Cynického, protřelého seržanta J. J. Seftona, vězně v nechvalně známém německém zajateckém táboře, tráví své dny vymýšlením všelijakých kšeftíků a obchodováním s Němci výměnou za zvláštní výsady. Když jsou ale dva vězni zabiti při pokusu o útěk, ukazuje se, že mezi vězni je zrádce. Je to Sefton?

Sestry Stratfordovy jsou jako voda a oheň. Krásnou a křehce půvabnou Biancu zbožňují všichni kluci ze školy, ale její starší sestra Kat má pověst nesnesitelné dračice. Otec však přikázal, že Bianca nesmí randit, dokud si nenajde chlapce i její starší sestra. Dokáže ale vůbec někdo tuhle potvoru zkrotit?

Danny Zucco, žák posledního ročníku, se po prázdninách opět setkává se svými kamarády. Ohromí je líčením svého milostného dobrodružství u moře. Mezi dívkami se objevuje nová žákyně Sandy. I ona se pochlubí svým prázdninovým setkáním s fantastickým chlapcem, s nímž prožila krásný milostný příběh. Když se "letní milenci" náhle setkají na Rydellu tváří v tvář, téměř ztratí dech. Jenomže láska v novém prostředí školy a spousty kamarádů má úplně jiná pravidla než na osamělé mořské pláži.

Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu.

Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.

Komedie Klec bláznů se v sedmdesátých letech stala nejúspěšnější francouzskou divadelní komedií. Dva roky po té ji režisér Édouard Molinaro převedl na filmové plátno s nezapomenutelnou excelentní dvojicí v hlavních rolích: Michelem Serraultem a Ugem Tognazzim. Na divadle byl partnerem Serraulta známý herec a autor Jean Poiret. Tato travesti komedie rázem ovládla i filmové plátno. Klec bláznů byla ve třech kategoriích nominována na Oscara, vyhrála Zlatý glóbus a Michel Serrault získal Césara a Donatellovu cenu.

Kanadský Montreal je novým domovem italské rodinky. Dcera tráví veškerý svůj volný čas u psychiatra a syn přemýšlením o tom, jak jim řekne, že je gay. Lépe než doma se cítí ve společnosti svého kamaráda, ke kterému se přestěhuje.

Při pokusu o vloupání Ferdyš Pištora zachrání před uhořením dvě děti a tento čin způsobí, že se stane „poctivým člověkem“. Zamiluje se do sestry Armády spásy, ale než se bude slavit svatba, dojde ještě k několika nečekaným odhalením…

Do zdánlivě poklidné domácnosti psychiatra Jaroslava a jeho ženy Žofie, veliké milovnice divadla, vstoupí sluha Josef. Má posloužit zvýšení prestiže rodiny, je však pravým zdrojem zmatků a nesmyslných akcí. V domácnosti nastane opravdový blázinec. Přítel Artur radí, jak se sluhy zbavit. Bude třeba mu namluvit, že paní Žofie je psychiatrický případ. Jenže při sledování téhle motanice vyvstává postupně otázka – kdo je tady vlastně blázen?

Energická manželka vyslala svého ušlápnutého chotě do lázeňského střediska, aby dohlédl na hýřivého synovce, ale všechno nakonec dopadne jinak. Nebožák se i se svým přítelem ocitne v nástrahách hříchu, zde zosobněného svůdnou zpěvačkou.