Mladá žena se vášnivě zamiluje do bohatého, nedávno ovdovělého šlechtice Maxima de Wintera. Po brzké svatbě odjíždí na jeho panství, kde společně žijí na zámku Manderley. Na láskyplný vztah novomanželů však padá všudypřítomný stín první de Winterovy manželky Rebeky, která zahynula za zvláštních okolností. Dům je naplněn jakýmsi nevyslovitelným napětím a stísňující atmosférou, která na novomanželku padá doslova na každém kroku. Ta je také přesvědčena, že manžel na krásnou Rebeku neustále vzpomíná, a proto jí není schopen věnovat potřebnou pozornost a cit... Děj je soustředěn na starém šlechtickém sídle, kde výprava, nasvícení interiéru a důmyslná kamera (zachycující například v jediném záběru hlavní hrdinku a nehybný obličej postavy, která jí nahání strach) přispívají k stupňování napětí. Film v roce 1941 získal dva Oscary: za nejlepší černobílou kameru (George Barnes) a jako nejlepší film (producent David O. Selznick).

Film noir o zradě, hříchu, nevinnosti, a zejména odvěkém souboji dobra se zlem. Jeden z nejúchvatnějších padouchů filmového historie, ďábelský Harry Powell, se snaží vetřít do rodiny svého bývalého spoluvězně. Jeho děti by totiž měly vědět, kde je ukrytý lup. Když před tímto zákeřným a nemilosrdným reverendem děti prchnou, pronásleduje své malé oběti vytrvale až do velkého finále. Vizionářský film, který je také poctou němé kinematografii od Griffitha po vrcholná díla německého expresionismu, byl ve své době nepochopen a propadl u diváků i kritiky. Dnes je snímek absolutní klasikou, nechybí v prestižních žebříčcích kultovních filmů a sám se stal jedním z nejcitovanějších filmových děl.

Kultovní psychologický horor podle románu Iry Levina o křehké Rosemary, jejíž rodící se domácí idyla bere za své v okamžiku, kdy pochopí, že dítě, které nosí pod srdcem, je plodem spiknutí vyznavačů Ďábla ze sousedství na sedmém patře ponuré newyorské budovy The Bramford.

Na téhle cestě je něco podivného. Příliš mnoho věcí se tu vyskytuje ve dvojicích. Tenisová hvězda Guy nenávidí svou nevěrnou ženu. Tajemný Bruno nenávidí svého otce. Není to dokonalé východisko pro žertovný návrh: Zabiju tu tvoji, když ty zabiješ toho mého?

V opatství benediktinů došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William z Baskervillu je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci vložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic Adso závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Guiho.

Jackie Brownová je černá letuška, která si přivydělává pašováním špinavých peněz drogového dealera a obchodníka. Je chycena dvěma policejními agenty, kteří ji však slíbí shovívavost, pokud pomůže svého šéfa dopadnout a usvědčit. Jackie, která je na svobodě jen díky kauci svého milence, zosnuje plán, jak najednou získat milionový balík, zbavit se policistů i nepohodlného šéfa, jehož nejčastější replikou je věta: „Řekneš slovo a jseš mrtvá.“ Jenže takový plán má spoustu rizik...

Na přelomu tisíciletí se japonský národ zhroutil. Nezaměstnanost dosáhla obrovských hodnot, statisíce dětí bojkotovalo školu, dospělí ztráceli autoritu. Vláda jako nutnou reakci vymyslela „vzdělávací reformu tisíciletí“ - zákon Battle Royale. Každý rok vybírá jednu třídu, kterou násilím uvrhuje do děsivé hry, aby navodila mezi studenty strach a tím získala zpět ztracený respekt.

Jeden z nejpozoruhodnějších filmů světové kinematografie první poloviny 20. století (natočen 1932) se vyznačuje hypnotickou, až surreálnou atmosférou, budovanou už od prvních záběrů. Snový charakter filmu, v něm Dreyer volně vycházel z povídky spisovatele Sheridana Le Fanua Carmilla (o čtvrt století starší než Stokerův Dracula), je budován jak specifickým výtvarným stylem, tak i překrýváním a splétáním dějových linií.

