Aby mohl svého mladšího bratra poslat na studia, je Jin-Tae ochotný si vydělávat na ulici jako čistič bot. Společně s ovdovělou matkou se upnou k akademické budoucnosti Jin-Seoka jako ke svému cíli. V Koreji však vypukne válka a benjamínek rodiny musí rukovat. Zodpovědnost a strach o bratra přivedou i Jin-Taea do války. V okamžiku, kdy začne válečná vřava ohrožovat životy obou, rozhodne se Jin-Tae přihlásit na sebevražednou misi, aby vysloužil bratrovi odchod do civilu. Ten Jin-Taeův plán zprvu nechápe a odsuzuje jej jako zbytečně vlasteneckou honbu za slávou. Tae Guk Gi je korejský název pro státní vlajku Jižní Koreje s mandalou a čtyřmi trigramy.
První díl velkolepé ságy o mocném indickém království Mahishmati. Tomu vládne tvrdou rukou neohrožený válečník Bhallaladeva. Na hlavním nádvoří dlouhá léta vězní v okovech Devasenu, sesazenou bývalou královnu, kterou se její věrní přívrženci marně snaží osvobodit. Ve stejný čas u řeky pod vysokým vodopádem žije chlapec jménem Shiva, který roste v silného a odvážného muže. Celý život upírá oči k vodopádu a touží zjistit, co je nad ním, protože nikdo z jeho rodu na tuto otázku nedokáže odpovědět. Zatím se mu ale nikdy nepodařilo vyšplhat proti proudu vody až nahoru. Když mu z vodopádu k nohám spadne tajemná dřevěná maska, je odhodlán konečně vylézt nahoru a naplnit svůj osud...
V jednadvacátém století konečně všechny státy země spojily své duševní, nerostné i technologické bohatství, takže války jsou minulostí a mezigalaktické lety realitou dne. Lidstvo se tak vrhá na nekonečnou objevitelskou pouť po vesmíru. Naneštěstí však nejsou v kosmu sami. Rasa oboupohlavních dobyvatelů, označovaných kvůli jejich vzhledu za Draky, stojí jedinému právoplatnému vlastníku hvězdného prostoru v cestě. A tak vypukne mnohaletá válka. Willis E. Davidge je mladý nadějný pilot bojové kosmické stíhačky. Při jednom vzdušném souboji s Draky se nechá unést zápalem boje a havaruje na zatím neprozkoumané planetě. Jeho kopilot následkem nehody umírá a tak se vzteky šílený Davidge vydá zabít Draka, jehož stroj také nedaleko dopadl.
Adam se narodil v protiatomovém krytu, který si jeho rodiče - geniální, leč mírně paranoidní vědec Clavin Webber a matka, vzorná hospodyňka Helen - vystrašení studenou válkou kdysi postavili na zahradě. K na první pohled bizarnímu rozhodnutí je dovedla havárie a následný výbuch letadla na jejich pozemku, kteroužto událost považovali za útok taktickými zbraněmi. Adam byl díky tomu pětatřicet let vychováván pod zemí, v blahém domění, že je jedním z mála přeživších pozemšťanů a těšil se až radioaktivita venku klesne pod životu nebezpečnou hranici. Otec ho učil vědě, pravidlům baseballu a nenávisti ke komunismu, matka si vzala na starost jeho vzdělání v oblasti tance, správných mravů a džentlemanskému vztahu k dívkám. Je jasné, že v okamžiku, kdy se otevřou tlusté dveře jeho úkrytu, bude Adam na svět venku totálně nepřipraven.
Film podle knihy vydané anonymně o utrpení obyvatelstva v Berlíně v dubnu a květnu 1945 při příchodu ruské armády. Znásilňování žen je na denním pořádku, fakt, který byl do nedávna v Německu nepopsán a o kterém se nemluvilo. Němečtí vojáci, manželé, jsou buď v zajetí, nebo mrtví. Jejich ženy se snaží přežít. Fotografka Anonyma najde pomoc a ochranu, později i lásku, u ruského důstojníka, jednoho ze slušných vojáků Rudé armády. Film je drsný, ale realistický obraz dobytého Berlína, silný zážitek, který si nenechte ujít...
