V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie.

Příběh o skutečném nepravděpodobném vztahu mezi známou aktivistkou za občanská práva a místním vůdcem Ku Klux Klanu v Severní Karolíně v roce 1971.

Příběh jednoho z nejznámějších a nejmilovanějších sériových vrahů historie, Teda Bundyho. Překvapivým vypravěčem strhujícího filmu je Bundyho přítelkyně, která s ním v době vražd žila pod jednou střechou a o jeho hrůzyplné činnosti neměla ani potuchy. Až postupně zjišťuje, že muž, s nímž vedla láskyplný rodinný život, je jedním z nejhledanějších a největších monster Ameriky.

V západním Yorkshiru se pohybuje sériový vrah, který má na kontě již třináct obětí; v řadách policie zase bují korupce. Někteří policisté jsou donuceni spolupracovat s týmem zvenčí, který tvoří Peter Hunter (Paddy Considine) a jeho dva společníci. Přestože se Hunterovi nikdo nesnaží pomoci, on v pátrání pokračuje a zjistí, že jednu z třinácti obětí zavraždil někdo jiný, než sériový vrah, kterého hledají. Telefony vyšetřovatelů opět vyzvánějí v nočních hodinách, kdy dojde k další vraždě. Aby toho nebylo málo, někdo podniká byrokratické kroky s cílem Huntera z pátrání odvolat. Naznačuje to, že se dostává blíže ne ani tak k sériovému vrahovi, jak k zkorumpovaným osobám na policejním oddělení. Vánoce přicházejí, ale nikdo z okolí se asi klidných svátků nedočká.

Yorkshire roku 1974. Strach, nedůvěra a korupce uvnitř policie se vymknula kontrole. Mladý novinář Eddie Dunford (Andrew Garfield) je odhodlán k hledání pravdy ve stále složitějším bludišti lží a podvodů kolem policejního vyšetřování série únosů dětí. Když se ztratí mladá Clare Kemplay, Eddie a jeho kolega, Barry (Anthony Flanagan), přesvědčí svého šéfa, aby je nechal vyšetřit spojení s dvěma podobnými únosy v posledním desetiletí. Jakmile je však nalezeno zohavené tělo na staveništi, které patří místnímu realitnímu magnátovi, Eddie a Barry jsou vtaženi do smrtícího světa tajemství, zastrašování, šokujících odhalení a policejní brutality.

Po evropsku artový a minimalistický zombie horor z Francie pojednává o osudu novodobého Robinsona Crusoea. Pro muzikanta Sama ovšem opuštěný ostrov, na kterém ztroskotal a osaměl, představuje činžovní dům v Paříži, a širým mořem se pro něj staly ulice plné nebezpečných, krvelačných oživlých mrtvol.

Devatenáctiletý vojín Billy Lynn, který se společně s dalšími členy speciální jednotky Bravo v Iráku zapojil do nebezpečné, vítězné bitvy, přijíždí na několik dní domů, aby se tu zúčastnil slavnostní přehlídky. Jeho vzpomínky se ale od oficiální verze toho, co se stalo, liší. V očích americké veřejnosti jsou hrdinové. Ale vidí se tak i samotní vojáci?

Annie a Baxter jsou dospělí potomci kontroverzních manželů, konceptuálních a performačních umělců proslulých svými bizarními a děsivými veřejnými vystoupeními. Nikdy se tak docela nedokázali přenést přes skutečnost, že je matka s otcem v dětství využívali při svých často krutých a znepokojivých satirických představeních na veřejnosti. Často se o tom teď se svými stárnoucími rodiči přou a dávají jim za vinu své problémy v dospělosti. Oba sourozence však přepadne strach poté, co jim policie oznámí, že jejich rodiče během výletu ven z města zmizeli. Bratr zvažuje možnost, že se jim mohlo stát něco strašného, ale sestra je přesvědčená, že je to jen další z jejich přihlouplých her či zvrácených konceptuálních představení. Přesvědčí bratra, že by se měli po rodičích raději porozhlédnou sami.

Podle vlastního románu Odcházeti s podzimem napsal Václav Krška scénář, jehož realizace se v roce 1939 ujal sám, ve spolupráci s rovněž debutujícím kolegou Františkem Čápem. Romantické vyprávění líčí jitřivé milostné poblouznění, kterému podlehne trojice mladých lidí pod vlivem pražského studenta Šimona. Osmnáctiletý Julio se po studiích vrací do rodného zámečku na břehu Otavy a sbližuje se s přítelem z dětství Petrem a mladičkou převozníkovou dcerou Klárkou.