Jak hluboko vidí snímač? Do vaší hlavy? Do vašeho srdce? Přichází Temný obraz, natočený podle románu legendárního autora žánru sci-fi Philipa K. Dicka, jehož podpis najdete na předlohách k filmům Blade Runner, Total Recall a Minority Report. Režisér Richard Linklater přenáší na plátno provokativní komiksovou formu. Čas: Blízká budoucnost. Místo: Předměstí. Příběh: Propletený, zábavný příběh o lidech závislých na látce D, příběh o vládě, která drze ničí své voliče – jejich občanská práva a osobní vztahy – jen aby je ochránila. Robert Downey Jr., Woody Harrelson, Winona Ryder a Rory Cochrane v rolích vyčerpaných přátel, ktěří se děsí špehů i jeden druhého. Keanu Reeves jako agent, který je zároveň jedním z přátel…až do chvíle, kdy se jeho osobnost rozdvojí. Vítejte ve světě paranoii. Buďte klidní, nikdo Vás nesleduje. Vážně!

Vražda v sídle OSN přivádí Bonda do USA. Stopy vedou do Orleansu, kde sídlí gang překupníků drog. Odtud se agent 007 vydává na tajemný ostrov San Monique v Karibském moři, ovládaný kultem Voodoo. Nebyl by první běloch, který by zde zemřel mysteriózní smrtí, jestliže se pokusí odhalit tajemství maskovaných plantáží, díky nimž může získat doktor Kananga tuny heroinu. Jakou roli v tomto případu sehraje Solitaire, žena, která dokáže předpovídat budoucnost z karet? Přivádí sice Jamese Bonda na stopu, ale zároveň její věštba znamená i ohrožení života.

Kdo přežije, je vítěz. A pro Arnolda Schwarzeneggra, který se marně snaží uprchnout z vězení a dokázat svou nevinu, navíc získaná svoboda. Nejdříve ale musí v podivně kruté televizní show porazit nelítostné gladiátory…

Walter Sparrow si díky své totální temné posedlosti číslem 23 udělá ze svého dosud idylického života peklo a psychická muka, což by mohlo vést k jeho smrti, stejně tak jako ke smrti jeho milovaných. Vše jen urychlí tajemná kniha Číslo 23, kterou dostal od své manželky Agathy k narozeninám. Ještě před tím, než je Walter schopen pokračovat ve svém životě je přinucen odhalit tajemství své minulosti. Kniha pojednává o chladnokrevné a záhadné vraždě a jako by se zdálo, že odráží temné a neovladatelné stránky Walterova života. Život hlavní postavy románu je plný momentů, které odrážejí Walterovu vlastní minulost. Jak začíná kniha ožívat, stává se Walter nakaženým tou nejděsivější a nejvíce evokující částí: posedlostí číslem 23. Walter vidí číslo ve všem kolem a začíná být přesvědčený, že je prokletý a bude se muset dopustit stejného zločinu jako hrdina románu. Pokud se mu podaří rozluštit moc čísla 23, bude možná schopen změnit svoji budoucnost...(oficiální text distributora)

V říjnu 1994 se záhadně ztratili v lesích poblíž Burkitsville v Marylandu tři studenti při práci na dokumentárním filmu. O rok později byl nalezen materiál, který natočili...

Geniální, ale nepochopený vědec Victor Frankenstein sestaví člověka z části mrtvých těl. Monstrum ožije a prchá z laboratoře a v okolí hradu se začínají objevovat mrtvoly.

Erotický thriller o tom, že vševidoucí nemusí být v případě obyvatel jednoho přepychového manhattanského mrakodrapu jen bůh, ale také někdo mnohem konkrétnější a možná nebezpečnější. Někdo v tom domě totiž sedí před řadou monitorů a dívá se. Pozoruje nájemníky kamerami instalovanými po celém domě. A někdo v tom domě vraždí. Nic z toho však netuší nová nájemnice, krásná a osamělá Carly Norrisová, a přestože je nápadně často upozorňována, na to jak moc se podobá své mrtvé předchůdkyni v apartmá, nevěnuje tomu mnoho pozornosti. Mnohem méně než pohlednému sousedovi Zeke Hawkinsovi, s nímž naváže milostný vztah. Dostává se tak přímo do středu nebezpečných událostí.

Oslnivý thriller z přetechnizované civilizace moderního světa zachycuje stejnojmenný klasický román Raye Bradburyho s citlivostí typickou pro 21. století. Snímek „451 stupňů Fahrenheita“ z produkce HBO Films vykresluje svět budoucnosti ve Spojených státech, v němž média vymývají lidem mozky, internetoví roboti kontrolují každodenní běžné činnosti, historie je zkrácena či přepsána a sbory proslulých „hasičů“ se zapojují do televizí přenášených misí zvaných „najdi a znič“ s cílem spálit knihy a postavit jejich zostuzené majitele před soud.