Admirál Kolčak jenž byl důležitou postavou rusko-japonských válek se později v občanské válce postavil na stranu bílých a po jistou dobu měl dokonce ambice stát se novým vládcem celé Rusi. Film se zabývá nejdramatičtějším úsekem Kolčakova života mezi lety 1915 a 1920, kdy do admirálova života kromě revoluce zasáhla i bouřlivá láska. Kolčak byl zálety proslavený, vzplanutí k přítelově ženě Anně Timirjovové však bylo pro oba osudové. Režisér se ve filmu rovnocenně věnuje oběma konfliktům – vnitřnímu boji aktérů zapovězeného milostného vztahu i revolučním bojům. Prosluněné, galantní milostné scény tak střídají drsné bojové sekvence z bitev černomořské flotily či odporu bělogvardějců na mrazivé Sibiři. Anna Timirjovová, z jejíž perspektivy je příběh vyprávěn, pro lásku ke Kolčakovi opustila zajištěné manželství a po jeho smrti za ni zaplatila sedmatřiceti lety v sovětských věznicích a táborech.
Je rok 1991 a do kostela kdesi na americkém středozápadě se trousí smuteční hosté. Marie (Neve Campbell) se třesoucím hlasem loučí se svým otcem, jehož památku přišli uctít váleční veteráni a další přátelé. Na lavičce před kostelem sedí Ethel (Shirley MacLaine), stále krásná žena, která se ale se svým zesnulým manželem Chuckem loučí po svém. Chucka nikdy doopravdy nemilovala, její srdce patřilo Teddymu, jinému vojákovi, jehož osud zůstal obestřen tajemstvím.
Na San Piedru, jednom z malých ostrůvků v Pacifiku, žili po léta pohromadě Američané a Japonci. Právě tady se zrodila láska mezi Ishmaelem a japonským děvčátkem Hatsue, které v dospívání přerostlo v hluboký milostný cit. Zákeřný útok na Pearl Harbor i jejich lásku proměnil v trosky. Hatsue byla, stejně jako všichni ostatní japonští obyvatelé, odsunuta do pracovního tábora, kde si pak našla svého muže. Ishmael oblékl uniformu, aby se domů vrátil jako invalida a zatrpklý samotář. Píší se 50. léta a zdá se, že antagonismus podnícený válkou, je zapomenut. Ale soud s manželem Hatsue, který byl obviněn z vraždy potvrzuje, že tomu tak ani zdaleka není a mít šikmé oči je samo o sobě stále chápáno jako provinění. Celého přelíčení se účastní i Ishmael, jenž po otci převzal vydávání místních novin. Právě on objeví nezvratný důkaz o Kazuově nevině. Ale právě Kazuo mu vzal to nejcennější, co v životě měl...(oficiální text distributora)
V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu Nils Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou.
Příběh vypráví o tajném agentovi, který se snaží najít zbraně hromadného ničení. Zbraně byly ukradeny z ghetta Doupěte. Tajný agent se s prosbou o pomoc obrací na Lina, jediného člověka, co zná tento rajón a nebojí se místních gangsterů.
Uprostřed války vojáci nesní o tom, že se stanou hrdiny. Modlí se, aby si vzpomněli, co je to být mužem. 1917. Západní fronta. Blátivá pustina s ostnatými dráty a zákopy. Země je nasáklá krví padlých a ve vzduchu je cítit dusný zápach smrti. Vojín Charlie Shakespeare (Jamie Bell) má zimnici. Dívá se na své vyčerpané kamarády a těla, která zůstala po bitvě ležet bez života. Je sám. Zoufale by chtěl pryč. S několika muži, kteří přežili, se uchýlí do německého zákopu. V podzemních tunelech, ztraceni na nepřátelském území, čekají na záchranu. Ale nikdo nepřichází a noc s beznadějí se snáší na krajinu...
V pohnuté době Americké revoluce připlouvá do New Yorku Tom Dobb se synem, aby prodali své úlovky. Poté, co se jeho syn nechá omylem naverbovat do armády, je také Tom přinucen k zápisu, aby ochránil svého syna. A tak se v boji za svobodu kolonistů stávají vojáky, zběhy, hrdiny, ale především svědky válečného běsnění.
Plukovník Charles Chappy Sinclair se nudí v zapadlém leteckém muzeu, kam byl přeřazen. Nečekaně ho však povýší a převelí na přísně tajnou leteckou základnu v Izraeli. Až zde se dozví, že má velit společnému týmu amerických a ruských pilotů, jejichž úkolem je zničit mezikontinentální balistické střely, ukryté v nedalekých skalách, které mají najednou odpálit na hustě obydlená místa v USA a v Sovětském svazu. Chappy musí čelit nejen rozporům mezi oběma skupinami pilotů, ale také zradě vlastních nadřízených. Nemá-li dojít k nejhoršímu, musí jednat proti rozkazům...