáhl jako hrdina Neo ve filmové sérii Matrix. Keanu Reeves během své více než třicetileté kariéry znovu a znovu objevuje nové tváře a spoluvytváří svébytná, kategoriím se vymykající díla. To mu vysloužilo pověst jedné z nejzajímavějších a nejmodernějších hvězd své generace. Tvůrci dnešního dokumentu zkoumají tuto nezaměnitelnou hvězdu prostřednictvím neobvyklé kariéry plné jak velkých úspěchů, tak chybných kroků hvězdy. Reeves pro ně reprezentuje generaci, jež v posledních desetiletích přetváří Hollywood. Stranou nezůstanou ani témata jako digitální technologie, sociální sítě, globalizace kultury a ekologie, což jsou oblasti, v nichž se umělec angažuje.
Příběh tanečnice, která uchvátila poválečnou Evropu 20. let svým banánovým tancem... Ve dvacátých letech minulého století se Josephina Bakerová, černá music-hallová sborová tanečnice z rasově segregované Ameriky, stává mezinárodní hvězdou v Paříži. Její odvážný „divošský“ tanec s falickými symboly (minisukně vytvořená z banánů) přináší do Evropy nevídanou modernitu, která kupodivu dokonale vyhovuje poválečné „bláznivé“ éře na starém kontinentu. Ale při každém návratu domů i po mnoha letech se Bakerová setkává s rasismem a důslednou segregací.
Cestu k člověku najdeme, když poznáme místa s ním spojená. Luke Fowler se ve svém na 16mm film nasnímaném dokumentu vydává po stopách lékařky, básnířky a filmařky Margaret Tait, rodačky ze skotských Orknejí, a vykresluje zároveň věcný a básnivě unikavý portrét solitérní umělkyně, k níž se hlásí třeba i Charlotte Wells. Margaret Tait tvrdila, že dokumentování zbavuje věci poetických kvalit, Fowler se ji nenásilně pokouší vyvést z omylu, navíc za použití nerealizovaného scénáře jejího vlastního filmu. Střípky z osobních archivů i nově natočený materiál se postupně skládají v melancholický portrét umělkyně zcela mimo trendy.